Mezmurlar 3
1 Davut'un oğlu Avşalom'dan kaçtığı zaman yazdığı mezmur Ya RAB, düşmanlarım ne kadar çoğaldı, Hele bana karşı ayaklananlar!
Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
2 Birçoğu benim için: “Tanrı katında ona kurtuluş yok!” diyor. (Sela)
Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
3 Ama sen, ya RAB, çevremde kalkansın, Onurum, başımı yukarı kaldıran sensin.
Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
4 RAB'be seslenirim, Yanıtlar beni kutsal dağından. (Sela)
Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
5 Yatar uyurum, Uyanır kalkarım, RAB destektir bana.
Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
6 Korkum yok Çevremi saran binlerce düşmandan.
Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
7 Ya RAB, kalk, ey Tanrım, kurtar beni! Vur bütün düşmanlarımın çenesine, Kır kötülerin dişlerini.
Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
8 Kurtuluş RAB'dedir, Halkının üzerinde olsun bereketin! (Sela)
Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
