< Mezmurlar 23 >
1 Davut'un mezmuru RAB çobanımdır, Eksiğim olmaz.
Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
2 Beni yemyeşil çayırlarda yatırır, Sakin suların kıyısına götürür.
Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.
3 İçimi tazeler, Adı uğruna bana doğru yollarda öncülük eder.
Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
4 Karanlık ölüm vadisinden geçsem bile, Kötülükten korkmam. Çünkü sen benimlesin. Çomağın, değneğin güven verir bana.
Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.
5 Düşmanlarımın önünde bana sofra kurarsın, Başıma yağ sürersin, Kâsem taşıyor.
Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.
6 Ömrüm boyunca yalnız iyilik ve sevgi izleyecek beni, Hep RAB'bin evinde oturacağım.
Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.