Mezmurlar 141

1 Davut'un mezmuru Seni çağırıyorum, ya RAB, yardımıma koş! Sana yakarınca sesime kulak ver!

Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.

2 Duam önünde yükselen buhur gibi, El açışım akşam sunusu gibi kabul görsün!

Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.

3 Ya RAB, ağzıma bekçi koy, Dudaklarımın kapısını koru!

Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

4 Yüreğim kötülüğe eğilim göstermesin, Suç işleyenlerin fesadına bulaşmayayım; Onların nefis yemeklerini tatmayayım.

Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.

5 Doğru insan bana vursa, iyilik sayılır, Azarlasa, başa sürülen yağ gibidir, Başım reddetmez onu. Çünkü duam hep kötülere karşıdır.

Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.

6 Önderleri kayalardan aşağı atılınca, Dinleyecekler tatlı sözlerimi.

Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.

7 Sabanla sürülüp yarılmış toprak gibi, Saçılmış kemiklerimiz ölüler diyarının ağzına. (Sheol h7585)

Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)

8 Ancak gözlerim sende, ey Egemen RAB, Sana sığınıyorum, beni savunmasız bırakma!

Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.

9 Koru beni kurdukları tuzaktan, Suç işleyenlerin kapanlarından.

Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

10 Ben güvenlik içinde geçip giderken, Kendi ağlarına düşsün kötüler.

Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.