< Mezmurlar 112 >
1 Övgüler sunun RAB'be! Ne mutlu RAB'den korkan insana, O'nun buyruklarından büyük zevk alana!
Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.
2 Soyu yeryüzünde güç kazanacak, Doğruların kuşağı kutsanacak.
Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.
3 Bolluk ve zenginlik eksilmez evinden, Sonsuza dek sürer doğruluğu.
Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.
4 Karanlıkta ışık doğar dürüstler için, Lütfeden, sevecen, doğru insanlar için.
Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.
5 Ne mutlu eli açık olan, ödünç veren, İşlerini adaletle yürüten insana!
Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.
6 Asla sarsılmaz, Sonsuza dek anılır doğru insan.
Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.
7 Kötü haberden korkmaz, Yüreği sarsılmaz, RAB'be güvenir.
Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.
8 Gözü pektir, korku nedir bilmez, Sonunda düşmanlarının yenilgisini görür.
Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.
9 Armağanlar dağıttı, yoksullara verdi; Doğruluğu sonsuza dek kalıcıdır, Gücü ve saygınlığı artar.
Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.
10 Kötü kişi bunu görünce kudurur, Dişlerini gıcırdatır, kendi kendini yer, bitirir. Kötülerin dileği boşa çıkar.
Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.