Mezmurlar 109
1 Müzik şefi için - Davut'un mezmuru Ey övgüler sunduğum Tanrı, Sessiz kalma!
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 Çünkü kötüler, yalancılar Bana karşı ağzını açtı, Karalıyorlar beni.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 Nefret dolu sözlerle beni kuşatıp Yok yere bana savaş açtılar.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 Sevgime karşılık bana düşman oldular, Bense dua etmekteyim.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 İyiliğime kötülük, Sevgime nefretle karşılık verdiler.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Kötü bir adam koy düşmanın başına, Sağında onu suçlayan biri dursun!
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 Yargılanınca suçlu çıksın, Duası bile günah sayılsın!
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Ömrü kısa olsun, Görevini bir başkası üstlensin!
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Çocukları öksüz, Karısı dul kalsın!
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Çocukları avare gezip dilensin, Yıkık evlerinden uzakta yiyecek arasın!
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Bütün malları tefecinin ağına düşsün, Emeğini yabancılar yağmalasın!
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Kimse ona sevgi göstermesin, Öksüzlerine acıyan olmasın!
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Soyu kurusun, Bir kuşak sonra adı silinsin!
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Atalarının suçları RAB'bin önünde anılsın, Annesinin günahı silinmesin!
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Günahları hep RAB'bin önünde dursun, RAB anılarını yok etsin yeryüzünden!
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Çünkü düşmanım sevgi göstermeyi düşünmedi, Ölesiye baskı yaptı mazluma, yoksula, Yüreği kırık insana.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Sevdiği lanet başına gelsin! Madem kutsamaktan hoşlanmıyor, Uzak olsun ondan kutsamak!
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 Laneti bir giysi gibi giydi, Su gibi içine, yağ gibi kemiklerine işlesin lanet!
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Bir giysi gibi onu örtünsün, Bir kuşak gibi hep onu sarsın!
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 Düşmanlarıma, beni kötüleyenlere, RAB böyle karşılık versin!
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 Ama sen, ey Egemen RAB, Adın uğruna bana ilgi göster; Kurtar beni, iyiliğin, sevgin uğruna!
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 Çünkü düşkün ve yoksulum, Yüreğim yaralı içimde.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 Batan güneş gibi geçip gidiyorum, Çekirge gibi silkilip atılıyorum.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 Dizlerim titriyor oruç tutmaktan; Bir deri bir kemiğe döndüm.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 Düşmanlarıma yüzkarası oldum; Beni görünce kafalarını sallıyorlar!
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Yardım et bana, ya RAB Tanrım; Kurtar beni sevgin uğruna!
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 Bilsinler bu işte senin elin olduğunu, Bunu senin yaptığını, ya RAB!
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Varsın lanet etsin onlar, sen kutsa beni, Bana saldıranlar utanacak, Ben kulunsa sevineceğim.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Rezilliğe bürünsün beni suçlayanlar, Kaftan giyer gibi utançlarıyla örtünsünler!
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 RAB'be çok şükredeceğim, Kalabalığın arasında O'na övgüler dizeceğim;
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 Çünkü O yoksulun sağında durur, Onu yargılayanlardan kurtarmak için.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
