< Mezmurlar 103 >

1 Davut'un mezmuru RAB'be övgüler sun, ey gönlüm! O'nun kutsal adına övgüler sun, ey bütün varlığım!
Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
2 RAB'be övgüler sun, ey canım! İyiliklerinin hiçbirini unutma!
Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
3 Bütün suçlarını bağışlayan, Bütün hastalıklarını iyileştiren,
Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
4 Canını ölüm çukurundan kurtaran, Sana sevgi ve sevecenlik tacı giydiren,
Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
5 Yaşam boyu seni iyiliklerle doyuran O'dur, Bu nedenle gençliğin kartalınki gibi tazelenir.
Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
6 RAB bütün düşkünlere Hak ve adalet sağlar.
Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
7 Kendi yöntemlerini Musa'ya, İşlerini İsrailliler'e açıkladı.
Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
8 RAB sevecen ve lütfedendir, Tez öfkelenmez, sevgisi engindir.
Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
9 Sürekli suçlamaz, Öfkesini sonsuza dek sürdürmez.
Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
10 Bize günahlarımıza göre davranmaz, Suçlarımızın karşılığını vermez.
Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
11 Çünkü gökler yeryüzünden ne kadar yüksekse, Kendisinden korkanlara karşı sevgisi de o kadar büyüktür.
Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
12 Doğu batıdan ne kadar uzaksa, O kadar uzaklaştırdı bizden isyanlarımızı.
A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
13 Bir baba çocuklarına nasıl sevecen davranırsa, RAB de kendisinden korkanlara öyle sevecen davranır.
Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
14 Çünkü mayamızı bilir, Toprak olduğumuzu anımsar.
Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
15 İnsana gelince, ota benzer ömrü, Kır çiçeği gibi serpilir;
Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
16 Rüzgar üzerine esince yok olur gider, Bulunduğu yer onu tanımaz.
Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
17 Ama RAB kendisinden korkanları sonsuza dek sever, Antlaşmasına uyan Ve buyruklarına uymayı anımsayan soylarına adil davranır.
Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
19 RAB tahtını göklere kurmuştur, O'nun egemenliği her yeri kapsar.
Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
20 RAB'be övgüler sunun, ey sizler, O'nun melekleri, O'nun sözünü dinleyen, Söylediklerini yerine getiren güç sahipleri!
Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
21 RAB'be övgüler sunun, ey sizler, O'nun bütün göksel orduları, İsteğini yerine getiren kulları!
Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
22 RAB'be övgüler sunun, Ey O'nun egemen olduğu yerlerdeki bütün yaratıklar! RAB'be övgüler sun, ey gönlüm!
Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.

< Mezmurlar 103 >