< Süleyman'In Özdeyişleri 27 >
1 Yarınla övünme, Çünkü ne getireceğini bilemezsin.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Seni kendi ağzın değil, başkaları övsün, Kendi dudakların değil, yabancı övsün.
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 Taş ağırdır, kum bir yüktür, Ama ahmağın kışkırtması ikisinden de ağırdır.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Öfke zalim, hiddet azgındır, Ama kıskançlığa kim dayanabilir?
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Açık bir azar, Gizli tutulan sevgiden iyidir.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 Düşmanın öpücükleri aldatıcıdır, Ama dostun seni iyiliğin için yaralar.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 Tok insanın canı balı bile çekmez, Aç kişiye en acı şey tatlı gelir.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 Yuvasından uzak kalan kuş nasılsa, Yurdundan uzak kalan insan da öyledir.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 Güzel koku ve buhur canı ferahlatır, Dostun verdiği öğüt insana tatlı gelir.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Kendi dostunu da babanın dostunu da bırakma Ve felakete uğradığın gün kardeşinin evine gitme; Yakın komşun uzaktaki kardeşten yeğdir.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Oğlum, bilgece davran ki yüreğim sevinsin, Beni ayıplayana yanıt vereyim.
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 İhtiyatlı kişi tehlikeyi görünce saklanır, Bönse öne atılır ve zarar görür.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Tanımadığı birine kefil olanın giysisini al; Bir yabancı için yapıyorsa bunu, Giysisini rehin tut.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 Sabah sabah komşuya verilen gürültülü bir selam Küfür sayılır.
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 Kavgacı kadının dırdırı Yağmurlu günde damlaların dinmeyen sesi gibidir.
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 Böyle bir kadını dizginlemeye kalkmak, Rüzgarı ya da yağı avuçta tutmaya çalışmak gibidir.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Demir demiri biler, İnsan da insanı...
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 İncir ağacını budayan meyvesini yer, Efendisine hizmet eden onurlandırılır.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 Su görüntümüzü nasıl yansıtıyorsa, Yürek de insanın içini yansıtır.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 Ölüm ve yıkım diyarı insana doymaz, İnsanın gözü de hiç doymaz. (Sheol )
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol )
21 Altın ocakta, gümüş potada sınanır, İnsansa aldığı övgüyle sınanır.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Ahmağı buğdayla birlikte dibekte tokmakla dövsen bile, Ahmaklığından kurtulmaz.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Davarına iyi bak, Sığırlarına dikkat et.
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 Çünkü zenginlik kalıcı değildir Ve taç kuşaktan kuşağa geçmez.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Çayır biçilince, yeni çimen çıkınca, Dağlardaki otlar toplanınca,
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 Kuzular seni giydirir, Tekeler tarlanın bedeli olur.
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 Keçilerin sütü yalnız seni değil, Ev halkını, hizmetçilerini de doyurmaya yeter.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.