Süleyman'In Özdeyişleri 16
1 İnsan aklıyla çok şey tasarlayabilir, Ama dilin vereceği yanıt RAB'dendir.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 İnsan her yaptığını temiz sanır, Ama niyetlerini tartan RAB'dir.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Yapacağın işleri RAB'be emanet et, O zaman tasarıların gerçekleşir.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 RAB her şeyi amacına uygun yapar, Kötü kişinin yıkım gününü de O hazırlar.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 RAB yüreği küstah olandan iğrenir, Bilin ki, öyleleri cezasız kalmaz.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Sevgi ve bağlılık suçları bağışlatır, RAB korkusu insanı kötülükten uzaklaştırır.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 RAB kişinin yaşayışından hoşnutsa Düşmanlarını bile onunla barıştırır.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Doğrulukla kazanılan az şey Haksızlıkla kazanılan büyük gelirden iyidir.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Kişi yüreğinde gideceği yolu tasarlar, Ama adımlarını RAB yönlendirir.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Tanrı buyruklarını kralın ağzıyla açıklar, Bu nedenle kral adaleti çiğnememelidir.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Doğru terazi ve baskül RAB'bindir, Bütün tartı ağırlıklarını O belirler.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Krallar kötülükten iğrenir, Çünkü tahtın güvencesi adalettir.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Kral doğru söyleyenden hoşnut kalır, Dürüst konuşanı sever.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Kralın öfkesi ölüm habercisidir, Ama bilge kişi onu yatıştırır.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Kralın yüzü gülüyorsa, yaşam demektir. Lütfu son yağmuru getiren bulut gibidir.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Bilgelik kazanmak altından daha değerlidir, Akla sahip olmak da gümüşe yeğlenir.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Dürüstlerin tuttuğu yol kötülükten uzaklaştırır, Yoluna dikkat eden, canını korur.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Gururun ardından yıkım, Kibirli ruhun ardından da düşüş gelir.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Mazlumlar arasında alçakgönüllü biri olmak, Kibirlilerle çapul malı paylaşmaktan iyidir.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Öğüde kulak veren başarıya ulaşır, RAB'be güvenen mutlu olur.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Bilge yüreklilere akıllı denir, Tatlı söz ikna gücünü artırır.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Sağduyu, sahibine yaşam kaynağı, Ahmaklıksa ahmaklara cezadır.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Bilgenin aklı diline yön verir, Dudaklarının ikna gücünü artırır.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Hoş sözler petek balı gibidir, Cana tatlı ve bedene şifadır.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Öyle yol var ki, insana düz gibi görünür, Ama sonu ölümdür.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Emekçinin iştahıdır onu çalıştıran, Çünkü açlığı onu kamçılar.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Alçaklar başkalarına kötülük tasarlar, Konuşmaları kavurucu ateş gibidir.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Huysuz kişi çekişmeyi körükler, Dedikoducu can dostları ayırır.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Zorba kişi başkalarını ayartır Ve onları olumsuz yola yöneltir.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Göz kırpmak düzenbazlığa, Sinsi gülücükler kötülüğe işarettir.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Ağarmış saçlar onur tacıdır, Doğru yaşayışla kazanılır.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Sabırlı kişi yiğitten üstündür, Kendini denetleyen de kentler fethedenden üstündür.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 İnsan kura atar, Ama her kararı RAB verir.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
