Eyüp 23
1 Eyüp şöyle yanıtladı:
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 “Bugün de acı acı yakınacağım, İniltime karşın Tanrı'nın üzerimdeki eli ağırdır.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Keşke O'nu nerede bulacağımı bilseydim, Tahtına varabilseydim!
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 Davamı önünde dile getirir, Kanıtlarımı art arda sıralardım.
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 Bana vereceği yanıtı öğrenir, Ne diyeceğini anlardım.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Eşsiz gücüyle bana karşı mı çıkardı? Hayır, yalnızca dinlerdi beni.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 Haklı kişi davasını oraya, O'nun önüne getirebilirdi, Ben de yargılanmaktan sonsuza dek kurtulurdum.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 “Doğuya gitsem orada değil, Batıya gitsem O'nu bulamıyorum.
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 Kuzeyde iş görse O'nu seçemiyorum, Güneye dönse O'nu göremiyorum.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 Ama O tuttuğum yolu biliyor, Beni sınadığında altın gibi çıkacağım.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 Adımlarını yakından izledim, Sapmadan yolunu tuttum.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 Ağzından çıkan buyruklardan ayrılmadım, Günlük ekmeğimden çok ağzından çıkan sözlere değer verdim.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 “O tek başınadır, kim O'nu caydırabilir? Canı ne isterse onu yapar.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 Benimle ilgili kararını yerine getirir, Daha nice tasarısı vardır.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Bu yüzden dehşete düşerim huzurunda, Düşündükçe korkarım O'ndan.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 Tanrı cesaretimi kırdı, Her Şeye Gücü Yeten beni yıldırdı.
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Karanlık beni susturamadı, Yüzümü örten koyu karanlık.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
