Sefanaia 1
1 Ko e folofola ʻa Sihova ʻaia naʻe hoko kia Sefanaia ko e foha ʻo Kusi, ko e foha ʻo Ketalia, ko e foha ʻo ʻAmalia, ko e foha ʻo Hesikia, ʻi he ngaahi ʻaho ʻo Siosaia ko e foha ʻo ʻAmoni, ko e tuʻi ʻo Siuta.
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Sofoniášovi synu Chusi, syna Godoliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za dnů Joziáše syna Amonova, krále Judského.
2 ʻOku pehē ʻe Sihova, “Te u fakaʻauha ʻaupito ʻae ngaahi meʻa kotoa pē mei he fonua.
Zajisté že sklidím všecko se svrchku té země, praví Hospodin.
3 Te u fakaʻauha ʻae tangata mo e manu; te u fakaʻauha ʻae fanga manu ʻoe langi, mo e ngaahi ika ʻoe tahi, mo e ngaahi tūkiaʻanga mo e kakai angahala: pea te u tuʻusi ʻae tangata mei he fonua, ʻoku pehē ʻe Sihova.
Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby mořské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této země, praví Hospodin.
4 Te u mafao atu foki ʻa hoku nima ki Siuta, pea ki he kakai kotoa pē ʻo Selūsalema; pea te u tuʻusi mei he potu ni ʻae toenga ʻo Peali, mo e hingoa ʻo Kimalime, mo e ngaahi taulaʻeiki;
Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,
5 Pea mo kinautolu ʻoku hū ki he ngaahi meʻa ʻoe langi ʻi he tuʻa fale, mo kinautolu ʻoku lotu mo fuakava ʻia Sihova, pea ʻoku fuakava ʻia Malikami;
I ty, kteříž se klanějí na střechách vojsku nebeskému, i ty, kteříž klanějíce se, přisahají skrze Hospodina, i ty, kteříž přisahají skrze Melecha svého.
6 Pea mo kinautolu kuo ʻikai ke kumi kia Sihova, pe fehuʻi kiate ia.”
I ty, kteříž zpět odcházejí, aby nenásledovali Hospodina, a kteříž nehledají Hospodina, aniž se ho dotazují.
7 Ke ke fakalongo pē ʻi he ʻao ʻoe ʻEiki ko e ʻOtua: he ʻoku ofi ʻae ʻaho ʻo Sihova: he kuo teuteu ʻe Sihova ʻae feilaulau, kuo ne tala ki heʻene kakai.
Umlkni před oblíčejem Panovníka Hospodina, nebo blízký jest den Hospodinův; přistrojil zajisté Hospodin obět, povolal pozvaných svých.
8 Pea ʻe hoko ia ʻi he ʻaho ʻoe feilaulau ʻa Sihova, te u tautea ʻae houʻeiki, mo e fānau ʻae tuʻi, mo kinautolu kotoa pē kuo kofuʻaki ʻae kofu kehe.
I stane se v den oběti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteříž se obláčejí v roucho cizozemců.
9 ʻI he ʻaho ko ia foki te u tautea ʻakinautolu kotoa pē ʻoku hopo ʻi he lakaʻanga ʻoe matapā, ʻaia ʻoku fakapito ʻae fale ʻo honau ngaahi ʻeiki ʻaki ʻae fakamālohi mo e kākā.
Navštívím v ten den i každého, kterýž vskakuje na prah, kteříž naplňují dům pánů svých nátiskem a lstí.
10 ʻOku pehē ʻe Sihova, pea ʻe hoko ia ʻi he ʻaho ko ia, ʻe ai ʻae longoaʻa ʻoe tangi mei he matapā ika, mo e tāngiloa mei hono ua, mo e maumau lahi mei he ngaahi moʻunga.
I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas křiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a třeskot veliký od pahrbků.
11 Tangi ʻakimoutolu ʻae kakai ʻo Makitesi, he kuo tuʻusi ki lalo ʻae kakai fakatau kotoa pē: kuo tuʻusi ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fua ʻae siliva.
Kvělte vy, kteříž bydlíte u vnitřku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupců, vypléněni budou všickni snášející stříbro.
12 Pea ʻe hoko ʻi he kuonga ko ia, te u hakule ʻa Selūsalema ʻaki ʻae ngaahi maama, pea tautea ʻae kakai ʻoku nau nofo fakafiemālie hifo: ʻaia ʻoku pehē ʻi honau loto, “ʻE ʻikai fai ha lelei ʻe Sihova, pea ʻe ʻikai te ne fai ha kovi.”
I stane se v ten čas, že přehledávati budu Jeruzalém s lucernami, a navštívím muže, kteříž ulnuli v kvasnicích svých, kteříž říkají v srdci svém: Nečiniť dobře Hospodin, aniž zle činí.
13 Ko ia ʻe hoko ai ʻa ʻenau koloa ko e vetea, mo honau ngaahi fale ko e fakaʻauha: te nau langa foki ʻae ngaahi fale, ka ʻe ʻikai nofo ai; pea te nau tō ai ʻae ngaahi ngoue vaine, ka ʻe ʻikai inu ʻi hono uaine.
Nebo přijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštění. Stavějí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štěpují vinice, ale nebudou píti vína z nich.
14 ʻOku ofi ʻae ʻaho lahi ʻo Sihova, ʻio, ʻoku ofi ia, pea ʻoku fakatoʻotoʻo mai ʻaupito; ʻoku fakamamahi ʻae leʻo ʻoe ʻaho ʻo Sihova: ʻe toki tangi kalanga ai ʻae tangata mālohi.
Blízký jest den Hospodinův veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tuť hořce křičeti bude udatný.
15 Ko e ʻaho ko ia ko e ʻaho ʻoe houhau, ko e ʻaho ʻoe tuʻutāmaki mo e mamahi, ko e ʻaho ʻoe maveuveu, mo e fakaʻauha, ko e ʻaho ʻoe poʻuli, mo e fakapoʻupoʻuli, ko e ʻaho ʻoe ngaahi ʻao, mo e poʻuli matolu,
Den rozhněvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštění a to hrozného, den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty,
16 Ko e ʻaho ʻoe meʻalea, mo e kalanga ki he ngaahi kolo ʻoku ʻāʻi, pea ki he ngaahi fale māʻolunga.
Den trouby a troubení proti městům hrazeným, a proti úhlům vysokým,
17 Pea te u ʻomi ʻae mamahi ki he kakai, ke nau ʻalu ʻo hangē ko e kakai kui, koeʻuhi kuo nau angahala kia Sihova: pea ʻe huaʻi honau toto ʻo hangē ko e efu, mo honau kakano ʻo hangē ko e kinohaʻa.
V němž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhřešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a těla jejich jako lejna.
18 Pea ʻe ʻikai ke faʻa fakahaofi ʻakinautolu ʻi he ʻaho ʻoe houhau ʻo Sihova ʻe heʻenau siliva, pe ko ʻenau koula; ka ʻe keina ʻae fonua kotoa ʻi he afi ʻo ʻene fuaʻa: he te ne fai ke ʻosi vave ʻakinautolu kotoa pē ʻoku nofo ʻi he fonua.
Ani stříbro jejich, ani zlato jejich nebude jich moci vytrhnouti v den rozhněvání Hospodinova; nebo ohněm horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka země, proto že konec jistě rychlý učiní všechněm obyvatelům země.
