Saame 79
1 Ko e Saame ʻa ʻAsafi. ʻE ʻOtua, kuo hoko ʻae hiteni ki ho tofiʻa; kuo nau fakaʻuliʻi ho faletapu māʻoniʻoni; kuo nau fakalala ʻa Selūsalema ke tafungofunga ia.
Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.
2 Kuo nau ʻange ʻae sino mate ʻo hoʻo kau tamaioʻeiki ko e meʻakai ki he manupuna ʻoe langi, mo e kakano ʻo hoʻo kakai māʻoniʻoni ki he fanga manu ʻoe fonua.
Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.
3 Kuo nau lilingi honau toto ʻo hangē ko e vai ʻo takatakai ʻi Selūsalema; pea naʻe ʻikai ha niʻihi ke tanu ʻakinautolu.
Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.
4 Kuo mau hoko ko e manukiʻanga ʻo homau ngaahi kaungāʻapi, ko e meʻa manuki mo e taukaeʻanga ʻokinautolu ʻoku nofo takatakai ʻiate kimautolu.
Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.
5 ʻE Sihova, ʻe fēfē hono fuoloa? Te ke houhau ʻo taʻengata? pea vela ho fuaʻa ʻo hangē ko e afi?
Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?
6 Ke ke lilingi ho houhau ki he hiteni ʻoku teʻeki ai ʻilo koe, pea mo e ngaahi puleʻanga ʻoku teʻeki ai ui ki ho huafa.
Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.
7 He kuo nau kai ʻo ʻosi ʻa Sēkope, ʻo maumauʻi ke lala hono nofoʻanga.
Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.
8 ʻoua naʻa ke fakamanatu kiate kimautolu ʻemau ngaahi muʻaki hia: tuku ke tokoni vave ʻakimautolu ʻe hoʻo ʻaloʻofa ongongofua: he kuo ʻohifo ki lalo ʻaupito ʻakimautolu.
Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.
9 ʻE ʻOtua ko homau fakamoʻui, ke ke tokoni ʻakimautolu, koeʻuhi ko e ongoongolelei ʻo ho huafa: pea fakahaofi ʻakimautolu, ʻo fakamaʻa ke ʻosi ʻemau ngaahi angahala, koeʻuhi ko ho huafa.
Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.
10 Koeʻumaʻā ʻae lea pehē mai ʻe he hiteni, “Ko e fē honau ʻOtua?” Tuku ke ʻilo ia ʻi he lotolotonga ʻoe hiteni ʻi homau ʻao ʻi he totongi ʻoe toto ʻo hoʻo kau tamaioʻeiki ʻaia kuo huaʻi.
Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.
11 Tuku ke aʻu ki ho ʻao ʻae ngaahi mafulu ʻae kau nofo pōpula; ke ke fakamoʻui ʻakinautolu kuo tuʻutuʻuni ke mate ʻo fakatatau mo hono lahi ʻo hoʻo māfimafi.
Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.
12 ʻE ʻEiki, ke ke ʻange ke liunga fitu ki he fatafata ʻo homau kaungāʻapi ʻenau lauʻikovi, ʻaia naʻa nau lauʻikoviʻi ʻaki koe.
A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.
13 Pea ko kimautolu ko ho kakai mo e fanga sipi ʻo hoʻo ngoue, temau ʻatu ʻae fakafetaʻi kiate koe ʻo taʻengata: temau fakahā atu ho ongoongolelei ki he toʻutangata kotoa pē.
My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.
