Saame 71
1 ʻE Sihova, ʻoku ou falala kiate koe ʻoua naʻa tuku au ke u mā ʻo taʻengata.
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2 Fakamoʻui au ʻi hoʻo māʻoniʻoni, pea tuku ke u hao: fakatokangaʻi ho fofonga kiate au, ʻo fakamoʻui au.
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3 Ke ke ʻiate au ko e nofoʻanga mālohi ʻaia te u hū maʻuaipē ki ai: kuo ke fekau ke fakamoʻui au; he ko koe ko hoku makatuʻu mo hoku hūfanga.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4 ʻE hoku ʻOtua, ke ke fakamoʻui au mei he nima ʻoe kau angahala, mei he nima ʻoe kau tangata taʻemāʻoniʻoni mo angamālohi.
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5 He ko koe, ʻE ʻEiki Sihova, ko ʻeku ʻamanaki lelei: ko koe ko hoku falalaʻanga talu ʻeku kei siʻi.
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6 Kuo ke poupou au talu ʻeku [māvae ]mei he manāva: ko koe ia naʻe toʻo au mei he fatu ʻo ʻeku faʻē: te u fakafetaʻi maʻuaipē kiate koe.
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7 ʻOku ou hangē ko e meʻa fakaofo ki he tokolahi: ka ko koe ko hoku hūfanga mālohi.
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8 Tuku ke pito hoku ngutu ʻaki hoʻo fakamālō mo hoʻo fakaʻapaʻapa ʻi he ʻaho kotoa pē.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9 Pea ʻoua naʻa siʻaki au ʻi he ʻaho ʻo ʻeku motuʻa; ʻoua naʻa liʻaki au ʻoka mole ʻiate au ʻeku mālohi.
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10 He ʻoku lea kovi kiate au ʻa hoku ngaahi fili; pea ko kinautolu ʻoku lamasi hoku laumālie ʻoku nau fakakaukau fakataha,
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11 ʻO nau pehē, “Kuo liʻaki ia ʻe he ʻOtua: fakatanga ʻo puke ia; he ʻoku ʻikai ha tokotaha ke fakamoʻui ia.”
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12 ʻE ʻOtua, ʻoua naʻa ke mamaʻo ʻiate au: ʻE hoku ʻOtua, ke ke fai vave ke tokoni au.
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13 Tuku ke puputuʻu mo ʻauha ʻakinautolu ʻoku nofo ko e fili ki hoku laumālie; ke ʻufiʻufi ʻaki ʻae mā mo e manuki ʻakinautolu ʻoku kumi ke u kovi.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14 Ka te u ʻamanaki lelei maʻuaipē, pea ʻe tupulekina pe ʻeku fakamālō kiate koe.
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15 ʻE fakahā atu ʻe hoku ngutu ʻa hoʻo māʻoniʻoni mo hoʻo fakamoʻui ʻi he ʻaho kotoa pē; he ʻoku ʻikai te u ʻilo ki hono lau ʻo ia.
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16 Te u ʻalu ʻi he mālohi ʻae ʻEiki ko Sihova: te u fakahā hoʻo māʻoniʻoni, ʻio, ʻoʻou pe.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17 ʻE ʻOtua, kuo ke akonakiʻi au talu ʻeku kei siʻi: pea talu mei muʻa mo ʻeku fakahā atu ʻa hoʻo ngaahi ngāue fakaofo.
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18 Pea ko eni foki, ʻE ʻOtua, ʻi heʻeku motuʻa mo ʻuluhinā, ʻoua naʻa ke liʻaki au; kaeʻoua ke u fakahā ho mālohi ki he toʻutangata ni, mo hoʻo māfimafi kiate kinautolu kotoa pē ʻe haʻu.
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19 Ko hoʻo māʻoniʻoni foki, ʻE ʻOtua, ʻoku māʻolunga ʻaupito, ʻa koe naʻa ke fai ʻae ngaahi meʻa lahi: ʻE ʻOtua, ko hai ʻoku hangē ko koe!
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20 ʻA koe, kuo ke fakahā kiate au ʻae ngaahi mamahi ʻoku lahi mo kovi, te ke toe fakaake au, ʻo toe ʻohake au mei he loto kelekele.
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21 Te ke fakatupulekina hoku nāunauʻia, ʻo fakafiemālieʻi au ʻi he potu kotoa pē.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22 ʻE hoku ʻOtua, te u fakamālō foki kiate koe, ʻio, ki hoʻo moʻoni ʻaki ʻae saliteli: te u hiva kiate koe ʻaki ʻae haʻape, ʻa koe koe tokotaha māʻoniʻoni ʻa ʻIsileli.
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23 ʻE fiefia lahi hoku loungutu ʻo kau ka hiva kiate koe; mo hoku laumālie ʻaia kuo ke huhuʻi.
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24 ʻE talanoa ʻa hoku ʻelelo foki ki hoʻo māʻoniʻoni ʻi he ʻaho kotoa pē: he kuo puputuʻu, kuo hoko ʻo mā, ʻakinautolu ʻoku kumi ke u kovi.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
