Saame 40
1 Ki he Takimuʻa, ko e Saame ʻa Tevita. Naʻa ku tatali faʻa kātaki pe kia Sihova; pea ne tokanga kiate au, ʻone ongoʻi ʻeku tangi.
Přednímu zpěváku, Davidův žalm. Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
2 Pea naʻa ne toʻo hake au mei he luo fakailifia, mei he ʻumea pelepela, ʻo ne fokotuʻu hoku vaʻe ki he maka, ʻo fakamaʻu hoku ngaahi ʻaluʻanga.
A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.
3 Pea kuo ne ʻai ʻae hiva foʻou ki hoku ngutu, ʻio, ʻae fakafetaʻi ki hotau ʻOtua: ʻe mamata ki ai ʻae tokolahi, pea manavahē, pea tenau falala kia Sihova.
A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.
4 ʻOku monūʻia ʻae tangata ko ia ʻoku falala kia Sihova, pea ʻikai tokanga ia ki he kakai laukau, mo kinautolu ʻoku afe ki he loi.
Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
5 ʻE Sihova ko hoku ʻOtua, ʻoku lahi hoʻo ngaahi ngāue fakaofo ʻaia kuo ke fai, mo ho finangalo lelei kiate kimautolu: ʻe ʻikai faʻa lau fakaholo ia kiate koe: kapau te u fie fakahā ʻo lea ki ai, ʻoku lahi ʻaupito ia, ʻe ʻikai faʻa laua.
Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.
6 Ko e feilaulau mo e meʻa foaki naʻe ʻikai te ke finangalo ki ai; ka ko hoku telinga kuo ke fakaava: ko e feilaulau tutu mo e feilaulau koeʻuhi ko e angahala naʻe ʻikai te ke fekau.
Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.
7 Pea naʻaku toki pehē, “Vakai, ʻoku ou haʻu: kuo tohi ʻi he tohi tākai ʻiate au,
Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.
8 ʻE hoku ʻOtua, ʻoku ou fiefia ke fai ho finangalo: ʻio, ʻoku ʻi hoku loto hoʻo fono.”
Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.
9 Naʻaku malangaʻaki ʻae māʻoniʻoni ʻi he fakataha lahi: vakai, naʻe ʻikai te u taʻofi hoku loungutu, ʻE Sihova, ʻoku ke ʻiloʻi.
Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.
10 Naʻe ʻikai te u fakafufū hoʻo māʻoniʻoni ʻi hoku loto; naʻaku fakahā hoʻo angatonu mo hoʻo fakamoʻui: naʻe ʻikai te u fakalilolilo ʻa hoʻo ʻaloʻofa mo hoʻo moʻoni mei he fakataha lahi.
Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
11 ʻE Sihova, ʻoua naʻa ke taʻofi hoʻo ngaahi ʻaloʻofa ongongofua ʻiate au: tuku ke tauhi maʻuaipē au ʻe hoʻo ʻaloʻofa mo hoʻo moʻoni.
Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.
12 He kuo kāpui au ʻe he ngaahi kovi taʻefaʻalaua: kuo puke au ʻe heʻeku ngaahi hia, ko ia ʻoku ʻikai ai te u faʻa hanga hake; ʻoku lahi hake ia ʻi he ngaahi tuʻoni louʻulu ʻo hoku ʻulu: ko ia kuo liʻaki au ʻe hoku loto.
Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.
13 ʻE Sihova, ke ke finangalo lelei ke fakamoʻui au: ʻE Sihova, ke ke fai vave ke tokoniʻi au.
Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
14 Tuku ke mā mo puputuʻu fakataha ʻakinautolu kotoa pē ʻoku nau kumi hoku laumālie ke fakaʻauha ia; tuku ke fakafoki kimui mo mā ʻakinautolu ʻoku nau holi ke u kovi.
Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.
15 Tuku ke paea ʻakinautolu ko e totongi ʻo ʻenau kovi, ʻakinautolu ʻoku pehē kiate au, “Ha ha.”
Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.
16 Tuku ke fiefia mo nekeneka ʻiate koe ʻakinautolu kotoa pē ʻoku kumi kiate koe: tuku ke lea pehē maʻuaipē ʻakinautolu ʻoku ʻofa ki hoʻo fakamoʻui, “Ke ongoongolelei ʻa Sihova.”
Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin.
17 Ka ko au ʻoku ou masiva mo paea; ka ʻoku finangalo ʻae ʻEiki kiate au: ko koe ko hoku tokoni mo hoku fakamoʻui; ʻoua naʻa ke fakatuai, ʻE hoku ʻOtua.
Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž.
