Saame 129

1 Ko e Hiva ʻae ʻalu hake. ‌ʻOku totonu ke lea ni ʻa ʻIsileli, Kuo liunga lahi ʻenau fakamamahiʻi au talu ʻeku kei talavou:

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

2 “Kuo liunga lahi ʻenau fakamamahiʻi au talu ʻeku talavou: ka naʻe ʻikai tenau mālohi kiate au.

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

3 Naʻe keli ʻae kau tangata keli ʻi hoku tuʻa: naʻa nau ngaohi ke lōloa ʻenau ngaahi keli.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

4 ‌ʻOku angatonu ʻa Sihova: kuo tuʻusi ʻe ia ʻae ngaahi afo ʻae kakai angahala.”

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

5 Tuku ke puputuʻu pea foki kimui ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fehiʻa ki Saione.

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

6 Tuku kenau tatau mo e mohuku ʻi he tatā ʻoe fale, ʻaia ʻoku mae ʻi he teʻeki ai ke lahi ia:

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

7 ‌ʻAia ʻoku ʻikai fakapito ʻaki ʻe he tangata tuʻusi ʻa hono nima; pe ko e fatafata ʻo ia ʻoku ne nonoʻo ʻae ngaahi ʻū mohuku.

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

8 Pea ʻoku ʻikai lea ʻakinautolu ʻoku ʻalu ʻi ai, ʻo pehē, “Ke ʻiate kimoutolu ʻae monūʻia meia Sihova: ʻoku mau tāpuaki ʻakimoutolu ʻi he huafa ʻo Sihova.”

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.