< Lea Fakatātā 28 >
1 ʻOku hola ʻae kakai fai kovi ʻi he ʻikai tuli ki ai ha taha: ka ʻoku toʻa ʻae māʻoniʻoni ʻo hangē ko e laione.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Ko e meʻa ʻi he fai hala ʻae fonua ko ia, ʻoku tupu ʻo tokolahi ai hono houʻeiki: ka koeʻuhi ko e tangata poto mo ʻiloʻilo ʻe fakatolonga ai hono lelei.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Ko e tangata masiva ʻoku fakamālohi ki he masiva, ʻoku tatau pe ia mo e ʻuha lolo ʻoku ʻauha ai ʻae meʻakai.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 ʻOku fakamālō ki he angahala ʻekinautolu ʻoku liʻaki ʻae fono: ka ʻoku fakakikihi mo kinautolu ʻakinautolu ʻoku tauhi ki he fono.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 ʻOku ʻikai ʻiloʻi ʻae fakamaau ʻe he kakai angakovi: ka ʻoku ʻilo ʻae meʻa kotoa pē ʻekinautolu ʻoku kumi kia Sihova.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 ʻOku lelei hake ʻaia ʻoku masiva ka ʻoku ʻeveʻeva ʻi heʻene angatonu, ʻiate ia ʻoku koloaʻia ka ʻoku pikopiko hono ngaahi hala.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Ko ia ʻoku fai ki he fono ko e foha poto ia: ka ko ia ʻoku kaumeʻa mo e kakai fakamaveuveu ʻoku fakamaaʻi ʻe ia ʻa ʻene tamai.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Ko ia ʻoku fakalahi ʻene koloa ʻi he foaki paʻanga ke toe totongi mai, mo e fai taʻetotonu, ʻe tānaki ia ʻe ia ki ha taha ʻe manavaʻofa ki he masiva.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 Ko ia ʻoku fakatafoki hono telinga ke ʻoua naʻa ne fanongo ki he fono, ʻe hoko ʻene lotu ʻaʻana ko e meʻa fakalielia.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Ko ia ʻe fakahēʻi ʻae māʻoniʻoni ke ne ʻalu ʻi ha hala kovi, ʻe tō pe foki ia ki heʻene luo ʻaʻana: ka ʻe maʻu ʻe he fai totonu ʻae ngaahi meʻa lelei.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 ʻOku poto ʻae tangata koloaʻia ʻi hono mata ʻoʻona; ka ʻoku ʻiloʻi ia ʻe he tangata masiva ʻoku faʻa fakakaukau.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 ʻOka fiefia ʻae kakai māʻoniʻoni, ʻoku ai ʻae ongoongolelei lahi: ka ʻoka pule ʻae angahala, kuo fakafufū ʻae tangata.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 ʻE ʻikai monūʻia ia ʻaia ʻoku ʻufiʻufi ʻene ngaahi angahala: ka ko ia ʻoku vete ia mo liʻaki ʻe maʻu ʻe ia ʻae ʻaloʻofa.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 ʻOku monūʻia ʻae tangata ʻoku manavahē maʻuaipē: ka ʻe tō ki he kovi ʻaia ʻoku fakafefeka hono loto.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 ʻO hangē ko e laione ngungulu, mo e pea ʻoku ʻoho fano; ʻoku pehē ʻae pule ʻoku angakovi ki heʻene kakai masiva.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Ko e tuʻi foki ʻoku masiva ʻi he fakakaukau, ʻoku lahi ʻene fakamālohi: ka ko ia ʻoku fehiʻa ki he manumanu, ʻoku fakatolonga ʻe ia hono ngaahi ʻaho.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 Ko e tangata ko ia ʻoku fai fakamālohi ki he toto ʻo ha tokotaha ʻe mole ia ki he luo; ʻoua naʻa taʻofi ia ʻe ha tokotaha.
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Ko ia ʻoku ʻeveʻeva ʻi he angatonu ʻe fakamoʻui ia: ka ʻe hinga leva ia ʻaia ʻoku pikopiko hono ngaahi hala.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Ko ia ʻoku faʻa ngāue ki heʻene ngoue ʻe maʻu ʻe ia ʻae meʻakai lahi: ka ʻe lahi moʻoni ʻae masiva kiate ia ʻoku muimui ki he kakai taʻepoto.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 ʻE lahi ʻaupito ʻae tāpuaki ki he tangata ʻoku angatonu: ka ko ia ʻoku fai fakatoʻotoʻo ke ne koloaʻia ʻe ʻikai tonuhia ia.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 ʻOku ʻikai lelei ke filifilimānako: he ko e tangata ʻoku pehē, ʻe fai hala ia ke ne maʻu ai ha konga mā.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 ʻOku ʻiate ia ʻoku fai fakatoʻotoʻo ke ne koloaʻia ʻae mata ʻoku kovi, pea ʻoku ʻikai te ne tokangaʻi ʻe hoko mai ʻae masiva kiate ia.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Ko ia ʻoku lea valoki ki ha tangata ʻe maʻu ʻe ia ʻae ʻofa lahi hake, ʻamui ʻiate ia ʻoku lea lapu ʻaki ʻae ʻelelo.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Ko ia ʻoku kaihaʻa mei heʻene tamai pe ko ʻene faʻē, ʻo ne pehē, “ʻOku ʻikai ko e fai hala ia;” ʻoku kaumeʻa ia mo e tangata fakaʻauha.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Ko ia ʻoku loto fielahi ʻoku fakatupu ʻe ia ʻae fekeʻikeʻi: ka ʻe fakamonūʻia ia ʻaia ʻoku falala kia Sihova.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Ko ia ʻoku falala ki hono loto ʻoʻona ko e vale ia: ka ko ia ʻoku ʻalu fakapotopoto, ʻe fakahaofi ia.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Ko ia ʻoku faʻa foaki ki he masiva ʻe ʻikai masiva ia: ka ko ia ʻoku fufū hono mata ʻe lahi ʻae fakamalaʻia ʻe hoko ki ai.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 ʻOka hakeakiʻi ʻae angahala, ʻoku toitoi ʻae kakai: ka ʻoka ʻauha ʻakinautolu, ʻoku tupu ʻo tokolahi ʻae māʻoniʻoni.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.