Lea Fakatātā 19
1 ʻOku lelei lahi hake ʻae tangata ʻoku masiva kae ʻalu ʻi heʻene angatonu, ʻiate ia ʻoku kovi hono loungutu, pea ʻoku vale.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Ko eni foki, ʻoku ʻikai lelei ki he laumālie ke taʻepoto: pea ko ia ʻoku ʻoho veʻe vave ʻoku angahala ia.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Ko e meʻa ʻi he vale ʻoe tangata ʻoku pikopiko ai hono hala: pea ʻoku lāunga ai hono loto kia Sihova.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 ʻOku fakatokolahi ʻae kaumeʻa ʻe he koloa: ka ʻoku vāmamaʻo ʻae masiva mo hono kaungāʻapi.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 ʻE ʻikai tuku ke taʻetautea ʻae fakamoʻoni loi, pea ʻe ʻikai hao ia ʻaia ʻoku faʻa lea ʻaki ʻae loi.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 ʻE kole tōtōaki ʻe he tokolahi ke ʻofa mai ʻae houʻeiki: pea ʻoku kaumeʻa ʻae kakai kotoa pē mo ia ʻoku faʻa foaki.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 ʻOku fehiʻa ki he masiva ʻa hono tokoua kotoa pē: kae huanoa ʻae fakamōmoa ʻa hono kāinga pe kiate ia! ʻOku ne tangi toupili kiate kinautolu, ka ʻoku nau taʻetokangaʻi.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Ko ia ʻoku maʻu ʻae poto ʻoku ʻofa ia ki hono laumālie ʻoʻona: pea ko ia ʻoku tauhi ʻae faʻa ʻilo ʻe maʻu ʻe ia ʻae lelei.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 ʻE ʻikai tuku ke taʻetautea ʻae fakamoʻoni loi, pea ʻe fakaʻauha ia ʻaia ʻoku faʻa lea ʻaki ʻae loi.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 ʻOku ʻikai ngali mo e vale ʻae fiefia; kae huanoa hono taʻengali ʻoe pule ʻae tamaioʻeiki ki he houʻeiki.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 ʻOku fakatuotuai ʻae ʻita ʻe he fakapotopoto ʻae tangata: pea ko e meʻa ʻoku ne ongoongolelei ai ko ʻene fakamolemole ha angahala.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 ʻOku tatau ʻae tuputāmaki ʻoe tuʻi mo e ngungulu ʻae laione; ka ko ʻene loto lelei ʻoku hangē ko e hahau ki he mohuku.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Ko e foha vale ko e fakamamahiʻi ia ʻo ʻene tamai: pea ko e faʻa kē ʻae fefine ʻoku mali ʻoku tatau mo e hafu maʻuaipē ʻae vai.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Ko e fale mo e koloa ko e tofiʻa ia ʻokinautolu kuo hoko ko e tamai: pea ko e fefine alafia ʻoku anga fakapotopoto ʻoku meia Sihova ia.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 ʻOku hoko ʻae mohe maʻu ʻi he fakapikopiko; pea ʻe fakamamahi ʻaki ʻae fiekaia ʻae laumālie ʻoku fakapikopiko.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Ko ia ʻoku tauhi ʻae fekau ʻoku ne tauhi ki hono laumālie ʻoʻona: ka ko ia ʻoku taʻetokanga ki hono ngaahi hala ʻe mate ia.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Ko ia ʻoku manavaʻofa ki he masiva ʻoku foaki ʻe ia kia Sihova: pea ko ia kuo ne foaki te ne toe totongi kiate ia.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Tautea ho foha ʻi he lolotonga ʻoku ai ha ʻamanaki lelei kiate ia, pea ʻoua naʻa ke mamae koeʻuhi ko ʻene tangi.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 ʻE hoko ʻae tautea ki he tangata ʻoku faʻa ʻita: he kapau te ke langomakiʻi ia, te ke toe fiu pe ʻi hono fai.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Fanongo ki he tala fakapoto, pea ke maʻu ʻae akonaki, koeʻuhi ke ke poto ai ʻi ho ngataʻanga.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 ʻOku lahi ʻae filioʻi ʻi he loto ʻoe tangata; ka e tuʻumaʻu pē ʻae tuʻutuʻuni ʻa Sihova.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 ʻOku holi ʻae tangata ke ne angalelei: pea ʻoku lelei hake ʻae tangata masiva ʻi he tangata ʻoku loi.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 ʻOku hoko ki he moʻui ʻae manavahē kia Sihova: pea ʻe nofo fiemālie ʻaia ʻoku ne maʻu ia; ʻe ʻikai ʻaʻahi kiate ia ha kovi.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 ʻOku fakafufū ʻe he tangata fakapikopiko ʻa hono nima ki hono fatafata, pea ʻoku ʻikai te ne toe faʻa ʻomi ia ki hono ngutu.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Teʻia ʻaia ʻoku manuki, pea ʻe tokanga ai ʻae taʻepoto: pea valokiʻi ia ʻoku faʻa fakakaukau, pea te ne ʻilo ai ʻae poto.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Ko ia ʻoku ne fakamasivaʻi ʻa ʻene tamai, pea kapusi atu ʻa ʻene faʻē, ko e foha ia ʻoku tupu ai ʻae mā, pea ʻoku haʻu mo ia ʻae manuki.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 ʻE hoku foha, ke tukuā, pea ʻoua naʻa ke fanongo ki he akonaki ʻaia, ʻoku tupu ai ʻae hē mei he ngaahi lea ʻae poto.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 ʻOku manukiʻi ʻae fakamaau ʻe he fakamoʻoni angakovi: pea ʻoku kai ʻae kovi ʻe he ngutu ʻoe angahala.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 ʻOku talifaki ʻae ngaahi malaʻia ki he kau manuki, mo e ngaahi tā ki he tuʻa ʻoe kakai vale.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
