< Nehumi 2 >
1 Ko ia ʻoku laiki kuo ʻalu hake ʻi ho ʻao: toʻo ʻae mahafu, leʻohi ʻae hala, nonoʻo ho kongaloto, fakalahi ʻaupito hoʻo mālohi.
Битчит қилидиған бириси көз алдиңғила кәлди; Әнди истиһкам үстидә күзәт қил, Йолға қара, белиңни бағла, күчлириңни жиғип техиму күчәйт!
2 He kuo liliu ʻe Sihova ʻae nāunau ʻo Sēkope, hangē ko e nāunau ʻo ʻIsileli: he kuo ohu kinautolu kituʻa ʻe he kau ohu, mo maumauʻi honau ngaahi vaʻa vaine.
(Чүнки Пәрвәрдигар Яқупниң шан-шәривини әслигә кәлтүрди, Уни Исраилниң шан-шәривигә лайиқ дәриҗидә әслигә кәлтүрди; Чүнки қуруқдиғучилар уларни қуруқдап қойған еди, Уларниң үзүм тал шахлирини вәйран қилған еди).
3 He kuo ngaohi ke kulokula ʻae pā ʻo ʻene kau tangata mālohi, ʻoku kofu kulaʻahoʻaho ʻa ʻene kau toʻa: ʻe ʻi ai ʻae ngaahi tūhulu vela, mo e ngaahi saliote ʻi he ʻaho ʻo ʻene teuteu, pea ʻe ngalulululu fakamanavahē ʻae ngaahi ʻakau ko e fea.
[Битчит қилғучиниң] палванлириниң қалқанлири қизил боялди, Униң батурлири пәрәңдә кийгүзүлди; Тәйярлиқ күнидә, җәң һарвулири полатниң җуласида ялтирап кетиду, Нәйзиләр ойнитилиду;
4 ʻE ʻoho ʻae ngaahi saliote ʻi he ngaahi hala, te nau fepaki ʻae taha ki he taha, ʻi he ngaahi hala laulahi: te nau hā mai ʻo tatau mo e ngaahi tūhulu, te nau lele hangē ko e ʻuhila.
Җәң һарвулири кочиларда гүлдүрлишип чепишиватиду; Кәң йолларда бир-биригә соқулиду; Уларниң қияпити мәшъәлләрдәк болиду, Улар чақмақлардәк жүгүрүшиду.
5 Te ne toe lau ʻene kau tangata tuʻu ki muʻa: te nau tōhumu ʻi heʻenau laka; te nau vave atu ki hono ʻā, pea ko e tali tau ʻe teuteu.
[Сәрдар] әмирлиригә әмир чүшүриду; Улар жүрүш қилғинида алдириғинидин бир-биригә путлишип маңиду; Нинәвәниң сепилиға қарап алдирайду, [Башлириға] болса «муһасирә қалқини» тәйярлиниду.
6 ʻE fakaava ʻae ngaahi matapā ʻoe ngaahi vaitafe, pea ʻe ʻauha ʻae fale fakaʻeiʻeiki.
«Дәрияларниң дәрвазилири» ечилиду, [Падишаһниң] ордиси ерип кетиду.
7 Pea ʻe taki ʻa Husapi ki he pōpula, ʻe puke ia ʻo ʻomi, pea ʻe taki ia ʻe heʻene kau kaunanga, kae tangi ʻo hangē ʻae fanga lupe, mo tasipi ki honau fatafata.
Хуззабниң болса уятлири ечилиду — [Дүшмән] тәрипидин ялап епкетилиду, Дедәклири худди пахтәкләрниң садасидәк аһ-уһ тартип, Мәйдилирини уруп кетиду.
8 Ka e talu mei muʻa mo e tatau ʻa Ninive mo e anovai, ka te nau hola atu. Te nau kalanga, “Tuʻu, tuʻu;” ka e ʻikai ha tokotaha ʻe sio ki mui.
Нинәвә апиридә болғандин бери көл сүйидәк [тинч] болуп кәлди, Бирақ улар һазир қечип кетиду... Әй тохта! Әй тохта! — Бирақ һеч ким кәйнигә қаримайду.
9 Mou ʻave ʻae ngaahi meʻa vetekina, ko e siliva, mou ʻave ʻae ngaahi meʻa vetekina, ko e koula: he ʻoku ʻikai hono ngata ʻoe koloa mo e nāunau mei he ngaahi meʻa teuteu matamatalelei.
Күмүчләрни буливелиңлар, алтунларни буливелиңлар; Чүнки униң шәвкәтлик ғәзнисидики қиммәт қача-қучилириниң сани йоқтур.
10 ʻOku ne ʻatā, mo ngaongao mo lala: pea ʻoku vaivai ʻae loto, pea ʻoku fehapeaki ʻae ongo tui, pea ʻoku lahi ʻae langa ʻi he ngaahi kongaloto kotoa pē, pea ʻoku ʻuliʻuli honau mata kotoa pē.
У қуруқдалған, вәйран қилинған, бәрбат болған! Жүриги ерип кетиду, Тизлири бир-биригә җалақлап тәгмәктә; Бәллири толғақ тутқандәк толғиниду, Барлиқ йүзләр татирип кетиду.
11 Ko faʻa ʻae potu nofoʻanga ʻoe fanga laione, mo e keinangaʻanga ʻoe fanga laione mui, ʻaia naʻe ʻalu ai ʻae laione, ʻio, ʻae laione motuʻa mo e ʻuhikiʻi laione, pea naʻe ʻikai fakamanavahēʻi kinautolu ʻe ha niʻihi?
Қени, ширларниң угиси? Яш ширлар озуқлинидиған җай, Шир, чиши шир, шир арслини һеч кимдин қорқмай жүргән җай қени?
12 Naʻe haehae ʻe he laione ke taau mo ʻene fānau, pea ne sisinaʻi maʻa hono fanga laione fefine, pea naʻe fakapito hono ngaahi luo ʻi he meʻakai, mo hono ngaahi ʻana ʻaki ʻae meʻa kuo fakamālohia.
Шир өз асланлирини қандурушқа овларни титма-титма қилған еди, Чиши ширлири үчүн овларни боққан еди; Өңкүрлирини ов билән, угилирини олҗа билән тошқузған еди.
13 ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, “Vakai, ʻoku ou tuʻu kiate koe, pea te u tutu ʻa ʻene ngaahi saliote ʻi he ʻahu, pea ʻe fakaʻauha ʻe he heletā ʻae fanga laione mui: pea te u motuhi hoʻo meʻakai mei māmani, pea ko e leʻo ʻo ho kau talafekau ʻe ʻikai ha toe fanongo ki ai.”
Мана, Мән саңа қаршимән, — дәйду самави қошунларниң Сәрдари болған Пәрвәрдигар; Мән сениң җәң һарвулириңни ис-түтәккә айландуруп көйдүриветимән; Қилич яш ширлириңни йәватиду, Оваңни йәр йүзидин елип ташлаймән; Әлчилириңниң авазлири қайта һеч аңланмайду.