< Mātiu 7 >
1 “ʻOua naʻa mou fakamaau, telia naʻa fakamaaua ʻakimoutolu.
Μὴ κρίνετε ἵνα μὴ κριθῆτε·
2 He ko e anga ko ia ʻoku mou fakamaau ʻaki, ʻe fakamaaua ai ʻakimoutolu: pea ko e fuofua ko ia te mo fua ʻaki, ʻe toe fua ʻaki ia kiate kimoutolu.
ἐν ᾧ γὰρ κρίματι κρίνετε, κριθήσεσθε· καὶ ἐν ᾧ μέτρῳ μετρεῖτε, (μετρηθήσεται *N(k)O*) ὑμῖν.
3 Pea ko e hā ʻoku ke tokanga ai ki he malamalaʻi ʻakau ʻoku ʻi he mata ʻo ho kāinga, ka ʻoku ʻikai te ke tokanga ki he fuʻu ʻakau ʻoku ʻi ho mata ʻoʻou?
τί δὲ βλέπεις τὸ κάρφος τὸ ἐν τῷ ὀφθαλμῷ τοῦ ἀδελφοῦ σου, τὴν δὲ ἐν τῷ σῷ ὀφθαλμῷ δοκὸν οὐ κατανοεῖς;
4 Pea ʻe fēfē haʻo faʻa pehē ki ho kāinga, ‘Tuku ke u toʻoa mai ʻae malamalaʻi ʻakau mei ho mata:’ kae vakai, [ʻoku ai ]ʻae fuʻu ʻakau ʻi ho mata ʻoʻou?
ἢ πῶς ἐρεῖς τῷ ἀδελφῷ σου· ἄφες ἐκβάλω τὸ κάρφος (ἐκ *N(k)O*) τοῦ ὀφθαλμοῦ σου· καὶ ἰδοὺ ἡ δοκὸς ἐν τῷ ὀφθαλμῷ σοῦ;
5 Ko e mālualoi koe, tomuʻa, lī ʻae fuʻu ʻakau mei ho mata ʻoʻou; pea te ke toki mamata totonu ke toʻo ʻae malamalaʻi ʻakau mei he mata ʻo ho kāinga.
ὑποκριτά, ἔκβαλε πρῶτον ἐκ τοῦ ὀφθαλμοῦ σοῦ τὴν δοκόν, καὶ τότε διαβλέψεις ἐκβαλεῖν τὸ κάρφος ἐκ τοῦ ὀφθαλμοῦ τοῦ ἀδελφοῦ σου.
6 “ʻOua naʻa ʻoatu ʻae meʻa māʻoniʻoni ki he fanga kulī, pe sī hoʻomou mataʻitofe ki he fanga puaka, telia naʻa nau malamalaki ia ʻi honau lalo vaʻe, pea foki mai ʻo haehae ʻakimoutolu.
Μὴ δῶτε τὸ ἅγιον τοῖς κυσὶν μηδὲ βάλητε τοὺς μαργαρίτας ὑμῶν ἔμπροσθεν τῶν χοίρων μήποτε μήποτε (καταπατήσουσιν *N(k)O*) αὐτοὺς ἐν τοῖς ποσὶν αὐτῶν, καὶ στραφέντες ῥήξωσιν ὑμᾶς.
7 “Kole, pea ʻe foaki ia kiate kimoutolu; kumi, pea te mou ʻilo; tukituki, pea ʻe toʻo ia kiate kimoutolu:
Αἰτεῖτε, καὶ δοθήσεται ὑμῖν· ζητεῖτε, καὶ εὑρήσετε· κρούετε, καὶ ἀνοιγήσεται ὑμῖν.
8 He ko ia kotoa pē ʻoku kole, ʻoku ne maʻu; pea ko ia ʻoku kumi, ʻoku ne ʻilo; pea ko ia ʻoku tukituki, ʻe toʻo kiate ia.
πᾶς γὰρ ὁ αἰτῶν λαμβάνει, καὶ ὁ ζητῶν εὑρίσκει, καὶ τῷ κρούοντι (ἀνοιγήσεται. *NK(o)*)
9 He ko e tangata fē ʻiate kimoutolu, kapau ʻe kole mā ʻe hono foha, te ne ʻoange ki ai ha maka?
Ἢ τίς ἐστιν ἐξ ὑμῶν ἄνθρωπος ὃν (ἐὰν *K*) (αἰτήσει *N(K)O*) ὁ υἱὸς αὐτοῦ ἄρτον, μὴ λίθον ἐπιδώσει αὐτῷ;
10 Pe kapau te ne kole ha ika, ʻe ʻoange ki ai ha ngata?
ἢ καὶ (ἐὰν *K*) ἰχθὺν (αἰτήσει, *N(K)O*) μὴ ὄφιν ἐπιδώσει αὐτῷ;
11 Ko ia kapau ʻoku mou ʻilo, ka ko e angakovi, ke foaki ʻae ngaahi meʻa lelei ki hoʻomou fānau, ʻe fēfē hono lahi hake ʻoe [fie ]foaki ʻae ngaahi lelei ʻe hoʻomou Tamai ʻoku ʻi he langi kiate kinautolu ʻoku kole kiate ia?
εἰ οὖν ὑμεῖς πονηροὶ ὄντες οἴδατε δόματα ἀγαθὰ διδόναι τοῖς τέκνοις ὑμῶν, πόσῳ μᾶλλον ὁ πατὴρ ὑμῶν ὁ ἐν τοῖς οὐρανοῖς δώσει ἀγαθὰ τοῖς αἰτοῦσιν αὐτόν;
12 Ko ia, ko e meʻa kotoa pē ʻoku mou loto ke fai ʻe he kakai kiate kimoutolu, ke mou fai ia kiate kinautolu: he ko e fono ia mo e kau palōfita.
Πάντα οὖν ὅσα (ἐὰν *N(k)O*) θέλητε ἵνα ποιῶσιν ὑμῖν οἱ ἄνθρωποι, οὕτως καὶ ὑμεῖς ποιεῖτε αὐτοῖς· οὗτος γάρ ἐστιν ὁ νόμος καὶ οἱ προφῆται.
13 “Mou hū ʻi he matapā fāsiʻi: he ʻoku fālahi ʻae matapā, mo ʻataʻatā ʻae hala, ʻoku fakatau ki he mate, pea ʻoku hū ai ʻae tokolahi.
Εἰσέλθατε διὰ τῆς στενῆς πύλης, ὅτι πλατεῖα ἡ πύλη καὶ εὐρύχωρος ἡ ὁδὸς ἡ ἀπάγουσα εἰς τὴν ἀπώλειαν, καὶ πολλοί εἰσιν οἱ εἰσερχόμενοι δι᾽ αὐτῆς.
14 Koeʻuhi ʻoku fāsiʻi ʻae matapā, mo lausiʻi ʻae hala, ʻoku fakatau ki he moʻui, pea ʻoku ʻilo ia ʻe he tokosiʻi pe.
(τί *N(K)O*) στενὴ ἡ πύλη καὶ τεθλιμμένη ἡ ὁδὸς ἡ ἀπάγουσα εἰς τὴν ζωήν, καὶ ὀλίγοι εἰσὶν οἱ εὑρίσκοντες αὐτήν.
15 “Vakai telia ʻae kau palōfita kākā, ʻoku haʻu kiate kimoutolu ʻoku kofu fakasipi, ka ko e fanga ulofi fekai ʻi loto ʻakinautolu.
Προσέχετε (δὲ *ko*) ἀπὸ τῶν ψευδοπροφητῶν οἵτινες ἔρχονται πρὸς ὑμᾶς ἐν ἐνδύμασιν προβάτων, ἔσωθεν δέ εἰσιν λύκοι ἅρπαγες.
16 Te mou ʻilo ʻakinautolu ʻi honau ngaahi fua. He ʻoku toli ʻe he kakai ʻae fua ʻoe vaine ʻi he ʻakau talatala, pe ko e fiki ʻi he talatalaʻāmoa?
ἀπὸ τῶν καρπῶν αὐτῶν ἐπιγνώσεσθε αὐτούς. μήτι συλλέγουσιν ἀπὸ ἀκανθῶν (σταφυλάς, *N(k)O*) ἢ ἀπὸ τριβόλων σῦκα;
17 Pea pehē, ʻoku tupu ʻi he ʻakau lelei kotoa pē ʻae fua lelei; kae tupu ʻi he ʻakau kovi ʻae fua kovi.
οὕτως πᾶν δένδρον ἀγαθὸν καρποὺς καλοὺς ποιεῖ, τὸ δὲ σαπρὸν δένδρον καρποὺς πονηροὺς ποιεῖ.
18 ʻE ʻikai faʻa tupu ʻi he ʻakau lelei ʻae fua kovi, pe tupu ʻi he ʻakau kovi ʻae fua lelei.
οὐ δύναται δένδρον ἀγαθὸν καρποὺς πονηροὺς (ποιεῖν *NK(o)*) οὐδὲ δένδρον σαπρὸν καρποὺς καλοὺς ποιεῖν.
19 Ko e ʻakau kotoa pē ʻoku ʻikai tupu ai ʻae fua lelei ʻoku tā hifo, pea laku ki he afi.
πᾶν δένδρον μὴ ποιοῦν καρπὸν καλὸν ἐκκόπτεται καὶ εἰς πῦρ βάλλεται.
20 Ko ia te mou ʻilo ʻakinautolu ʻi honau ngaahi fua.
ἄρα γε ἀπὸ τῶν καρπῶν αὐτῶν ἐπιγνώσεσθε αὐτούς.
21 “ʻE ʻikai hū ki he puleʻanga ʻoe langi ʻakinautolu kotoa pē ʻoku pehē mai kiate au, ‘ʻEiki, ʻEiki,’ ka ko ia ʻoku ne fai ʻae finangalo ʻo ʻeku Tamai ʻoku ʻi he langi.
Οὐ πᾶς ὁ λέγων μοι· κύριε κύριε, εἰσελεύσεται εἰς τὴν βασιλείαν τῶν οὐρανῶν, ἀλλ᾽ ὁ ποιῶν τὸ θέλημα τοῦ πατρός μου τοῦ ἐν (τοῖς *no*) οὐρανοῖς.
22 ʻE pehē kiate au ʻe he tokolahi ʻi he ʻaho ko ia, ‘ʻEiki, ʻEiki, ʻikai naʻa mau akonaki ʻi ho huafa? Pea ʻi ho huafa naʻa mau kapusi kituʻa ʻae kau tēvolo? Pea ʻi ho huafa naʻa mau fai ʻae ngaahi meʻa mana lahi?’
πολλοὶ ἐροῦσίν μοι ἐν ἐκείνῃ τῇ ἡμέρᾳ· κύριε κύριε, οὐ τῷ σῷ ὀνόματι ἐπροφητεύσαμεν καὶ τῷ σῷ ὀνόματι δαιμόνια ἐξεβάλομεν καὶ τῷ σῷ ὀνόματι δυνάμεις πολλὰς ἐποιήσαμεν;
23 Pea te u toki fakahā kiate kinautolu, ‘Naʻe ʻikai ʻaupito te u ʻiloa ʻakimoutolu: ʻalu ʻiate au ʻakimoutolu ʻoku fai kovi.’
καὶ τότε ὁμολογήσω αὐτοῖς ὅτι οὐδέποτε ἔγνων ὑμᾶς· ἀποχωρεῖτε ἀπ᾽ ἐμοῦ οἱ ἐργαζόμενοι τὴν ἀνομίαν.
24 “Ko ia ʻoku ne fanongo ki heʻeku tala ni, pea fai ki ai, te u fakatatau ia ki he tangata poto, naʻe langa hono fale ʻi he [funga ]maka:
Πᾶς οὖν ὅστις ἀκούει μου τοὺς λόγους τούτους καὶ ποιεῖ αὐτούς, (ὁμοιωθήσεται *N(K)O*) ἀνδρὶ φρονίμῳ ὅστις ᾠκοδόμησεν αὐτοῦ τὴν οἰκίαν ἐπὶ τὴν πέτραν.
25 Pea tō ʻae ʻuha, pea ʻoho mai ʻae vai, pea hoko mo e havili, ʻo tō ki he fale ko ia; ka naʻe ʻikai holo ia: he naʻe langa ia ʻi he funga maka.
καὶ κατέβη ἡ βροχὴ καὶ ἦλθον οἱ ποταμοὶ καὶ ἔπνευσαν οἱ ἄνεμοι, καὶ (προσέπεσαν *N(k)O*) τῇ οἰκίᾳ ἐκείνῃ, καὶ οὐκ ἔπεσεν· τεθεμελίωτο γὰρ ἐπὶ τὴν πέτραν.
26 “Ka ko ia ia ʻoku fanongo ki heʻeku ngaahi tala ni, pea ʻikai fai ki ai, ʻe fakatatau ia ki he tangata vale, ʻaia naʻe langa hono fale ʻi he ʻoneʻone:
Καὶ πᾶς ὁ ἀκούων μου τοὺς λόγους τούτους καὶ μὴ ποιῶν αὐτοὺς ὁμοιωθήσεται ἀνδρὶ μωρῷ ὅστις ᾠκοδόμησεν αὐτοῦ τὴν οἰκίαν ἐπὶ τὴν ἄμμον.
27 Pea tō ʻae ʻuha, pea ʻoho mai ʻae vai, pea hoko mo e havili, ʻo tō ki he fale ko ia; pea holo ia: pea ko e meʻa lahi ʻa hono holoki.”
καὶ κατέβη ἡ βροχὴ καὶ ἦλθον οἱ ποταμοὶ καὶ ἔπνευσαν οἱ ἄνεμοι, καὶ προσέκοψαν τῇ οἰκίᾳ ἐκείνῃ, καὶ ἔπεσεν· καὶ ἦν ἡ πτῶσις αὐτῆς μεγάλη.
28 Pea kuo fakaʻosi ʻe Sisu ʻae ngaahi tala ni, pea ofo ʻae kakai ʻi heʻene akonaki:
Καὶ ἐγένετο ὅτε (ἐτέλεσεν *N(k)O*) ὁ Ἰησοῦς τοὺς λόγους τούτους, ἐξεπλήσσοντο οἱ ὄχλοι ἐπὶ τῇ διδαχῇ αὐτοῦ·
29 He naʻa ne akonakiʻi ʻakinautolu ʻo taau mo ia ʻoku mālohi, kae ʻikai hangē ko e kau tangata tohi.
ἦν γὰρ διδάσκων αὐτοὺς ὡς ἐξουσίαν ἔχων καὶ οὐχ ὡς οἱ γραμματεῖς (αὐτῶν. *NO*)