< Mātiu 22 >
1 Pea lea ʻa Sisu, ʻo toe pehēange kiate kinautolu ʻi he fakatātā;
Καὶ ἀποκριθεὶς ὁ Ἰησοῦς πάλιν εἶπεν αὐτοῖς ἐν παραβολαῖς, λέγων,
2 “ʻOku tatau ʻae puleʻanga ʻoe langi mo e tuʻi ʻe tokotaha, ʻaia naʻe fai ʻae kātoanga ʻi he taʻane ʻa hono foha,
Ὡμοιώθη ἡ βασιλεία τῶν οὐρανῶν ἀνθρώπῳ βασιλεῖ, ὅστις ἐποίησε γάμους τῷ υἱῷ αὐτοῦ·
3 ʻO ne fekau atu ʻene kau tamaioʻeiki ke ui ʻakinautolu naʻe tala ki ai ʻae taʻane: ka naʻe ʻikai te nau fie haʻu.
καὶ ἀπέστειλε τοὺς δούλους αὐτοῦ καλέσαι τοὺς κεκλημένους εἰς τοὺς γάμους, καὶ οὐκ ἤθελον ἐλθεῖν.
4 Pea toe fekau atu ʻe ia ʻae kau tamaioʻeiki kehe, ʻo ne pehē, ‘Fakahā kiate kinautolu naʻe tala [ki ai], “Vakai, kuo ʻosi ʻeku teu ʻae kai: kuo tāmateʻi ʻeku fanga pulu mo e fanga manu sino, pea kuo ʻosi hono teu ʻoe meʻa kotoa pē: haʻu ki he taʻane.”’
Πάλιν ἀπέστειλεν ἄλλους δούλους, λέγων, Εἴπατε τοῖς κεκλημένοις. Ἰδού, τὸ ἄριστόν μου ἡτοίμασα, οἱ ταῦροί μου καὶ τὰ σιτιστὰ τεθυμένα, καὶ πάντα ἕτοιμα· δεῦτε εἰς τοὺς γάμους.
5 Ka naʻa nau fakavaʻivaʻinga [ʻaki ia], ʻo [taki taha ]ʻalu, ko e taha ki heʻene ngoue, ko e taha ki heʻene meʻa fakatau:
Οἱ δὲ ἀμελήσαντες ἀπῆλθον, ὁ μὲν εἰς τὸν ἴδιον ἀγρόν, ὁ δὲ εἰς τὴν ἐμπορίαν αὐτοῦ·
6 Pea puke ʻo ngaohikoviʻi mo tāmateʻi, ʻe he niʻihi, ʻa ʻene kau tamaioʻeiki.
οἱ δὲ λοιποὶ κρατήσαντες τοὺς δούλους αὐτοῦ ὕβρισαν καὶ ἀπέκτειναν.
7 Ka kuo fanongo ki ai ʻae tuʻi, pea houhau: ʻo ne fekau atu ʻene ngaahi kongakau, ke fakaʻauha ʻae kau fakapō ko ia, pea tutu ʻenau kolo,
Καὶ ἀκούσας ὁ βασιλεὺς ἐκεῖνος ὠργίσθη, καὶ πέμψας τὰ στρατεύματα αὐτοῦ ἀπώλεσε τοὺς φονεῖς ἐκείνους, καὶ τὴν πόλιν αὐτῶν ἐνέπρησε.
8 Pea toki pehē ʻe ia ki heʻene kau tamaioʻeiki, ‘Kuo ʻosi hono teu ʻae kātoanga taʻane, ka ko kinautolu kuo tala ki ai, ʻoku ʻikai ʻaonga.
Τότε λέγει τοῖς δούλοις αὐτοῦ, Ὁ μὲν γάμος ἕτοιμός ἐστιν, οἱ δὲ κεκλημένοι οὐκ ἦσαν ἄξιοι.
9 Ko ia mou ʻalu ki he ngaahi hala motuʻa, pea ko kinautolu te mou ʻilo, fakahā ki ai ʻae taʻane.’
Πορεύεσθε οὖν ἐπὶ τὰς διεξόδους τῶν ὁδῶν, καὶ ὅσους ἂν εὕρητε, καλέσατε εἰς τοὺς γάμους.
10 Pea naʻe ʻalu atu ai ʻae kau tamaioʻeiki ko ia ki he ngaahi hala [motuʻa], ʻo fakakātoa kotoa pē naʻa nau ʻilo, ʻae kovi mo e lelei: pea tokolahi ai ʻae kakai ʻi he taʻane.
Καὶ ἐξελθόντες οἱ δοῦλοι ἐκεῖνοι εἰς τὰς ὁδοὺς συνήγαγον πάντας ὅσους εὗρον, πονηρούς τε καὶ ἀγαθούς· καὶ ἐπλήσθη ὁ γάμος ἀνακειμένων.
11 “Pea ʻi he haʻu ʻae tuʻi ke mamata ki he kakai, naʻa ne ʻiloʻi ʻae tangata kuo ʻikai ʻi ai ha kofu taʻane.
Εἰσελθὼν δὲ ὁ βασιλεὺς θεάσασθαι τοὺς ἀνακειμένους εἶδεν ἐκεῖ ἄνθρωπον οὐκ ἐνδεδυμένον ἔνδυμα γάμου·
12 Pea pehē ʻe ia kiate ia, ‘Kāinga, naʻe fēfeeʻi hoʻo hū mai ki heni ʻoku ʻikai hao kofu taʻane?’ Pea fakalongo pē ia.
καὶ λέγει αὐτῷ, Ἑταῖρε, πῶς εἰσῆλθες ὧδε μὴ ἔχων ἔνδυμα γάμου; Ὁ δὲ ἐφιμώθη.
13 Pea toki pehē ʻe he tuʻi ki he kau tamaioʻeiki, ‘Haʻi hono vaʻe mo e nima pea ʻave, ʻo lī ia ki he poʻuli ʻi tuaʻā: pea ʻe ʻi ai ʻae tangi mo e fengaiʻitaki ʻoe nifo.’
Τότε εἶπεν ὁ βασιλεὺς τοῖς διακόνοις, Δήσαντες αὐτοῦ πόδας καὶ χεῖρας, ἄρατε αὐτὸν καὶ ἐκβάλετε εἰς τὸ σκότος τὸ ἐξώτερον· ἐκεῖ ἔσται ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τῶν ὀδόντων.
14 “He ʻoku ui ʻae tokolahi, ka ʻoku fili ʻae tokosiʻi.”
Πολλοὶ γάρ εἰσι κλητοί, ὀλίγοι δὲ ἐκλεκτοί.
15 Pea toki ʻalu ʻae kau Fālesi, ʻonau fakakaukau pe fēfeeʻi ʻenau femioekina ia ʻi he alea.
Τότε πορευθέντες οἱ Φαρισαῖοι συμβούλιον ἔλαβον ὅπως αὐτὸν παγιδεύσωσιν ἐν λόγῳ.
16 Pea nau fekau kiate ia ʻenau kau ākonga mo e kau Helotiane, ʻo pehē, “ʻEiki, ʻoku mau ʻilo ʻoku ke moʻoni koe, pea ʻoku ke ako moʻoni ʻaki ʻae hala ʻoe ʻOtua, pea ʻoku ʻikai te ke tokanga ki ha tangata: he ʻoku ʻikai te ke filifilimānako ki he tangata.
Καὶ ἀποστέλλουσιν αὐτῷ τοὺς μαθητὰς αὐτῶν μετὰ τῶν Ἡρῳδιανῶν, λέγοντες, Διδάσκαλε, οἴδαμεν ὅτι ἀληθὴς εἶ, καὶ τὴν ὁδὸν τοῦ Θεοῦ ἐν ἀληθείᾳ διδάσκεις, καὶ οὐ μέλει σοι περὶ οὐδενός· οὐ γὰρ βλέπεις εἰς πρόσωπον ἀνθρώπων.
17 Ko ia ke ke tala mai kiate kimautolu, Ko e hā ho loto? ʻOku ngofua ke ʻoatu ʻae tukuhau kia Sisa, pe ʻikai?”
Εἰπὲ οὖν ἡμῖν, τί σοι δοκεῖ; Ἔξεστι δοῦναι κῆνσον Καίσαρι, ἢ οὔ;
18 Ka naʻe ʻilo ʻe Sisu ʻenau angakovi, pea pehē ʻe ia, “ʻAe kau mālualoi, ko e hā ʻoku mou ʻahiʻahiʻi ai au?
Γνοὺς δὲ ὁ Ἰησοῦς τὴν πονηρίαν αὐτῶν εἶπε, Τί με πειράζετε, ὑποκριταί;
19 Fakahā mai ʻae paʻanga tukuhau.” Pea naʻa nau ʻomi kiate ia ʻae tenali.
Ἐπιδείξατέ μοι τὸ νόμισμα τοῦ κήνσου. Οἱ δὲ προσήνεγκαν αὐτῷ δηνάριον.
20 Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko e mata eni mo e tohi ʻa hai?”
Καὶ λέγει αὐτοῖς, Τίνος ἡ εἰκὼν αὕτη καὶ ἡ ἐπιγραφή;
21 Pea nau talaange kiate ia, “ʻA Sisa.” Pea toki pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko ia ʻoange kia Sisa ʻae ngaahi meʻa ʻa Sisa; pea ʻoange ki he ʻOtua ʻae ngaahi meʻa ʻae ʻOtua.”
Λέγουσιν αὐτῷ, Καίσαρος. Τότε λέγει αὐτοῖς, Ἀπόδοτε οὖν τὰ Καίσαρος Καίσαρι, καὶ τὰ τοῦ Θεοῦ τῷ Θεῷ.
22 Pea kuo nau fanongo ki ai, naʻa nau ofo, ʻo tuku ia, ka nau ʻalu.
Καὶ ἀκούσαντες ἐθαύμασαν· καὶ ἀφέντες αὐτὸν ἀπῆλθον.
23 Pea haʻu kiate ia ʻi he ʻaho ko ia ʻae kau Sātusi, ʻakinautolu ʻoku pehē, ʻoku ʻikai ha toetuʻu, ʻonau fehuʻi kiate ia,
Ἐν ἐκείνῃ τῇ ἡμέρᾳ προσῆλθον αὐτῷ Σαδδουκαῖοι, οἱ λέγοντες μὴ εἶναι ἀνάστασιν, καὶ ἐπηρώτησαν αὐτόν,
24 ʻo pehē, “ʻEiki, naʻe pehē ʻe Mōsese, Kapau ʻe mate ha tangata, kae ʻikai haʻane fānau, ʻe fakamaʻu hono tokoua mo hono uaifi, ʻo fakatupu ʻae hako ki hono tokoua.
λέγοντες, Διδάσκαλε, Μωσῆς εἶπεν, Ἐάν τις ἀποθάνῃ μὴ ἔχων τέκνα, ἐπιγαμβρεύσει ὁ ἀδελφὸς αὐτοῦ τὴν γυναῖκα αὐτοῦ, καὶ ἀναστήσει σπέρμα τῷ ἀδελφῷ αὐτοῦ.
25 Pea ko eni, naʻe ʻiate kimautolu ʻae kāinga ʻe toko fitu; ko e ʻuluaki naʻe fakamaʻu mo e uaifi, pea mate ia, kuo ʻikai haʻane fānau, pea tuku hono uaifi ki hono tokoua.
Ἦσαν δὲ παρ᾽ ἡμῖν ἑπτὰ ἀδελφοί· καὶ ὁ πρῶτος γαμήσας ἐτελεύτησε· καὶ μὴ ἔχων σπέρμα, ἀφῆκε τὴν γυναῖκα αὐτοῦ τῷ ἀδελφῷ αὐτοῦ.
26 Pea pehē pe foki hono toko ua, mo hono toko tolu, ʻo hoko ki hono toko fitu.
Ὁμοίως καὶ ὁ δεύτερος, καὶ ὁ τρίτος, ἕως τῶν ἑπτά.
27 Pea mate fakamui ʻae fefine.
Ὕστερον δὲ πάντων ἀπέθανε καὶ ἡ γυνή.
28 Pea ko ia ʻi he toetuʻu ʻe hoko ia ko e uaifi ʻo hai ʻi he toko fitu? He naʻe maʻu ia ʻekinautolu kotoa pē.”
Ἐν τῇ οὖν ἀναστάσει, τίνος τῶν ἑπτὰ ἔσται γυνή; Πάντες γὰρ ἔσχον αὐτήν.
29 Pea lea ʻa Sisu, ʻo pehēange kiate kinautolu, “ʻOku mou hē, ʻi he taʻeʻilo ki he ngaahi tohi, mo e mālohi ʻae ʻOtua.
Ἀποκριθεὶς δὲ ὁ Ἰησοῦς εἶπεν αὐτοῖς, Πλανᾶσθε, μὴ εἰδότες τὰς γραφάς, μηδὲ τὴν δύναμιν τοῦ Θεοῦ.
30 Koeʻuhi ʻi he toetuʻu ʻe ʻikai te nau mali, pe foaki ke mali, ka ʻe tatau mo e kau ʻāngelo ʻae ʻOtua ʻi he langi.
Ἐν γὰρ τῇ ἀναστάσει οὔτε γαμοῦσιν, οὔτε ἐκγαμίζονται, ἀλλ᾽ ὡς ἄγγελοι τοῦ Θεοῦ ἐν οὐρανῷ εἰσι.
31 Ka koeʻuhi ko e toetuʻu ʻoe mate, ʻoku teʻeki te mou lau ʻaia naʻe lea ʻaki kiate kimoutolu ʻe he ʻOtua, ʻo pehē,
Περὶ δὲ τῆς ἀναστάσεως τῶν νεκρῶν, οὐκ ἀνέγνωτε τὸ ῥηθὲν ὑμῖν ὑπὸ τοῦ Θεοῦ, λέγοντος,
32 ‘Ko au ko e ʻOtua ʻo ʻEpalahame, pea ko e ʻOtua ʻo ʻAisake, pea ko e ʻOtua ʻo Sēkope?’ ʻOku ʻikai ko e ʻOtua ʻoe mate ʻae ʻOtua, ka ko e moʻui.”
Ἐγώ εἰμι ὁ Θεὸς Ἀβραάμ, καὶ ὁ Θεὸς Ἰσαάκ, καὶ ὁ Θεὸς Ἰακώβ; Οὐκ ἔστιν ὁ Θεὸς Θεὸς νεκρῶν, ἀλλὰ ζώντων.
33 Pea kuo fanongo ʻae kakai, naʻa nau ofo ʻi heʻene akonaki.
Καὶ ἀκούσαντες οἱ ὄχλοι ἐξεπλήσσοντο ἐπὶ τῇ διδαχῇ αὐτοῦ.
34 Pea ʻi he fanongo ʻae kau Fālesi kuo ne fakalongo ʻae kau Sātusi, naʻe fakataha leva ʻakinautolu.
Οἱ δὲ Φαρισαῖοι, ἀκούσαντες ὅτι ἐφίμωσε τοὺς Σαδδουκαίους, συνήχθησαν ἐπὶ τὸ αὐτό.
35 Pea fehuʻi ʻahiʻahi kiate ia ʻe honau tokotaha, ko e akonaki ʻi he fono, ʻo pehē,
Καὶ ἐπηρώτησεν εἷς ἐξ αὐτῶν νομικός, πειράζων αὐτόν, καὶ λέγων,
36 “ʻEiki, ko e fekau fē ʻi he fono ʻoku lahi?”
Διδάσκαλε, ποία ἐντολὴ μεγάλη ἐν τῷ νόμῳ;
37 Pea tala ʻe Sisu kiate ia, “‘Ke ke ʻofa kia Sihova ko ho ʻOtua ʻaki ho laumālie kotoa, mo hoʻo moʻui kotoa, mo ho loto kotoa.’
Ὁ δὲ Ἰησοῦς ἔφη αὐτῷ, Ἀγαπήσεις Κύριον τὸν Θεόν σου, ἐν ὅλῃ καρδίᾳ σου, καὶ ἐν ὅλῃ ψυχῇ σου, καὶ ἐν ὅλῃ τῇ διανοίᾳ σου.
38 Ko e ʻuluaki pea ko e lahi ia ʻoe fekau.
Αὕτη ἐστὶ πρώτη καὶ μεγάλη ἐντολή.
39 Pea ko hono ua ʻoku tatau mo ia, Ke ke ʻofa ki ho kaungāʻapi ʻo hangē pe ko koe.’
Δευτέρα δὲ ὁμοία αὐτῇ, Ἀγαπήσεις τὸν πλησίον σου ὡς σεαυτόν.
40 Ko e fekau ni ʻe ua ʻoku tautau ai ʻae fono kotoa mo e kau palōfita.”
Ἐν ταύταις ταῖς δυσὶν ἐντολαῖς ὅλος ὁ νόμος καὶ οἱ προφῆται κρέμανται.
41 Pea ʻi he kei fakataha ʻae kau Fālesi, naʻe fehuʻi ʻe Sisu kiate kinautolu,
Συνηγμένων δὲ τῶν Φαρισαίων, ἐπηρώτησεν αὐτοὺς ὁ Ἰησοῦς,
42 ʻO pehē, “Ko e hā homou loto ki he Kalaisi? Ko e foha ia ʻo hai?” Pea nau talaange kiate ia, “ʻO Tevita.”
λέγων, Τί ὑμῖν δοκεῖ περὶ τοῦ Χριστοῦ; Τίνος υἱός ἐστι; Λέγουσιν αὐτῷ, Τοῦ Δαυίδ.
43 Pea pehēange ʻe ia kiate kinautolu, “ʻOku fēfē ai hono ui ia ʻe Tevita ʻi he Laumālie, ‘ʻEiki,’ ʻi heʻene pehē,
Λέγει αὐτοῖς, Πῶς οὖν Δαυὶδ ἐν πνεύματι Κύριον αὐτὸν καλεῖ, λέγων,
44 ‘Naʻe pehē ʻe Sihova ki hoku ʻEiki, Nofo koe ki hoku nima toʻomataʻu, kaeʻoua ke u ngaohi ho ngaahi fili ko ho tuʻungavaʻe”’?
Εἶπεν ὁ Κύριος τῷ Κυρίῳ μου, Κάθου ἐκ δεξιῶν μου, ἕως ἂν θῶ τοὺς ἐχθρούς σου ὑποπόδιον τῶν ποδῶν σου;
45 Pea kapau ʻoku ui ia ʻe Tevita, ‘ʻEiki,’ pea ko hono foha fēfeeʻi ia?”
Εἰ οὖν Δαυὶδ καλεῖ αὐτὸν Κύριον, πῶς υἱὸς αὐτοῦ ἐστι;
46 Pea naʻe ʻikai ha lea ʻe faʻa lea ʻaki ʻe ha tangata kiate ia; talu mei he ʻaho ko ia naʻe ʻikai faʻa fehuʻi ʻe ha taha kiate ia.
Καὶ οὐδεὶς ἐδύνατο αὐτῷ ἀποκριθῆναι λόγον· οὐδὲ ἐτόλμησέ τις ἀπ᾽ ἐκείνης τῆς ἡμέρας ἐπερωτῆσαι αὐτὸν οὐκέτι.