< Fakamaau 3 >

1 Pea ko e ngaahi puleʻanga eni naʻe tuku ʻe Sihova ke ʻahiʻahi ʻaki ʻa ʻIsileli, ʻio, ʻakinautolu ʻi ʻIsileli, naʻe ʻikai tenau ʻilo ʻae ngaahi tau kotoa pē ʻoe kau Kēnani:
خداوند برخی قبایل را در سرزمین کنعان واگذاشت تا نسل جدید اسرائیل را که هنوز طعم جنگ با کنعانی‌ها را نچشیده بودند، بیازماید.
2 Koeʻuhi ke hoko ʻo ʻilo ai ʻe he ngaahi toʻutangata kotoa pē ʻo ʻIsileli, ke ako tau kiate kinautolu, koeʻuhi pē ko kinautolu naʻe ʻikai tenau tomuʻa ʻilo siʻi ia:
خداوند به این وسیله می‌خواست به نسل جدید اسرائیل که در جنگیدن بی‌تجربه بودند، فرصتی بدهد تا جنگیدن را بیاموزند.
3 Ko e ʻeiki ʻe toko nima ʻoe kau Filisitia, mo e kau Kēnani kotoa pē, mo e kau Saitoni, mo e kau Hevi naʻe nofo ʻi he moʻunga ko Lepanoni, mei he moʻunga ko Peali-Heamoni ki he hūʻanga ki Hemati.
این قبایل عبارت بودند از: فلسطینی‌هایی که هنوز در پنج شهر خود باقی مانده بودند، تمام کنعانی‌ها، صیدونی‌ها و حوی‌هایی که در کوهستان لبنان از کوه بعل حرمون تا گذرگاه حمات ساکن بودند.
4 Pea naʻe tuku ke ʻahiʻahiʻi ʻaki ʻa ʻIsileli ʻekinautolu, ke ʻilo pē tenau fanongo ki he ngaahi fekau ʻa Sihova, ʻaia naʻa ne fekau ki heʻenau ngaahi tamai ʻi he nima ʻo Mōsese.
این قبایل برای آزمایش نسل جدید اسرائیل در سرزمین کنعان باقی مانده بودند تا معلوم شود آیا اسرائیل دستورهایی را که خداوند به‌وسیلهٔ موسی به ایشان داده بود، اطاعت خواهند کرد یا نه.
5 Pea naʻe nofo ʻae fānau ʻa ʻIsileli fakataha mo e kau Kēnani, mo e kau Heti, mo e kau ʻAmoli, mo e kau Pelesi, mo e kau Hevi, mo e kau Sepusi:
پس اسرائیلی‌ها در میان کنعانی‌ها، حیتی‌ها، اموری‌ها، فرزی‌ها، حوی‌ها و یبوسی‌ها ساکن شدند.
6 Pea naʻa nau ʻomi honau ngaahi ʻofefine ke hoko ko honau ngaahi uaifi, pea [naʻa nau ]ʻatu honau ngaahi ʻofefine ki honau ngaahi foha, ʻonau tauhi honau ngaahi ʻotua.
مردم اسرائیل به جای اینکه این قبایل را نابود کنند، با ایشان وصلت نمودند. مردان اسرائیلی با دختران آنها ازدواج کردند و دختران اسرائیلی به عقد مردان ایشان درآمدند و به این طریق بنی‌اسرائیل به بت‌پرستی کشیده شدند.
7 Pea naʻe fai kovi ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻi he ʻao ʻo Sihova, ʻo fakangaloʻi ʻa Sihova ko honau ʻOtua, ʻonau tauhi ʻa Peali mo e ngaahi vao tapu.
مردم اسرائیل خداوند، خدای خود را فراموش کرده، دست به کارهایی زدند که در نظر خداوند زشت بود و بتهای بعل و اشیره را عبادت کردند.
8 Ko ia naʻe vela ai ʻae houhau ʻa Sihova ki ʻIsileli, ʻo ne fakatau ʻakinautolu ki he nima ʻo Kusani-Lisateimi ko e tuʻi ʻo Mesepotemia: pea naʻe tauhi ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻa Kusani-Lisateimi ʻi he taʻu ʻe valu.
آنگاه خشم خداوند بر بنی‌اسرائیل افروخته شد و ایشان را تسلیم کوشان رشعتایم، پادشاه بین‌النهرین نمود و آنها مدت هشت سال او را بندگی کردند.
9 Pea ʻi he tangi ʻae fānau ʻa ʻIsileli kia Sihova, naʻe fokotuʻu hake ʻe Sihova ʻae fakamoʻui ki he fānau ʻa ʻIsileli, ʻaia naʻa ne fakamoʻui ʻakinautolu, ʻio, ko Otinili ko e foha ʻo Kenasi, ko e tehina ʻo Kelepi.
اما چون برای کمک نزد خداوند فریاد برآوردند، خداوند عتنی‌ئیل پسر قناز را فرستاد تا ایشان را نجات دهد. (قناز برادر کوچک کالیب بود.)
10 Pea naʻe ʻiate ia ʻae Laumālie ʻo Sihova, pea ne fakamaauʻi ʻe ia ʻa ʻIsileli, ʻo ne fai ʻae tau: pea naʻe tukuange ʻe Sihova ʻa Kusani-Lisateimi ko e tuʻi ʻo Mesepotemia ki hono nima; pea naʻe mālohi hono nima kia Kusani-Lisateimi.
روح خداوند بر عتنی‌ئیل قرار گرفت و او اسرائیل را رهبری کرده، با کوشان رشعتایم پادشاه وارد جنگ شد و خداوند به او کمک نمود تا کوشان رشعتایم را به کلی شکست دهد.
11 Pea naʻe nofo fiemālie pe ʻae fonua ʻi he taʻu ʻe fāngofulu. Pea naʻe pekia ʻa Otinili ko e foha ʻo Kenasi.
مدت چهل سالی که عتنی‌ئیل رهبری اسرائیل را به عهده داشت، در سرزمین بنی‌اسرائیل صلح حکمفرما بود.
12 Pea naʻe toe fai angakovi ʻae fānau ʻa ʻIsileli ʻi he ʻao ʻo Sihova: pea naʻe fakamālohi ʻe Sihova ʻa Ekeloni ko e tuʻi ʻo Moape kia ʻIsileli, ko e meʻa ʻi heʻenau fai kovi ʻi he ʻao ʻo Sihova.
بعد از مرگ عتنی‌ئیل، مردم اسرائیل بار دیگر به راههای گناه‌آلود خود بازگشتند. بنابراین خداوند عجلون، پادشاه موآب را بر اسرائیل مسلط ساخت.
13 Pea ne ne fakataha kiate ia ʻae fānau ʻa ʻAmoni mo ʻAmaleki, ʻo ne ʻalu ʻo teʻia ʻa ʻIsileli, pea ne maʻu ʻe ia ʻae kolo ʻoe ʻakau ko e ponga.
قوم عمون و عمالیق نیز با عجلون متحد شده، اسرائیل را شکست دادند و اریحا را که به «شهر نخلها» معروف بود به تصرف خود درآوردند.
14 Pea pehē, naʻe tauhi ʻe he fānau ʻa ʻIsileli, ʻa Ekeloni, ko e tuʻi ʻo Moape ʻi he taʻu ʻe hongofulu ma valu.
از آن به بعد، اسرائیلی‌ها مدت هجده سال عجلون پادشاه موآب را بندگی کردند.
15 Ka ʻi he tangi ʻae fānau ʻa ʻIsileli kia Sihova, naʻe fokotuʻu hake ʻe Sihova ha fakamoʻui kiate kinautolu, ko ʻEhuti ko e foha ʻo Kela, ʻoe kakai Penisimani, ko e tangata hema: pea naʻe ʻave ʻiate ia ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻae meʻaʻofa kia Ekeloni ko e tuʻi ʻo Moape.
اما وقتی بنی‌اسرائیل نزد خداوند فریاد برآوردند، خداوند ایهود، پسر جیرای بنیامینی را که مرد چپ دستی بود فرستاد تا آنها را برهاند. اسرائیلی‌ها ایهود را انتخاب کردند تا جزیه را به پایتخت موآب برده، به عجلون تحویل دهد.
16 Pea naʻe ngaohi ʻe ʻEhuti haʻane hele fakatoumata, ko e hanga ʻe ua hono lōloa; pea naʻa ne nonoʻo ia ʻi hono lalo kofu ki hono tenga toʻomataʻu.
ایهود پیش از رفتن، یک خنجر دو دم به طول نیم متر برای خود ساخت و آن را زیر لباسش بر ران راست خود بست.
17 Pea ne ʻomi ʻe ia ʻae meʻaʻofa kia Ekeloni ko e tuʻi ʻo Moape: pea ko e tangata sino lahi ʻa Ekeloni.
او جزیه را به عجلون که مرد بسیار چاقی بود تحویل داده، همراه افراد خود راهی منزل شد. اما بیرون شهر نزدیک معدنهای سنگ در جلجال، افراد خود را روانه نمود و خود به تنهایی نزد عجلون پادشاه بازگشت و به او گفت: «من یک پیغام محرمانه برای تو دارم.» پادشاه خدمتگزاران خود را بیرون کرد تا پیغام محرمانهٔ او را بشنود.
18 Pea hili ʻene ʻatu ʻae meʻaʻofa, naʻa ne fekau ke ʻalu ʻae kakai naʻe fua ʻae meʻaʻofa.
19 Ka naʻe foki mai ia mei he ngaahi maka kuo tā naʻe ofi ki Kilikali, ʻo ne pehē, “ʻE tuʻi, ʻoku ai ʻeku fekau fufū kiate koe:” pea naʻa ne pehē, “Ke longo pe.” Pea ko kinautolu kotoa pē naʻe tutuʻu ʻi ai naʻe ʻalu kituʻa.
20 Pea naʻe haʻu ʻa ʻEhuti kiate ia: naʻe nofo ia ʻi he fale fakahavilivili naʻa ne ngaohi moʻona pe. Pea pehē ʻe ʻEhuti, “Kuo u maʻu ʻae fekau mei he ʻOtua kiate koe.” Pea naʻe tuʻu hake ia mei hono nofoʻa.
پس ایهود با عجلون در قصر ییلاقی پادشاه تنها ماند. ایهود به عجلون نزدیک شده گفت: «پیغامی که من دارم از جانب خداست!» عجلون از جای خود برخاست تا آن را بشنود.
21 Pea naʻe mafao atu hono nima toʻohema ʻe ʻEhuti, ʻo toʻo mai ʻae heletā mei hono tuʻatenga toʻomataʻu, pea ne hokaʻi ʻaki ia ʻi hono kete.
ایهود با دست چپ خود خنجر را از زیر لباسش بیرون کشیده، آن را در شکم پادشاه فرو برد.
22 Pea naʻe mole ai ki loto hono fakavaka mo e mata ʻoe hele; pea ʻoposi ʻae matalavea ki he hele, ko ia naʻe ʻikai te ne mafai ke toe toho mai ʻae hele mei hono kete: pea naʻe haʻu kituʻa hono kovi.
تیغه با دستهٔ خنجر در شکم او فرو رفت و روده‌هایش بیرون ریخت. ایهود بدون آنکه خنجر را از شکم او بیرون بکشد درها را به روی او بست و از راه بالاخانه گریخت.
23 Pea ʻalu ai ʻa ʻEhuti ki fale, pea ne tāpuni ʻae matapā ʻoe potu fale kiate ia, ke maʻu.
24 Pea hili ʻene ʻalu kituaʻā, naʻe haʻu ai ʻene kau tamaioʻeiki: pea ʻi heʻenau mamata, pea vakai, kuo maʻu ʻae ngaahi matapā ʻoe potu fale, naʻa nau pehē, naʻa ʻoku fai ʻene meʻa ʻi hono potu fale.
وقتی خدمتگزاران پادشاه برگشتند و درها را بسته دیدند، در انتظار ماندند چون فکر کردند که عجلون به دستشویی رفته است.
25 Pea naʻa nau mā ʻi he tatali: pea, vakai, naʻe ʻikai toʻo ʻe ia ʻae ngaahi matapā ʻoe potu fale ko ia naʻa nau toʻo ai ʻae kī, pea vete ʻaki: pea vakai, kuo tō ʻo mate honau ʻeiki ki lalo ki he kelekele.
اما وقتی انتظار آنها به طول انجامید و از او خبری نشد، نگران شده، کلیدی آوردند و در را باز کردند و دیدند که اربابشان به زمین افتاده و مرده است!
26 Pea naʻe hao ʻa ʻEhuti ʻi heʻenau fakatuai, pea mole atu ia ʻo mamaʻo ʻi he ngaahi potu ʻoe taʻanga maka, pea hao atu ia ki Seilati.
در این موقع ایهود از معدنهای سنگ گذشته، به سعیرت گریخته بود.
27 Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene hoko atu, naʻe ifi leva ʻae meʻalea ʻi he moʻunga ʻo ʻIfalemi, pea ʻalu hifo mo ia ʻae fānau ʻa ʻIsileli mei he moʻunga, pea muʻomuʻa ʻiate kinautolu.
وقتی او به کوهستان افرایم رسید شیپور را به صدا درآورد و مردان اسرائیلی را دور خود جمع کرد و به آنها گفت: «همراه من بیایید، زیرا خداوند، دشمنانتان موآبی‌ها را به دست شما تسلیم کرده است!» پس مردان اسرائیلی به دنبال او از کوهستان پایین آمدند و گذرگاههای رود اردن نزدیک موآب را گرفتند و نگذاشتند هیچ‌کس از آنها بگذرد.
28 Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Mou muimui mai ʻiate au: he kuo tukuange ʻe Sihova homou ngaahi fili ko e kakai Moape ki homou nima.” Pea naʻa nau ʻalu hifo ʻo muimui ʻiate ia, ʻonau maʻu ʻae ngaahi aʻaʻanga ʻo Sioatani ʻo hanga ki Moape, pea naʻe ʻikai tenau tuku ha tangata ʻe tokotaha ke aʻa ai.
29 Pea naʻa nau taaʻi ʻae kau tangata Moape ʻi he kuonga ko ia, ko e tokotaha mano nai, ko e kau tangata sino kotoa pē pea toʻa; pea naʻe ʻikai hao ha tangata ʻe tokotaha.
آنگاه بر موآبی‌ها تاخته، حدود ده هزار نفر از سربازان نیرومند آنها را کشتند و نگذاشتند حتی یکی از آنها جان به در برد.
30 Pea naʻe fakamoʻulaloa ʻa Moape ʻi he ʻaho ko ia ki he nima ʻo ʻIsileli. Pea naʻe nofo fiemālie ʻae fonua ʻi he taʻu ʻe valungofulu.
آن روز اسرائیلی‌ها، موآبی‌ها را شکست دادند و تا هشتاد سال صلح در سرزمین بنی‌اسرائیل برقرار گردید.
31 Pea naʻe hoko mo ia ʻa Samikaʻa ko e foha ʻo ʻAnati, ʻaia naʻe teʻia ʻae kau Filisitia ʻe toko onongeau ʻaki ʻae tao [ʻoku hoka ʻaki ]ʻae pulu: pea naʻa ne fakamoʻui foki ʻe ia ʻa ʻIsileli.
بعد از ایهود، شمجر پسر عنات رهبر اسرائیل شد. او یک بار با چوب گاورانی ششصد نفر از فلسطینی‌ها را کشت و بدین وسیله اسرائیلی‌ها را از دست آنها نجات داد.

< Fakamaau 3 >