Sione 6
1 Hili eni, naʻe folau ʻa Sisu ʻi he tahi ʻo Kāleli, ʻaia ʻoku ʻo Taipiliō.
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 Pea muimui ʻiate ia ʻae fuʻu kakai, koeʻuhi naʻa nau mamata ki he ngaahi mana naʻa ne fai kiate kinautolu naʻe mahaki.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 Pea naʻe ʻalu hake ʻa Sisu ki ha moʻunga, pea nofo ai ia mo ʻene kau ākonga.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 Pea naʻe ofi ʻae Lakaatu, ko e kātoanga ʻae kakai Siu.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 Pea hanga hake ʻe Sisu hono fofonga, ʻo mamata ki he fuʻu tokolahi ʻoku haʻu kiate ia, pea lea ia kia Filipe, “Te tau fakatau ʻae mā mei fē, ke kai ʻekinautolu ni?”
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 Pea naʻa ne lea ʻaki eni ko e ʻahiʻahi kiate ia: he naʻa ne ʻilo ʻe ia ʻaia te ne fai.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 Pea talaange ʻe Filipe kiate ia, “Ko e mā ki he tenali ʻe uangeau, ʻe ʻikai lahi kiate kinautolu, koeʻuhi ke nau taki taha ha konga siʻi.”
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 Pea ko ʻene ākonga ʻe tokotaha, ko ʻAnitelū, ko e tokoua ʻo Saimone Pita, naʻe pehē ʻe ia kiate ia,
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 “ʻOku ʻi heni ʻae tama, ʻoku ne maʻu ʻae foʻi mā paʻale ʻe nima, mo e ika siʻi ʻe ua: ka ko e hā ia ʻi he fuʻu tokolahi?”
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 Pea tala ʻe Sisu, “Pule ke nofo ki lalo ʻae kau tangata.” Pea naʻe mohukuʻia ʻae potu. Pea nofo ki lalo ʻae kau tangata, naʻa nau toko nima afe nai.
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 Pea naʻe toʻo ʻe Sisu ʻae mā; pea ne fakafetaʻi, pea tufa ia ki he kau ākonga, kae [tufaki ]ʻe he kau ākonga kiate kinautolu naʻe nofo; pea [tufaki ]mo e ika ke ʻoua ke nau fiu.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 Pea kuo mākona ʻakinautolu, pea tala ʻe ia ki heʻene kau ākonga, “Tānaki hono toenga, kaeʻoua naʻa liʻaki ha meʻa.”
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 Ko ia naʻa nau tānaki ia, ʻo fakafonu ʻae kato ʻe hongofulu ma ua, ʻi he toenga mā paʻale ʻe nima, ka kuo hili ʻae kai ʻae kakai.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 Pea ʻi he mamata ʻe he kau tangata ko ia ki he mana kuo fai ʻe Sisu, naʻa nau pehē, “Tā ko e moʻoni ko eni ʻae palōfita [naʻe pehē ]ʻe haʻu ki māmani.”
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 Pea kuo ʻilo ʻe Sisu te nau haʻu ʻo puke fakamālohi ia, ke fakanofo ia ko e tuʻi, naʻa ne toe ʻalu tokotaha pe ki ha moʻunga.
16 Pea kuo hoko ʻae efiafi, naʻe ʻalu ʻene kau ākonga ki tahi,
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 ʻO heka vaka, pea taumuʻa ki Kapaneume. Pea kuo poʻuli, ka ʻoku teʻeki hoko mai ʻa Sisu kiate kinautolu.
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 Pea naʻe tō ʻae fuʻu matangi pea peaua ʻae tahi.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 Pea hili ʻenau ʻaʻalo ʻi he maile ʻe tolu mo e toe, naʻa nau mamata kia Sisu ʻoku ʻeveʻeva ʻi he tahi, mo ʻunuʻunu mai ki he vaka: pea naʻa nau manavahē.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 Ka naʻe pehē ʻe ia kiate kinautolu, ‘Ko au pe; ʻoua ʻe manavahē.’
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 Pea naʻa nau maʻu loto fiefia ia ki he vaka; pea tau leva ʻae vaka ki he fonua naʻa nau folau ki ai.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 Pea ko e ʻaho naʻa na feholoi, ʻi he mamata ʻae kakai naʻe tutuʻu ʻi he kauvai ʻe taha, naʻe ʻikai ha vaka ʻi ai ka ko ia pe naʻe heka ai ʻene kau ākonga, pea naʻe ʻikai ʻalu ʻa Sisu ki he vaka mo ʻene kau ākonga, ka naʻe folau ʻa ʻene kau ākonga pe;
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 (Ka naʻe haʻu ʻae ngaahi vaka kehe mei Taipiliō, ʻo ofi ki he potu naʻa nau kai mā ai, ʻi he hili ʻae fakafetaʻi ʻe he ʻEiki: )
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 Pea ʻi he mamata ʻae kakai ʻoku ʻikai ʻi ai ʻa Sisu, pe ko ʻene kau ākonga, naʻa nau heka vaka, pea haʻu ki Kapaneume, ʻo kumi ʻa Sisu.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 Pea ʻi heʻenau ʻilo ia ʻi he kauvai ʻe taha, naʻa nau fehuʻi kiate ia, Lāpai, naʻa ke haʻu ʻanefē ki heni?
26 Pea leaange ʻa Sisu kiate kinautolu, ʻo pehē, “Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, ʻoku ʻikai te mou kumi au, koeʻuhi ko hoʻomou mamata ki he ngaahi mana, ka ko e meʻa ʻi hoʻomou kai ʻi he ngaahi foʻi mā, pea mākona.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 ʻOua ʻe ngāue ki he meʻakai ʻoku ʻauha, ka ki he meʻakai ʻoku tolonga ki he moʻui taʻengata, ʻaia ʻe foaki ʻe he Foha ʻoe tangata kiate kimoutolu: he kuo fakaʻilonga ia ʻe he ʻOtua ko e Tamai.” (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 Pea naʻa nau fehuʻi kiate ia, “Ko e hā ʻae ngaahi ngāue ʻoku totonu ke mau fai ki he ʻOtua?”
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 Pea leaange ʻa Sisu, ʻo pehē kiate kinautolu, “Ko eni ʻae ngāue ki he ʻOtua, koeʻuhi ke mou tui kiate ia kuo ne fekau.”
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 Pea naʻa nau pehē ai kiate ia, “Ko e hā ha fakaʻilonga ʻoku ke fai, koeʻuhi ke mau mamata, kae tui kiate koe? Ko e hā ʻoku ke fai?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Naʻe kai ʻae mana ʻe heʻemau ngaahi tamai ʻi he toafa; ʻo hangē ko ia kuo tohi, ‘Naʻe foaki ʻe ia ʻae mā mei he langi kiate kinautolu ke nau kai.’”
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 Pea lea ʻa Sisu kiate kinautolu, “Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, naʻe ʻikai foaki ʻe Mōsese ʻae mā ko ia mei he langi kiate kimoutolu; ka ʻoku foaki ʻe heʻeku Tamai ʻae mā moʻoni mei he langi kiate kimoutolu.
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 He ko ia ʻae mā ʻae ʻOtua ʻaia ʻoku ʻalu hifo mei he langi, ʻo foaki ʻae moʻui ki māmani.”
34 Pea naʻa nau pehē kiate ia, “ʻEiki, foaki maʻuaipē ʻae mā ni kiate kimautolu.”
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 Pea talaange ʻe Sisu kiate kinautolu, “Ko au ko e mā ʻoe moʻui: ko ia ʻoku haʻu kiate au, ʻe ʻikai ʻaupito fiekaia; pea ko ia ʻoku tui kiate au, ʻe ʻikai ʻaupito fieinu ia.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 Ka naʻaku tala kiate kimoutolu, Kuo mou mamata foki kiate au, kae ʻikai tui.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 Ko ia kotoa pē ʻoku foaki ʻe he Tamai kiate au, ʻe haʻu ia kiate au; pea ko ia ʻoku haʻu kiate au, ʻe ʻikai ʻaupito teu siʻaki.
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 Naʻe ʻikai te u ʻalu hifo mei he langi ke fai hoku loto ʻoʻoku, ka ko e finangalo ʻo ia naʻa ne fekauʻi au.
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 Pea ko e finangalo eni ʻoe Tamai naʻa ne fekau au, koeʻuhi ko ia kotoa pē kuo ne foaki kiate au, ke ʻoua naʻa mole ha tokotaha, kae fokotuʻu ia ʻi he ʻaho fakamui.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 Pea ko e finangalo eni ʻo ia naʻa ne fekau au, koeʻuhi ko ia fulipē ʻoku mamata ki he ʻAlo, pea tui kiate ia, ke ne maʻu ʻae moʻui taʻengata; pea te u fokotuʻu ia ʻi he ʻaho fakamui.” (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 Pea naʻe lāunga ai ʻae kakai Siu kiate ia, ko e meʻa ʻi heʻene pehē, “Ko au ko e mā naʻe ʻalu hifo mei he langi.”
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 Pea naʻa nau pehē, “ʻIkai ko Sisu eni, ko e foha ʻo Siosefa, ko e tamai mo e faʻē ʻaʻana ʻoku tau ʻilo? Pea ʻoku fēfeeʻi ʻene pehē, Naʻaku ʻalu hifo mei he langi?”
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 Ko ia naʻe leaange ʻa Sisu, ʻo ne pehē kiate kinautolu, “ʻOua te mou felāungaʻaki ʻiate kimoutolu.
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 ʻE ʻikai ha tangata ʻe faʻa haʻu kiate au, ʻo kapau ʻe ʻikai tohoaki ia ʻe he Tamai ʻaia naʻa ne fekauʻi au: pea te u fokotuʻu ia ʻi he ʻaho fakamui.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 Kuo tohi ʻi he kau palōfita, ‘Pea ʻe akonekina ʻakinautolu kotoa pē ʻi he ʻOtua.’ Ko ia ko e tangata kotoa pē kuo fanongo, pea kuo akonekina ʻi he Tamai, ʻoku haʻu ia kiate au.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 ʻOku ʻikai ha tangata kuo ne mamata ki he Tamai: ka ko ia pe ʻoku mei he ʻOtua, kuo mamata ia ki he Tamai.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
47 Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, Ko ia ʻoku tui kiate au, ʻoku ʻiate ia ʻae moʻui taʻengata. (aiōnios g166)
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 Ko au ko e mā ko ia ʻoe moʻui.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Naʻe kai ʻae mana ʻe hoʻomou ngaahi tamai ʻi he toafa, ka naʻa nau mate.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 Ko eni ʻae mā ʻoku ʻalu hifo mei he langi, ʻaia ʻoku kai ʻe ha tangata, pea ʻikai mate.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 Ko au ko e mā moʻui kuo ʻalu hifo mei he langi: kapau ʻe kai ʻe ha tangata ʻae mā ni, ʻe moʻui taʻengata ia: pea ko e mā ʻoku ou foaki ko hoku sino, ʻaia te u foaki ke moʻui ai ʻa māmani.” (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 Ko ia naʻe fakakikihi ai ʻae kakai Siu ʻiate kinautolu, ʻo pehē, “ʻE faʻa foaki fēfeeʻi ʻe he tangata ni hono sino ke tau kai?”
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 Pea lea ʻa Sisu kiate kinautolu, “Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, Kapau ʻe ʻikai te mou kai ʻae sino ʻoe Foha ʻoe tangata, mo inu hono toto, ʻoku ʻikai ha moʻui ʻiate kimoutolu.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 Ko ia ʻoku ne kai hoku sino, mo inu hoku toto, ʻoku ʻiate ia ʻae moʻui taʻengata; pea te u fokotuʻu ia ʻi he ʻaho fakamui. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 He ko hoku sino ko e meʻakai moʻoni, pea ko hoku toto ko e inu moʻoni.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 Ko ia ʻoku kai hoku sino, mo inu hoku toto, ʻoku nofo ia ʻiate au, mo au ʻiate ia.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 ʻO hangē ʻoku moʻui ʻae Tamai naʻa ne fekau au, pea ʻoku ou moʻui ʻi he Tamai: ʻoku pehē, ko ia ʻoku ne kai ʻiate au, ko ia pe ʻe moʻui ʻiate au.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 Ko eni ʻae mā ko ia naʻe ʻalu hifo mei he langi: ʻo ʻikai tatau mo e kai ʻae mana ʻe hoʻomou ngaahi tamai, pea nau mate: ko ia ʻoku kai ʻae mā ni, ʻe moʻui ia ʻo taʻengata.” (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 Naʻe lea ʻaki ʻe ia ʻae ngaahi meʻa ni ʻi he falelotu, ʻi heʻene akonaki ʻi Kapaneume.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 Pea ʻi he fanongo ki ai ʻene kau ākonga tokolahi, naʻa nau pehē, “Ko e lea faingataʻa eni: ko hai ʻoku faʻa ʻilo ia?”
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 Pea ʻilo ʻe Sisu ʻiate ia ʻoku lāunga ai ʻene kau ākonga, pea lea ia kiate kinautolu, “ʻOku tūkia ʻakimoutolu ʻi he meʻa ni?
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 Pea ʻe fēfē ʻoka mou ka mamata ki he Foha ʻoe tangata ʻoku ʻalu hake ki he potu naʻe ʻi ai ia ʻi muʻa?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 Ko e laumālie ia ʻoku ne fakamoʻui; ʻoku ʻikai hano ʻaonga ʻoe sino: ko e lea ʻoku ou lea ʻaki kiate kimoutolu, ko e laumālie ia pea mo e moʻui.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 Ka ʻoku ai homou niʻihi ʻoku ʻikai tui. He naʻe ʻilo ʻe Sisu mei he kamataʻanga ʻakinautolu naʻe ʻikai tui, mo ia te ne lavakiʻi ia.
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 ʻO ne pehē, “Ko ia ne u pehē ai kiate kimoutolu, ʻOku ʻikai faʻa haʻu ha tangata kiate au, ka ʻi hono foaki kiate ia mei heʻeku Tamai.”
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 Pea talu mei ai naʻe foki ki mui ʻae tokolahi ʻo ʻene kau ākonga, ʻo ʻikai toe ʻalu mo ia.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 Pea lea ai ʻa Sisu ki he toko hongofulu ma toko ua, “ʻE ʻalu mo kimoutolu foki?
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 Pea leaange ʻa Saimone Pita kiate ia, “ʻEiki, te mau ʻalu kia hai? ʻOku ʻiate koe ʻae ngaahi lea ʻoe moʻui taʻengata. (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 Pea ʻoku mau tui pea ʻilo pau ko koe ko e Kalaisi, ko e ʻAlo ʻoe ʻOtua moʻui.”
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 Pea pehē ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻIkai naʻaku fili ʻakimoutolu ko e toko hongofulu ma toko ua, pea ko homou tokotaha ko e tēvolo?”
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 Ko ʻene lea ia kia Siutasi ʻIsikaliote, ko e foha ʻo Saimone: he ko ia te ne lavakiʻi ia, ko e taha ia ʻoe toko hongofulu ma toko ua.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
