Siope 13

1 Vakai, kuo mamata ʻe hoku mata ʻa eni kotoa pē, kuo fanongo pea ʻilo ia ʻe hoku telinga.

Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.

2 Ko ia ʻoku mou ʻilo, ʻoku ou ʻilo foki ia: ʻoku ʻikai te u siʻi hifo au ʻiate kimoutolu.

Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

3 “ʻAmusiaange ʻeau ke u lea ki he Māfimafi, pea ʻoku ou fie alea mo e ʻOtua.

Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.

4 Ka ko e kau fakatupu loi ʻakimoutolu, ko e kau faitoʻo taʻeʻaonga ʻakimoutolu kotoa pē.

Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

5 Taumaiā ke mou mātuʻaki longo pē! Pea ko hoʻomou poto ia.

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

6 Fanongo eni ki heʻeku fakamatala, pea fakafanongo ki he ngaahi lea ʻa hoku loungutu.

Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

7 He te mou lea kovi maʻae ʻOtua? Pea lea fakakākā maʻana?

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

8 He te mou lavaʻi ia? Te mou fakakikihi maʻae ʻOtua?

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

9 ‌ʻE lelei ke ne ʻekea ʻakimoutolu? Pe te mou kākaaʻi ia, ʻo hangē ko e kākaaʻi ʻe he tangata ʻe taha ʻae tokotaha?

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

10 Ko e moʻoni ʻe valoki ʻe ia ʻakimoutolu, ʻo kapau te mou filifilimānako fufū pe ʻae kakai.

V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

11 ‌ʻE ʻikai fakamanavahēʻi ʻakimoutolu ʻe heʻene ʻafio? Pea tō kiate kimoutolu ʻene fakailifia?

Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

12 Ko hoʻomou ngaahi lea fakamanatu ʻoku tatau mo e efuefu, ko e fokotuʻu na ʻo hoʻomou ngaahi lea, ʻoku tatau mo e ngaahi ʻesi ʻumea.

Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

13 “Tuku hoʻomou lau, pea tuku ai pe au, koeʻuhi, ke u lea, kae hoko kiate au ʻaia ʻe hoko.

Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.

14 Ko e hā ʻoku ou ʻūtaki ai hoku kakano, pea ʻai ʻeku moʻui ki hoku nima?

Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?

15 Neongo ʻene tāmateʻi au, te u falala pe kiate ia: ka te u fakamatala hoku ngaahi hala ʻi hono ʻao.

By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.

16 ‌ʻE fakamoʻui au foki ʻe ia: ka ʻe ʻikai ha mālualoi ʻe haʻu ki hono ʻao.

Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.

17 Fanongo lelei ki heʻeku lea, fanongo ʻaki homou telinga ʻa ʻeku fakamatala.

Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.

18 Vakai eni, kuo u teu ʻeku fakamatala; ʻoku ou ʻilo ʻe fakatonuhiaʻi au.

Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.

19 Ko hai ia te ne talatalaakiʻi au? He ko eni, kapau te u fakalongo pe, te u mate.

Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?

20 “Ko e meʻa ʻe ua pe, ke ʻoua naʻa fai kiate au: ko ia ʻe ʻikai ai te u fufū au ʻiate koe.

Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:

21 Ke toʻo atu ke mamaʻo ho nima ʻiate au: pea ʻoua naʻaku puputuʻu ʻi hoʻo fakailifia.

Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.

22 Pea ke toki folofola mai, pea te u talia; pea te u lea atu, ka ke talia au.

Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.

23 ‌ʻOku fiha ʻeku ngaahi hia mo ʻeku angahala? Fakaʻilo mai kiate au ʻeku talangataʻa mo ʻeku angahala.

Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.

24 Ko e hā ʻoku ke fufū ai ho fofonga, mo ke lau au ko ho fili?

Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?

25 He te ke pakiʻi ʻae louʻakau kuo feʻaveʻaki? Pea te ke tuli ʻe koe ʻae mohuku mōmoa?

Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

26 He ʻoku ke tohi ʻae ngaahi meʻa fakamamahi kiate au, pea ʻoku ke fakahoko kiate au ʻae ngaahi hia ʻo ʻeku kei siʻi.

Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

27 ‌ʻOku ke ʻai hoku vaʻe ki he ʻakau fakamaʻu vaʻe, pea ke vakai pau hoku ʻalunga kotoa pē; ʻoku ke ʻai ʻae fakaʻilonga ki hoku muivaʻe.

A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

28 Pea ʻoku fakaʻaʻau ia ʻo hangē ha meʻa popo, pea tatau mo e kofu kuo kai ʻe he ane.

Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.