ʻIsaia 55
1 “Vakai mai, ʻakimoutolu kotoa pē ʻoku fieinu, haʻu ki he ngaahi vai, pea mo ia ʻoku ʻikai haʻane paʻanga; mou haʻu, ʻo fakatau, pea kai; ʻio, haʻu ʻo fakatau uaine mo e huʻahuhu taʻehapaʻanga pea taʻehatotongi.
Ej, všickni žízniví, poďte k vodám, i vy, kteříž nemáte žádných peněz. Poďte, kupujte a jezte, poďte, pravím, kupujte bez peněz a bez záplaty víno a mléko.
2 Ko e hā ʻoku mou ʻatu ai ʻae paʻanga ki he meʻa ʻoku ʻikai ko e mā? Mo hoʻomou ngāue ki he meʻa ʻoku ʻikai fakamākona? Mou fanongo ʻo tokanga kiate au, pea mou kai ʻaia ʻoku lelei, pea tuku ke fiefia homou laumālie ʻi he meʻakai lelei lahi.
Proč vynakládáte peníze ne za chléb, a práci svou za to, což nenasycuje? Poslechněte mne raději, a jezte to, což jest dobrého, a nechť se kochá v tuku duše vaše.
3 Fakatokangaʻi homou telinga, pea haʻu kiate au fanongo, pea ʻe moʻui homou laumālie, pea te u fai ʻae fuakava taʻengata mo kimoutolu, ʻio, ʻae ngaahi ʻaloʻofa tuʻumaʻu kia Tevita.
Nakloňte ucha svého, a poďte ke mně, poslechněte, a budeť živa duše vaše; učiním zajisté s vámi smlouvu věčnou, milosrdenství Davidova přepevná.
4 Vakai, kuo u foaki ia ko e fakamoʻoni ki he kakai, ko e takimuʻa mo e pule ki he kakai.
Aj, za svědka národům dal jsem jej, za vůdce a učitele národům.
5 Vakai, te ke ui ʻae puleʻanga ʻoku ʻikai te ke ʻilo ni, pea ko e ngaahi puleʻanga ʻoku ʻikai te nau ʻilo koe te nau lele kiate koe koeʻuhi ko Sihova ko ho ʻOtua, pea koeʻuhi ko e tokotaha māʻoniʻoni ʻo ʻIsileli; he kuo ne fakaongoongoleleiʻi koe.”
Aj, národu, k němužs se neznal, povoláš, a národové, kteříž tě neznali, k tobě se sběhnou, pro Hospodina Boha tvého, a Svatého Izraelského, nebo tě oslaví.
6 Mou kumi kia Sihova ʻi he lolotonga ʻoku faʻa ʻilo ia, ui kiate ia ʻi heʻene kei ofi:
Hledejte Hospodina, pokudž může nalezen býti; vzývejte ho, pokudž blízko jest.
7 Tuku ke liʻaki ʻe he angahala hono hala, mo e tangata taʻemāʻoniʻoni ʻene ngaahi mahalo: pea tuku ke ne foki kia Sihova, pea te ne ʻaloʻofa kiate ia; pea ki hotau ʻOtua, he te ne fakamolemole ʻo lahi ʻaupito.
Opusť bezbožný cestu svou, a člověk nepravý myšlení svá, a nechť se navrátí k Hospodinu, i slitujeť se nad ním, a k Bohu našemu, nebť jest hojný k odpuštění.
8 He ʻoku pehē ʻe Sihova, “ʻOku ʻikai ko hoʻomou ngaahi mahalo ʻa ʻeku mahalo, pea ʻoku ʻikai ko homou ngaahi hala ʻa hoku ngaahi hala.
Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin.
9 He ʻoku hangē ʻoku māʻolunga hake ʻae ngaahi langi mei he māmani, ʻoku pehē hono māʻolunga ʻo hoku ngaahi hala, pea mo ʻeku mahalo ʻi hoʻomou ngaahi mahalo.
Ale jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše.
10 Pea hangē ʻoku ʻalu hifo ʻae ʻuha, mo e ʻuha hinehina mei he langi, pea ʻikai toe foki ki ai, ka ʻoku fakaviviku ʻae kelekele, pea ngaohi ia ke tupu mo fua, koeʻuhi ke ʻomi mei ai ʻae tenga ki he tangata tūtuuʻi, pea mo e mā kiate ia ʻoku kai.
Nebo jakož prší déšť neb sníh s nebe, a zase se tam nenavracuje, ale napájí zemi, a činí ji plodistvou a úrodnou, tak že vydává símě rozsívajícímu, a chléb jedoucímu,
11 ʻE pehē ʻeku folofola ʻaia ʻoku ʻalu atu ʻi hoku fofonga: ʻe ʻikai foki taʻefua kiate au, ka e lavaʻi ia ʻaia ʻoku ou faʻiteliha ki ai, pea ʻe monūʻia ia ʻi he meʻa ʻoku ou fekau ia ki ai.
Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.
12 He te mou ʻalu atu ʻi he fiefia, pea ʻe taki atu ʻakimoutolu ʻi he fiemālie: ʻe pā ʻae hiva ʻi homou ʻao mei he ngaahi moʻunga mo e potu tafungofunga, pea ʻe pasipasi nima ʻe he ngaahi ʻakau kotoa pē ʻoe vao.
A protož s veselím vyjdete, a v pokoji sprovozeni budete. Hory i pahrbkové zvučně naproti vám prozpěvovati budou, a všecko dříví polní rukama plésati bude.
13 ʻE tupu hake ʻae ʻakau ko e fea ko e fetongi ʻoe ʻakau talatala, pea ʻe tupu ʻae maile ko e fetongi ʻoe talatalaʻāmoa: pea ʻe hoko ia ko e meʻa fakamanatu kia Sihova, ko e fakaʻilonga taʻengata ʻaia ʻe ʻikai ʻauha.”
Místo chrastiny vzejde jedlé, a místo hloží vyroste myrtus, a bude to Hospodinu k slávě, na znamení věčné, kteréž nebude vyhlazeno.
