< Hepelū 13 >
1 Ke tuʻumaʻu pe ʻae feʻofoʻofani fakakāinga.
Ἡ φιλαδελφία μενέτω.
2 ʻOua naʻa ngalo ke fakaafe ʻae kakai muli: he kuo fakaafe ai ʻe he niʻihi ʻae kau ʻāngelo ʻi he taʻeʻilo.
τῆς φιλοξενίας μὴ ἐπιλανθάνεσθε· διὰ ταύτης γὰρ ἔλαθόν τινες ξενίσαντες ἀγγέλους.
3 Manatuʻi ʻakinautolu ʻoku moʻua ʻi he haʻi, ʻo hangē kuo haʻisia mo kimoutolu; mo kinautolu ʻoku ngaohikoviʻi, ʻo hangē ko hoʻomou kei ʻi he sino foki.
μιμνῄσκεσθε τῶν δεσμίων ὡς συνδεδεμένοι, τῶν κακουχουμένων ὡς καὶ αὐτοὶ ὄντες ἐν σώματι.
4 Ko e fakamaʻu mali mo e mohenga taʻeʻuliʻi, ʻoku lelei ia ki he kakai kotoa pē, ka koe kau feʻauaki mo e kau tono fefine ʻe fakamaau ʻe he ʻOtua.
Τίμιος ὁ γάμος ἐν πᾶσιν καὶ ἡ κοίτη ἀμίαντος, πόρνους γὰρ καὶ μοιχοὺς κρινεῖ ὁ Θεός.
5 Ke taʻemanumanu [hoʻomou ]ʻulungāanga; pea mou fiemālie ʻi he ngaahi meʻa ʻoku mou maʻu: he kuo pehē mai ʻe ia, “E ʻikai te u liʻaki koe, pea ʻe ʻikai te u ʻalu ʻiate koe.”
Ἀφιλάργυρος ὁ τρόπος, ἀρκούμενοι τοῖς παροῦσιν· αὐτὸς γὰρ εἴρηκεν Οὐ μή σε ἀνῶ οὐδ’ οὐ μή σε ἐγκαταλίπω·
6 Ko ia ʻoku tau lea mālohi ai, “Ko hoku tokoni ʻae ʻEiki pea ʻe ʻikai te u manavahē ki ha meʻa ʻe fai ʻe he tangata kiate au.”
ὥστε θαρροῦντας ἡμᾶς λέγειν Κύριος ἐμοὶ βοηθός, οὐ φοβηθήσομαι· τί ποιήσει μοι ἄνθρωπος;
7 Manatuʻi ʻa homou kau fakahinohino, ʻakinautolu naʻe leaʻaki ʻae folofola ʻae ʻOtua kiate kimoutolu, pea faʻifaʻitaki ki heʻenau tui, ʻo fakatokanga ki he ngataʻanga ʻo ʻenau ʻulungāanga.
Μνημονεύετε τῶν ἡγουμένων ὑμῶν, οἵτινες ἐλάλησαν ὑμῖν τὸν λόγον τοῦ Θεοῦ, ὧν ἀναθεωροῦντες τὴν ἔκβασιν τῆς ἀναστροφῆς μιμεῖσθε τὴν πίστιν.
8 Ko Sisu Kalaisi ʻoku tatau ʻi he ʻaneafi, mo e ʻaho ni, pea taʻengata. (aiōn )
Ἰησοῦς Χριστὸς ἐχθὲς καὶ σήμερον ὁ αὐτός καὶ εἰς τοὺς αἰῶνας. (aiōn )
9 Ke ʻoua naʻa feʻaveʻaki fano ʻakimoutolu ʻe he ngaahi akonaki ʻoku kehekehe hono anga mo foʻou. He ko e meʻa lelei ke tuʻumaʻu ʻae loto ʻi he ʻofa; ʻikai ʻi he ngaahi meʻakai, ʻaia naʻe ʻikai ʻaonga kiate kinautolu naʻe moʻua ki ai.
διδαχαῖς ποικίλαις καὶ ξέναις μὴ παραφέρεσθε· καλὸν γὰρ χάριτι βεβαιοῦσθαι τὴν καρδίαν, οὐ βρώμασιν, ἐν οἷς οὐκ ὠφελήθησαν οἱ περιπατοῦντες.
10 ʻOku ai ʻetau ʻesifeilaulau, ʻaia ʻoku ʻikai totonu ke kai mei ai ʻekinautolu ʻoku tauhi ʻi he fale fehikitaki.
Ἔχομεν θυσιαστήριον ἐξ οὗ φαγεῖν οὐκ ἔχουσιν ἐξουσίαν οἱ τῇ σκηνῇ λατρεύοντες.
11 Kaeʻumaʻā ia, ʻoku tutu ʻi tuaʻā kolo ʻae sino ʻoe fanga manu ko ia, ʻaia ʻoku ʻomi honau toto ʻe he taulaʻeiki lahi ki he potu tapu, koeʻuhi ko e angahala.
ὧν γὰρ εἰσφέρεται ζῴων τὸ αἷμα περὶ ἁμαρτίας εἰς τὰ ἅγια διὰ τοῦ ἀρχιερέως, τούτων τὰ σώματα κατακαίεται ἔξω τῆς παρεμβολῆς.
12 Ko ia naʻe mamahi foki ʻa Sisu, ʻi he tuaʻā kolo, koeʻuhi ke ne fakamāʻoniʻoni ʻae kakai ʻaki hono taʻataʻa ʻoʻona.
διὸ καὶ Ἰησοῦς, ἵνα ἁγιάσῃ διὰ τοῦ ἰδίου αἵματος τὸν λαόν, ἔξω τῆς πύλης ἔπαθεν.
13 Ko ia ke tau ʻalu atu kiate ia kituaʻā kolo, ʻo fua hono manuki.
τοίνυν ἐξερχώμεθα πρὸς αὐτὸν ἔξω τῆς παρεμβολῆς, τὸν ὀνειδισμὸν αὐτοῦ φέροντες·
14 He ʻoku ʻikai maʻu ʻekitautolu ʻi heni ha kolo ʻe tuʻumaʻu, ka ʻoku tau kumi ki ha taha ʻe hoko.
οὐ γὰρ ἔχομεν ὧδε μένουσαν πόλιν, ἀλλὰ τὴν μέλλουσαν ἐπιζητοῦμεν.
15 Ko ia ke tau ʻatu ʻiate ia ʻae feilaulau ʻoe fakafetaʻi ki he ʻOtua ʻo maʻuaipē, ʻaia ko e fua ʻoe loungutu ʻoka atu ai ʻae fakafetaʻi ki hono huafa.
δι’ αὐτοῦ οὖν ἀναφέρωμεν θυσίαν αἰνέσεως διὰ παντὸς τῷ Θεῷ, τοῦτ’ ἔστιν καρπὸν χειλέων ὁμολογούντων τῷ ὀνόματι αὐτοῦ.
16 Ka ko e fai lelei, mo e foaki, ke ʻoua naʻa ngalo: he ko e ngaahi feilaulau pehē ʻoku leleiʻia ai ʻae ʻOtua.
τῆς δὲ εὐποιΐας καὶ κοινωνίας μὴ ἐπιλανθάνεσθε· τοιαύταις γὰρ θυσίαις εὐαρεστεῖται ὁ Θεός.
17 Mou talangofua kiate kinautolu ʻoku fakahinohino ʻakimoutolu, pea mou fakavaivai: he ʻoku nau leʻohi homou laumālie, he te nau fakamatala ki ai, pea koeʻuhi ke nau fai ia ʻi he fiefia, kaeʻoua naʻa ʻi he mamahi: he ʻoku taʻeʻaonga ia kiate kimoutolu.
Πείθεσθε τοῖς ἡγουμένοις ὑμῶν καὶ ὑπείκετε· αὐτοὶ γὰρ ἀγρυπνοῦσιν ὑπὲρ τῶν ψυχῶν ὑμῶν ὡς λόγον ἀποδώσοντες· ἵνα μετὰ χαρᾶς τοῦτο ποιῶσιν καὶ μὴ στενάζοντες· ἀλυσιτελὲς γὰρ ὑμῖν τοῦτο.
18 Hūfia ʻakimautolu: he ʻoku mau ʻilo kuo ʻiate kimautolu ʻae ʻatamai lelei, pea ʻoku mau loto ke moʻui angatonu ʻi he meʻa kotoa pē.
Προσεύχεσθε περὶ ἡμῶν· πειθόμεθα γὰρ ὅτι καλὴν συνείδησιν ἔχομεν, ἐν πᾶσιν καλῶς θέλοντες ἀναστρέφεσθαι.
19 Ka ʻoku ou kole ke mou tokanga lahi ki ai, koeʻuhi ke tuku au ke vave kiate kimoutolu.
περισσοτέρως δὲ παρακαλῶ τοῦτο ποιῆσαι, ἵνα τάχειον ἀποκατασταθῶ ὑμῖν.
20 Ko eni, ko e ʻOtua ʻoe monūʻia, naʻa ne toe ʻomi mei he pekia ʻa hotau ʻEiki ko Sisu, ko e tauhi lahi ʻoe fanga sipi ʻi he taʻataʻa ʻoe fuakava taʻengata. (aiōnios )
Ὁ δὲ Θεὸς τῆς εἰρήνης, ὁ ἀναγαγὼν ἐκ νεκρῶν τὸν ποιμένα τῶν προβάτων τὸν μέγαν ἐν αἵματι διαθήκης αἰωνίου, τὸν Κύριον ἡμῶν Ἰησοῦν, (aiōnios )
21 ʻOfa ke ne ngaohi ʻakimoutolu ke mou haohaoa ʻi he ngaue lelei kotoa pē, ke fai hono finangalo, ʻo ne fai ʻiate kimoutolu ʻaia ʻoku lelei ʻi hono ʻao, ʻia Sisu Kalaisi; ke ʻiate ia ʻae ongoongolelei ʻo taʻengata pea taʻengata. ʻEmeni. (aiōn )
καταρτίσαι ὑμᾶς ἐν παντὶ ἀγαθῷ εἰς τὸ ποιῆσαι τὸ θέλημα αὐτοῦ, ποιῶν ἐν ἡμῖν τὸ εὐάρεστον ἐνώπιον αὐτοῦ διὰ Ἰησοῦ Χριστοῦ, ᾧ ἡ δόξα εἰς τοὺς αἰῶνας τῶν αἰώνων· ἀμήν. (aiōn )
22 Pea ʻoku ou kole kiate kimoutolu, ʻe kāinga, mou tali ʻae lea ʻoe akonaki ni: he kuo u tohi ʻae tohi kiate kimoutolu ʻi he ngaahi lea siʻi pe.
Παρακαλῶ δὲ ὑμᾶς, ἀδελφοί, ἀνέχεσθε τοῦ λόγου τῆς παρακλήσεως· καὶ γὰρ διὰ βραχέων ἐπέστειλα ὑμῖν.
23 ʻOku mou ʻilo kuo mamaʻo atu hotau kāinga ko Timote; ʻa ia, ka vave ʻene haʻu, te ma mamata mo ia kiate kimoutolu.
Γινώσκετε τὸν ἀδελφὸν ἡμῶν Τιμόθεον ἀπολελυμένον, μεθ’ οὗ ἐὰν τάχειον ἔρχηται ὄψομαι ὑμᾶς.
24 ʻOfa atu kiate kinautolu kotoa pē ʻoku fakahinohino ʻakimoutolu, mo e kāinga māʻoniʻoni kotoa pē. ʻOku ʻofa atu kiate kimoutolu kotoa ʻakinautolu ʻi ʻItali.
Ἀσπάσασθε πάντας τοὺς ἡγουμένους ὑμῶν καὶ πάντας τοὺς ἁγίους. Ἀσπάζονται ὑμᾶς οἱ ἀπὸ τῆς Ἰταλίας.
25 Ke ʻiate kimoutolu kotoa pē ʻae ʻaloʻofa. ʻEmeni.
Ἡ χάρις μετὰ πάντων ὑμῶν.