Tangata Malanga 12
1 Manatu eni ki ho Tupuʻanga ʻi he ngaahi ʻaho ʻo hoʻo kei siʻi, ʻi he teʻeki ke hoko ʻae ngaahi ʻaho ʻoe kovi, pe ʻunuʻunu mai ʻae ngaahi taʻu, ʻaia te ke pehē ai, “ʻOku ʻikai te u maʻu ʻi ai ha fiemālie;”
A pamatuj na stvořitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí, a přiblíží se léta, o nichž díš: Nemám v nich zalíbení;
2 ʻI he teʻeki ai ke fakapoʻuli ʻae laʻā, pe ko e maama, pe ko e māhina, pe ko e ngaahi fetuʻu, pea ʻuha maʻu pe ʻae ngaahi ʻao:
Prvé než se zatmí slunce a světlo, a měsíc i hvězdy, a navrátí se hustí oblakové po dešti;
3 ʻI he ʻaho ʻe tetetete ʻae kau tauhi fale, pea ʻe fakatōmapeʻe ʻae kau tangata mālohi, pea kuo tuku ʻae momosi ʻae kau momosi koeʻuhi kuo siʻi, pea ʻe fakapoʻuli ʻakinautolu ʻoku sio atu ʻi he matapā sioʻata.
V ten den, v kterémž se třísti budou strážní domu, a nakřiví se muži silní, a ustanou melící, proto že jich málo bude, a zatmí se ti, kteříž vyhlédají z oken,
4 Pea ʻe tāpuni ʻae ngaahi matapā ʻi he hala, ʻoka siʻi ʻae longoaʻa ʻoe meʻa momosi, pea ʻe tuʻu hake ia ʻi he leʻo ʻoe manupuna, pea ʻe vaivai hifo ʻae ngaahi ʻofefine ʻoku fasi hiva;
A zavříny budou dvéře od ulice s slabým zvukem mlení, a povstanou k hlasu ptačímu, a přestanou všecky slibnosti zpěvu;
5 ʻOka nau ka manavahē foki ki he meʻa māʻolunga, pea ʻoku ʻi he hala ʻae ngaahi fakailifia, pea ʻe matamatalelei ʻae ʻakau ko e alamoni, pea ʻe mamafa ʻae heʻe, pea ʻe ʻosi ʻae tokanga: koeʻuhi ʻoku ʻalu ʻae tangata ki hono nofoʻanga tolonga, pea ʻoku ʻalu fano ʻi he ngaahi hala ʻae kau tangilāulau:
Ano i vysokosti báti se budou, a úrazu na cestě, a kvésti bude mandlový strom, tak že i kobylka těžká bude, a poruší se žádost; nebo béře se člověk do domu věčného, a choditi budou po ulici kvílící;
6 ʻI he teʻeki vete ʻae afo siliva, pe laiki ʻae ipu koula, pe maumauʻi ʻae ipu ohu ʻi he veʻe matavai, pe maumauʻi ʻae meʻa tākai ʻi he ngutu ʻoe vaikeli.
Prvé než se přetrhne provaz stříbrný, a než se rozrazí číše zlatá, a roztříští se věderce nad vrchovištěm, a roztrhne se kolo nad studnicí,
7 Ka ʻe toki liliu ʻae efu ki he kelekele ʻo hangē ko ʻene ʻi ai: pea ʻe foki atu ʻae laumālie ki he ʻOtua ʻaia naʻa ne foaki ia.
A navrátí se prach do země, jakž prvé byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal.
8 “Vaʻinga ʻoe vaʻinga,” ʻoku pehē ʻe he Malanga. “ʻOku vaʻinga ʻae meʻa kotoa pē.”
Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, a všecko marnost.
9 Pea ko eni, koeʻuhi naʻe poto lahi ʻae Malanga, ko ia naʻa ne akonakiʻi ai ʻae kakai ki he poto; ʻio, naʻa ne tokanga lahi ʻo ne kumi atu mo ne fokotuʻu ʻae ngaahi lea fakatātā lahi.
Čím pak byl kazatel moudřejší, tím více vyučoval lid umění, a rozvažoval, zpytoval, i složil množství přísloví.
10 Naʻe kumi ʻe he Malanga ke ne maʻu ʻae lea lelei: pea ko ia kuo tohi ʻoku totonu ia, pea ko e ngaahi lea ia ʻoe moʻoni.
Snažovaltě se kazatel vyhledati věci nejžádostivější, a napsal, což pravého jest, a slova věrná.
11 Ko e ngaahi lea ʻae poto ʻoku tatau ia mo e meʻa māsila, mo e faʻo ʻoku tuki ke maʻu ʻe he ʻEiki ʻoe ngaahi fakataha, ʻaia ʻoku foaki mei he tauhi pe taha.
Slova moudrých podobná ostnům a hřebíkům vbitým, slova skladatelů, kteráž jsou vydána od pastýře jednoho.
12 Pea ko eni, ʻE hoku foha, ke valokiʻi koe ʻe he ngaahi meʻa ni: ʻoku ʻikai hano ngataʻanga ʻoe ngaohi ʻoe tohi; pea ko e lau lahi ʻi he tohi ko e meʻa fakamāfasia ia ki he kakano.
A tak tedy jimi, synu můj, hojně dosti osvícen býti můžeš. Dělání knih mnohých žádného konce není, a čísti mnoho jest zemdlení těla.
13 Ke tau fanongo ki he fakaʻosi ʻoe ngaahi meʻa ni kotoa pē: Ke ke manavahē ki he ʻOtua, pea ke fai ki heʻene ngaahi fekau: he ʻoku kātoa ʻi he meʻa ni ʻae ngāue totonu ʻae tangata.
Summa všeho, což jsi slyšel: Boha se boj, a přikázaní jeho ostříhej, nebo na tom všecko člověku záleží.
14 Koeʻuhi ʻe ʻomi ʻe he ʻOtua ʻae ngāue kotoa pē ki he fakamaau, mo e meʻa fufū kotoa pē, pe ko ha meʻa lelei ia pe kovi.
Poněvadž všeliký skutek Bůh přivede na soud, i každou věc tajnou, buďto dobrou, buďto zlou.
