< Teutalonome 32 >

1 “ʻAe ngaahi langi, mou tokanga, pea te u lea; pea ke fanongo, ʻE māmani, ki he ngaahi lea ʻa hoku ngutu.
و زمین سخنان دهانم را بشنود.۱
2 ‌ʻE tō ʻeku akonaki ʻo hangē ko e ʻuha, ʻe ʻalu hifo ʻeku ngaahi lea ʻo hangē ko e hahau, ʻo hangē ko e taumosi ki he ʻakau vaivai, ʻo hangē ko e ʻuha tuʻu mo tō ki he mohuku:
تعلیم من مثل باران خواهد بارید. و کلام من مثل شبنم خواهد ریخت. مثل قطره های باران بر سبزه تازه، و مثل بارشها بر نباتات.۲
3 Ko e meʻa ʻi heʻeku fakaongo atu ʻae huafa ʻo Sihova: mou tuku ʻae māfimafi ki hotau ʻOtua.
زیرا که نام یهوه را ندا خواهم کرد. خدای ما رابه عظمت وصف نمایید.۳
4 “Ko ia ko e Maka! ʻOku haohaoa ʻa ʻene ngāue: he ko ʻene ʻulungāanga kotoa pē ʻoku angatonu: ko e ʻOtua ʻoe moʻoni, mo taʻehalaia, ʻoku angatonu mo māʻoniʻoni ia.
او صخره است و اعمال او کامل. زیرا همه طریقهای او انصاف است. خدای امین و از ظلم مبرا. عادل و راست است او.۴
5 Kuo nau fakahalaʻi ʻakinautolu, ko honau ʻila ʻoku ʻikai ko e fakaʻilonga ʻo ʻene fānau: ko e toʻutangata mioʻi mo pikopiko ʻakinautolu.
ایشان خود را فاسد نموده، فرزندان او نیستندبلکه عیب ایشانند. طبقه کج و متمردند.۵
6 He ʻoku pehē hoʻomou totongi kia Sihova, ʻae kakai vale mo taʻepoto? ʻIkai ko hoʻo tamai ia naʻa ne fakatau koe? ʻIkai naʻa ne ngaohi koe, mo fokotuʻumaʻu koe?
آیا خداوند را چنین مکافات می‌دهید، ای قوم احمق و غیر حکیم. آیا او پدر و مالک تو نیست. او تو را آفرید و استوار نمود.۶
7 “Manatu ki he ngaahi ʻaho ʻi muʻa, tokanga ki he ngaahi taʻu ʻoe toʻutangata lahi: fehuʻi ki hoʻo tamai, pea te ne fakahā ia kiate koe; ki hoʻo kau mātuʻa, pea tenau tala kiate koe.
ایام قدیم را بیاد آور. در سالهای دهر به دهرتامل نما. از پدر خود بپرس تا تو را آگاه سازد. واز مشایخ خویش تا تو را اطلاع دهند.۷
8 ‌ʻI he vahe atu ʻe he Fungani Māʻolunga ki he ngaahi puleʻanga ʻa honau tofiʻa, ʻi heʻene fakamovetevete ʻae ngaahi foha ʻo ʻAtaina, naʻa ne ʻai ʻae fakangataʻanga ki he kakai ʻo fakatatau ki hono lau ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.
چون حضرت اعلی به امتها نصیب ایشان را دادو بنی آدم را منتشر ساخت، آنگاه حدود امتها راقرار داد، برحسب شماره بنی‌اسرائیل.۸
9 He ko e tofiʻa ʻo Sihova ʻa hono kakai ko e afo ʻo hono tofiʻa ʻa Sēkope.
زیرا که نصیب یهوه قوم وی است. و یعقوب قرعه میراث اوست.۹
10 “Naʻa ne ʻilo ia ʻi he fonua lala, pea ʻi he toafa liʻaki mo ngungulu; naʻa ne tataki fano ia, ʻo ne akonakiʻi ia, naʻa ne tauhi ia ʻo hangē ko e tama ʻo hono mata.
او را در زمین ویران یافت. و در بیابان خراب وهولناک. او را احاطه کرده، منظور داشت. و او را مثل مردمک چشم خود محافظت نمود.۱۰
11 Hangē ko e ueʻi ʻe he ʻikale hono pununga, ʻo ʻōʻōfaki ki hono ʻuhiki, ʻo mafola atu hono kapakau, ʻo ne toʻo hake ʻakinautolu, ʻo fua ʻakinautolu ʻi hono kapakau:
مثل عقابی که آشیانه خود را حرکت دهد. وبچه های خود را فرو‌گیرد. و بالهای خود را پهن کرده، آنها را بردارد. و آنها را بر پرهای خود ببرد.۱۱
12 “Naʻe pehē hono tataki ia tokotaha pe ʻe Sihova, pea naʻe ʻikai ha ʻotua kehe mo ia.
همچنین خداوند تنها او را رهبری نمود. وهیچ خدای بیگانه با وی نبود.۱۲
13 Naʻa ne fakaheka ia ke heka ki he ngaahi potu māʻolunga ʻo māmani, koeʻuhi ke ne kai ʻae tupu ʻoe ngoue; pea naʻa ne ngaohi ia ke ne mimisi ʻae hone mei he maka, mo e lolo mei he makaafi;
او را بر بلندیهای زمین سوار کرد تا ازمحصولات زمین بخورد. و شهد را از صخره به اوداد تا مکید. و روغن را از سنگ خارا.۱۳
14 Ko e pota mei he fanga pulu fefine, mo e huʻahuhu ʻoe sipi, mo e ngako ʻoe fanga lami, mo e fanga sipitangata ʻi he faʻahinga mei Pesani, mo e fanga kosi mo hono ngako ʻoe ngaahi tengaʻi uite; pea naʻa ke inu ʻae toto totonu ʻoe kālepi.
کره گاوان و شیر گوسفندان را با پیه بره‌ها وقوچها را از جنس باشان و بزها. و پیه گرده های گندم را. و شراب از عصیر انگور نوشیدی.۱۴
15 “Ka naʻe fakaʻaʻau ʻo sino ʻa Sesuluni, pea ʻakafisi: kuo ke hoko ʻo sino, kuo ke hoko ʻo matolu, kuo ʻufiʻufi koe [ʻe he sino]; pea naʻa ne toki liʻaki ʻae ʻOtua ʻaia naʻa ne ngaohi ia, pea naʻa ne taʻefakaʻapaʻapa ki he Maka ʻo hono fakamoʻui.
لیکن یشورون فربه شده، لگد زد. تو فربه وتنومند و چاق شده‌ای. پس خدایی را که او راآفریده بود، ترک کرد. و صخره نجات خود راحقیر شمرد.۱۵
16 Naʻa nau langaʻi ʻaki hono fuaʻa ʻae ngaahi ʻotua kehe, naʻa nau fakatupu hono houhau ʻaki ʻenau ngaahi angakovi.
او را به خدایان غریب به غیرت آوردند. وخشم او را به رجاسات جنبش دادند.۱۶
17 Naʻa nau feilaulau ki he ngaahi tēvolo, kae ʻikai ki he ʻOtua; ki he ngaahi ʻotua naʻe ʻikai tenau ʻilo, ko e foʻou naʻe toki tupu foʻou hake, ʻaia naʻe ʻikai manavahē hoʻomou tamai ki ai.
برای دیوهایی که خدایان نبودند، قربانی گذرانیدند، برای خدایانی که نشناخته بودند، برای خدایان جدید که تازه به وجود آمده، وپدران ایشان از آنها نترسیده بودند.۱۷
18 ‌ʻOku ke taʻetokanga ki he Maka naʻa ke tupu ai, pea kuo ke fakangaloʻi ʻae ʻOtua ʻaia naʻa ne fakafuofua koe.
و به صخره‌ای که تو را تولید نمود، اعتناننمودی. و خدای آفریننده خود را فراموش کردی.۱۸
19 “Pea ʻi he ʻafio ʻa Sihova, naʻa ne fehiʻa [kiate kinautolu], ko e meʻa ʻi he fakatupu ʻene houhau ʻe hono ngaahi foha, mo hono ngaahi ʻofefine.
چون یهوه این را دید ایشان را مکروه داشت. چونکه پسران و دخترانش خشم او را به هیجان آوردند.۱۹
20 Pea naʻe pehē ʻe ia, ‘Te u fufū hoku fofonga meiate kinautolu, te u vakai, pe ko e hā honau ngataʻanga: he ko e toʻutangata angatuʻu ʻaupito ʻakinautolu, ko e fānau ʻoku ʻikai ʻiate kinautolu ʻae tui.
پس گفت روی خود را از ایشان خواهم پوشید. تا ببینم که عاقبت ایشان چه خواهد بود. زیرا طبقه بسیار گردن کشند. و فرزندانی که امانتی در ایشان نیست.۲۰
21 Kuo nau langaʻi ʻaki ʻeku fuaʻa ʻaia ʻoku ʻikai ko e ʻotua; kuo nau fakatupu ʻaki ʻeku houhau ʻenau ngaahi meʻa vaʻinga: pea te u ueʻi ʻaki ʻenau fuaʻa ʻekinautolu ʻoku ʻikai ko e kakai; te u fakatupu ʻenau ʻita ʻaki ʻae kakai vale.
ایشان مرا به آنچه خدا نیست به غیرت آوردند. و به اباطیل خود مرا خشمناک گردانیدند. و من ایشان را به آنچه قوم نیست به غیرت خواهم آورد. و به امت باطل، ایشان را خشمناک خواهم ساخت.۲۱
22 He kuo tutu ʻae afi ʻi heʻeku houhau, pea ʻe vela ia ʻo aʻu ki loto heli, pea ʻe fakaʻauha ai ʻa māmani mo hono tupu, pea ʻe tutu ai ʻae ngaahi tuʻunga ʻoe ngaahi moʻunga. (Sheol h7585)
زیرا آتشی در غضب من افروخته شده. و تاهاویه پایین‌ترین شعله‌ور شده است. و زمین را باحاصلش می‌سوزاند. و اساس کوهها را آتش خواهد زد. (Sheol h7585)۲۲
23 “‘Te u fokotuʻutuʻu ʻae ngaahi kovi kiate kinautolu; te u fakaʻosi ʻa ʻeku ngaahi ngahau kiate kinautolu.
بر ایشان بلایا را جمع خواهم کرد. و تیرهای خود را تمام بر ایشان صرف خواهم نمود.۲۳
24 ‌ʻE vela ʻakinautolu ʻaki ʻae honge, pea ʻe fakaʻosi ʻakinautolu ʻaki ʻae malalaʻi afi, pea ʻi he fakaʻauha fakamamahi: te u fekau ʻae kau nifo, ʻoe fanga manu kaivao kiate kinautolu, mo e kona ʻoe fanga ngata ʻoe efu.
از گرسنگی کاهیده، و از آتش تب، و از وبای تلخ تلف می‌شوند. و دندانهای وحوش را به ایشان خواهم فرستاد، با زهر خزندگان زمین.۲۴
25 ‌ʻE fakaʻauha ʻaki ʻae heletā ʻituʻa, mo e ilifia ʻi loto, ʻae talavou mo e tāupoʻou fakatouʻosi, ʻae tama huhu foki mo e tangata ʻuluhinā.
شمشیر از بیرون و دهشت از اندرون. ایشان رابی اولاد خواهد ساخت. هم جوان و هم دوشیزه را. شیرخواره را با ریش سفید هلاک خواهد کرد.۲۵
26 Ne u pehē, Te u fakahēʻi ʻakinautolu ki he ngaahi tuliki, te u fakaʻosi ʻae fakamanatu kiate kinautolu mei he lotolotonga ʻoe kakai:
می‌گفتم ایشان را پراکنده کنم و ذکر ایشان را ازمیان مردم، باطل سازم.۲۶
27 Ka ne taʻeʻoua ʻeku manavahē ki he ʻita ʻae fili, telia naʻa fai fakafielahi ʻe honau ngaahi fili, pea telia naʻa nau lea ʻo pehē, Ko hotau nima māʻolunga, ka ʻoku ʻikai ko Sihova kuo ne fai ʻae meʻa ni kotoa pē.’
اگر از کینه دشمن نمی ترسیدم که مبادامخالفان ایشان برعکس آن فکر کنند، و بگوینددست ما بلند شده، و یهوه همه این را نکرده است.۲۷
28 He ko e puleʻanga masiva fakakaukau poto ʻakinautolu, pea ʻoku ʻikai ha loto faʻa ʻilo foki ʻiate kinautolu.
زیرا که ایشان قوم گم کرده تدبیر هستند. و درایشان بصیرتی نیست.۲۸
29 Taumaiā kuo nau poto, koeʻuhi kenau ʻilo ʻae meʻa ni, koeʻuhi kenau tokanga ki honau ikuʻanga!
کاش که حکیم بوده، این را می‌فهمیدید. و درعاقبت خود تامل می‌نمودند.۲۹
30 He ʻe fēfeeʻi ha tulia ʻe he tokotaha ʻae toko afe, pea ʻe he toko ua ʻae toko mano, ʻo ka ne ʻikai fakatau ʻakinautolu ʻe honau Maka, pea tāpuni ʻakinautolu ʻe Sihova?
چگونه یک نفر هزار را تعاقب می‌کرد. و دو نفرده هزار را منهزم می‌ساختند. اگر صخره ایشان، ایشان را نفروخته. و خداوند، ایشان را تسلیم ننموده بود.۳۰
31 He ko honau maka ʻoku ʻikai hangē ko hotau Maka, ʻio, naʻa mo hotau ngaahi fili, ʻoku nau fakamoʻoni ki ai.
زیرا که صخره ایشان مثل صخره ما نیست. اگرچه هم دشمنان ما خود، حکم باشند.۳۱
32 He ko ʻenau vaine ʻoku mei he vaine ʻo Sotoma, pea ʻoku mei he ngoue ʻo Komola: ko honau ngaahi kālepi, ko e kālepi ʻoe ʻahu, ʻoku kona honau ngaahi fuhi:
زیرا که مو ایشان از موهای سدوم است، و ازتاکستانهای عموره. انگورهای ایشان انگورهای حنظل است، و خوشه های ایشان تلخ است.۳۲
33 Ko ʻenau uaine ko e kona ʻoe fanga ngata lalahi, mo e kona mālohi ʻoe fanga ngata kovi ʻaupito.
شراب ایشان زهر اژدرهاست. و سم قاتل افعی.۳۳
34 ‌ʻIkai kuo fokotuʻu ʻae meʻa ni ʻiate au ʻo talifaki pe, pea pulusi maʻu ia fakataha mo ʻeku ngaahi koloa?
آیا این نزد من مکنون نیست. و درخزانه های من مختوم نی.۳۴
35 ‌ʻOku ʻaʻaku ʻae tautea mo e totongi; ʻe hekea honau vaʻe ʻi hono kuonga: he ʻoku ofi ʻae ʻaho ʻo ʻenau tuʻutāmaki, pea ko e ngaahi meʻa ʻe tō kiate kinautolu ʻoku fakatoʻotoʻo.
انتقام و جزا از آن من است، هنگامی که پایهای ایشان بلغزد، زیرا که روز هلاکت ایشان نزدیک است و قضای ایشان می‌شتابد.۳۵
36 Koeʻuhi ʻe fakamaau ʻe Sihova ʻa hono kakai, pea ʻe lolou ia koeʻuhi ko ʻene kau tamaioʻeiki, ʻi heʻene ʻafioʻi kuo ʻosi honau mālohi, pea ʻoku ʻikai ha niʻihi kuo tāpuni, pe toe.
زیرا خداوند، قوم خود را داوری خواهدنمود. و بر بندگان خویش شفقت خواهد کرد. چون می‌بیند که قوت ایشان نابود شده، وهیچکس چه غلام و چه آزاد باقی نیست.۳۶
37 Pea ʻe pehē ʻe ia, ‘Kofaʻā koā honau ngaahi ʻotua, ko honau maka naʻa nau falala ki ai,
و خواهد گفت: خدایان ایشان کجایند، وصخره‌ای که بر آن اعتماد می‌داشتند.۳۷
38 ‌ʻAia naʻe kai ʻae ngako ʻo ʻenau ngaahi feilaulau, pea inu ʻae uaine ʻo ʻenau ngaahi feilaulau inu? Tuku kenau tuʻu hake ʻo tokoni ʻakimoutolu, pea hoko ko homou kalofanga!
که پیه قربانی های ایشان را می‌خوردند. و شراب هدایای ریختنی‌ایشان را می‌نوشیدند. آنهابرخاسته، شما را امداد کنند. و برای شما ملجاباشند.۳۸
39 “‘Mou vakai ni Ko Au, ʻio Ko Au ia, pea ʻoku ʻikai ha ʻotua mo Au: ʻoku ou tāmateʻi, pea ʻoku ou fakamoʻui; ʻoku ou taaʻi, pea ʻoku ou fakamoʻui: pea ʻoku ʻikai ha tokotaha ʻoku faʻa fakamoʻui mei hoku nima.
الان ببینید که من خود، او هستم. و با من خدای دیگری نیست. من می‌میرانم و زنده می‌کنم. مجروح می‌کنم و شفا می‌دهم. و از دست من رهاننده‌ای نیست.۳۹
40 He ʻoku ou hiki hake hoku nima ki langi, pea u pehē, ‘ʻOku ou moʻui ʻo taʻengata.’
زیرا که دست خود را به آسمان برمی افرازم، ومی گویم که من تا ابدالاباد زنده هستم.۴۰
41 Kapau te u fakamāsila ʻa ʻeku heletā ngingila, pea puke ʻe hoku nima ʻae fakamaau; te u ʻatu ʻae tautea ki hoku ngaahi fili, pea te u totongi kiate kinautolu ʻoku fehiʻa kiate au.
اگر شمشیر براق خود را تیز کنم. و قصاص رابه‌دست خود گیرم. آنگاه از دشمنان خود انتقام خواهم کشید. و به خصمان خود مکافات خواهم رسانید.۴۱
42 Te u fakakona ʻeku ngaahi ngahau ʻaki ʻae toto, pea ʻe kai kakano ʻe heʻeku heletā; ʻi he toto ʻoe kakai kuo tāmateʻi, pea ʻi he kau pōpula, mei he kamataʻanga ʻoe ngaahi tautea ki he fili.
تیرهای خود را از خون مست خواهم ساخت. و شمشیر من گوشت را خواهد خورد. از خون کشتگان و اسیران، با روسای سروران دشمن.۴۲
43 ‌ʻAe ngaahi puleʻanga, mou fiefia mo hono kakai: koeʻuhi ʻe totongi ʻe ia ʻae toto ʻo ʻene kau tamaioʻeiki, pea te ne ʻatu, ʻae totongi ki hono ngaahi fili, pea ʻe fai ʻaloʻofa ia ki hono fonua, pea mo hono kakai.’”
‌ای امتها با قوم او آواز شادمانی دهید. زیراانتقام خون بندگان خود را گرفته است. و ازدشمنان خود انتقام کشیده و برای زمین خود وقوم خویش کفاره نموده است.۴۳
44 Pea naʻe haʻu ʻa Mōsese ʻo ne lea ʻaki kotoa pē ʻae hiva ni ʻi he telinga ʻoe kakai, ʻaia mo Siosiua ko e foha ʻo Nuni.
و موسی آمده، تمامی سخنان این سرود رابه سمع قوم رسانید، او و یوشع بن نون.۴۴
45 Pea naʻe fakaʻosi ʻe Mōsese ʻae lea ʻaki ʻae ngaahi lea ni kotoa pē ki ʻIsileli kotoa pē:
و چون موسی از گفتن همه این سخنان به تمامی اسرائیل فارغ شد،۴۵
46 Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Fakatokangaʻi homou loto ki he ngaahi lea kotoa pē ʻaia ʻoku ou fakapapau kiate kimoutolu he ʻaho ni, ʻaia te mou fekau ki hoʻomou fānau kotoa pē ke tokanga pea fai ki he ngaahi lea kotoa pē ʻoe fono ni.
به ایشان گفت: «دل خود را به همه سخنانی که من امروز به شما شهادت می‌دهم، مشغول سازید، تا فرزندان خود را حکم دهید که متوجه شده، تمامی کلمات این تورات را به عمل آورند.۴۶
47 He ʻoku ʻikai ko e meʻa vaʻinga ia kiate kimoutolu; ka ko hoʻomou moʻui ia: pea ko e meʻa eni te mou fakatolonga ai homou ngaahi ʻaho ʻi he fonua, ʻaia ʻoku mou ʻalu ai ki he tuʻa Sioatani ke maʻu ia.”
زیرا که این برای شما امر باطل نیست، بلکه حیات شماست، و به واسطه این امر، عمرخود را در زمینی که شما برای تصرفش از اردن به آنجا عبور می‌کنید، طویل خواهید ساخت.»۴۷
48 Pea naʻe folofola ai ʻa Sihova kia Mōsese ʻi he ʻaho pe ko ia, ʻo pehē,
و خداوند در همان روز موسی را خطاب کرده، گفت:۴۸
49 “Ke ke ʻalu hake ki he moʻunga ni ko ʻApalimi, ki he moʻunga ko Nipo, ʻaia ʻoku ʻi he fonua ko Moape, ʻaia ʻoku hangatonu atu ki Seliko; pea vakai ki he fonua ko Kēnani, ʻaia ʻoku ou foaki ki he fānau ʻa ʻIsileli ko honau tofiʻa:
«به این کوه عباریم یعنی جبل نبوکه در زمین موآب در مقابل اریحاست برآی، وزمین کنعان را که من آن را به بنی‌اسرائیل به ملکیت می‌دهم ملاحظه کن.۴۹
50 Pea ke mate ʻi he moʻunga ʻaia ʻoku ke ʻalu hake ki ai, pea fakataha koe mo ho kakai; ʻo hangē ko e mate ʻa ho taʻokete, ko ʻElone ʻi he moʻunga ko Hoa, mo e tānaki ia ki hono kakai:
و تو در کوهی که به آن برمی آیی وفات کرده، به قوم خود ملحق شو، چنانکه برادرت هارون در کوه هور مرد و به قوم خود ملحق شد.۵۰
51 Ko e meʻa ʻi hoʻomo fai hala kiate au ʻi he lotolotonga ʻoe fānau ʻa ʻIsileli ʻi he vai ʻi Melipa Ketesi, ʻi he toafa ʻo Sini; ko e meʻa ʻi hoʻomo taʻefakaʻapaʻapa kiate au ʻi he lotolotonga ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.
زیرا که شما در میان بنی‌اسرائیل نزد آب مریبا قادش در بیابان سین به من تقصیر نمودید، چون که مرا در میان بنی‌اسرائیل تقدیس نکردید.۵۱
52 Te ke mamata ki he fonua ʻi ho ʻao; ka ʻe ʻikai te ke ʻalu ki ai ki he fonua ʻaia ʻoku ou foaki ki he fānau ʻa ʻIsileli.”
پس زمین را پیش روی خود خواهی دید، لیکن به آنجا به زمینی که به بنی‌اسرائیل می‌دهم، داخل نخواهی شد.»۵۲

< Teutalonome 32 >