< Kau ʻAposetolo 27 >

1 Pea kuo pau ke mau folau ki ʻItali, naʻa nau tuku ʻa Paula mo e kau pōpula kehe ki [he tokotaha ]ko Suliusi hono hingoa, ko e ʻeikitau ʻi he “Kongakau ʻa ʻAokositusi.”
A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
2 Pea naʻa mau heka ʻi he vaka mei ʻAtalamaito, naʻe te u folau ki he matātahi ʻo ʻEsia; pea naʻa mau fai ia, pea ko homau tokotaha ko ʻAlisitake, ko e Masitōnia mei Tesalonika.
Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
3 Pea pongipongi hake ai, naʻa mau tuku taula ʻi Saitoni. Pea naʻe ʻofa ʻa Suliusi kia Paula, ʻo ne tukuange ia ke ʻalu ki ʻuta, ke ne maʻu ʻae ʻofa ʻa hono kāinga.
Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
4 Pea kuo mau fai lā mei ai, pea mau folau mo fakaū ʻi Saipalo, he naʻe tokai ʻae matangi.
A berouce se odtud, plavili jsme se podle Cypru, protože byl vítr odporný nám.
5 Pea kuo mau folau ʻi he tahi ʻo Silisia mo Pamifilia, pea mau aʻu atu ki Maila ʻi Lisia.
A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia.
6 Pea ʻilo ai ʻe he ʻeikitau ʻae vaka mei ʻAlekisānitia, naʻe te u folau ki ʻItali; pea naʻa ne fakaheka ai ʻakimautolu.
A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
7 Pea kuo ʻaho lahi mo ʻemau folau siʻi pē, he naʻe tokai ʻae matangi, pea kuo mau feʻunga nai mo Naitusi, pea ne mau folau ʻo fakaū ʻi Keliti, ʻo ofi ki Salamone;
A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.
8 Pea naʻe ʻikai mei tō ia, pea naʻa mau lava ki he potu ʻoku ui, Ko e taulanga lelei; ʻaia naʻe ofi ki ai ʻae kolo ko Lesea.
A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea.
9 Pea kuo ʻosi ʻae ngaahi ʻaho lahi, pea kuo hoko ʻo faingataʻa ʻae folau, koeʻuhi kuo hili ʻae ʻaukai, pea valokiʻi ʻe Paula,
Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul, ) napomínal jich Pavel,
10 ‌ʻo ne pehē kiate kinautolu, “ʻAe kau matāpule, ʻoku ou ʻilo ko e folau ni ʻe tuʻutāmaki mo kovi lahi, pea ʻoku ʻikai ki he ʻuta mo e vaka pē, ka ki heʻetau moʻui foki.”
Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
11 Ka naʻe tui lahi ʻae ʻeikitau ki he toutai mo e ʻeiki vaka, kae ʻikai ki he ngaahi meʻa naʻe leaʻaki ʻe Paula.
Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu, co Pavel pravil.
12 Pea koeʻuhi naʻe ʻikai lelei ʻae taulanga ke nau ʻi ai ʻi he faʻahitaʻu afā, pea pehē ʻe he tokolahi ke fusi taula, ʻo ʻahiʻahi ke nau lava ki Finesi, ke nau ʻi ai ʻi he faʻahitaʻu afā; ko e taulanga ia ʻi Keliti, pea ʻoku ava ia ki he tonga-hihifo mo e lulunga.
A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu.
13 Pea ʻi he angi iiki ʻae matangi tonga, pea nau pehē, kuo nau lavaʻi ia, naʻa nau fusi taula, ʻo folau ʻo ofi ki Keliti.
A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko Kréty.
14 Ka kuo fuofuoloa siʻi pē, pea puke ʻae matangi mālohi, ʻoku ui ko e “ʻUlokitone.”
Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
15 Pea ʻi he moʻua ai ʻae vaka, mo e ʻikai faʻa fakatauala, naʻa mau hafu ai.
A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru, pustivše ji po větru, tak jsme se vezli.
16 Pea ʻi heʻemau folau ʻo fakaū ʻi he motu ʻoku ui ko Kalauta, naʻe faingataʻa ʻaupito ʻemau maʻu mai ʻae vaka fokotuʻu:
A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky.
17 Pea kuo nau fusi hake ia, pea nau tāliu, ʻo haʻihaʻi ʻae vaka: pea tuku fanā, ko e manavahē naʻa toka [ʻae vaka ]ʻi he ʻoneʻone holo, pea mau hafu pe.
Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun, tak se plavili.
18 Pea ʻi heʻemau mātuʻaki tōmohopo ʻi he afā, ʻo pongipongi ai, naʻa nau tolo;
A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den, což bylo v lodí nákladů, metali ven.
19 Pea ʻi hono ʻaho tolu, naʻa nau laku ʻaki honau nima ʻae alanga vaka.
A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
20 Pea ʻi he ʻikai hā mai ʻae laʻā pe ko e fetuʻu ʻi he ngaahi ʻaho lahi, pea ʻalo ʻae afā, naʻe mole ʻiate kimautolu ʻae ʻamanaki ki he moʻui.
A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
21 Pea kuo fuoloa mo e ʻaukai pē, pea toki tuʻu hake ʻa Paula ʻi honau ʻao, ʻo ne pehē, “ʻAe kau matāpule, naʻe totonu hoʻomou tui mai kiate au, ke ʻoua naʻa fusi taula ʻi Keliti, ke hoko ai ʻae kovi mo e maumau ni.
A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tedy stoje Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody
22 Ka ko eni, ʻoku ou pehē atu kiate kimoutolu, “ke mou fiemālie: koeʻuhi ʻe ʻikai mate ha taha ʻiate kimoutolu, ka ko e vaka pē.
A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
23 He naʻe tuʻu ofi mai kiate au ʻi he poōni ha ʻāngelo ʻae ʻOtua, ʻaia ʻoku ʻaʻana au, pea ko ia ʻoku ou tauhi.
Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem a kterémuž sloužím,
24 ‌ʻO ne pehē mai, ‘ʻE Paula, ʻoua naʻa ke manavahē; he te ke aʻu atu koe ki he ʻao ʻo Sisa:
Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť jest tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
25 Ko ia ʻae kau matāpule, ke mou fiemālie: he ʻoku ou tui ki he ʻOtua, ʻe fai ʻo hangē ko e meʻa kuo tala mai.”
Protož buďte dobré mysli, muži; neboť já věřím Bohu, žeť se tak stane, jakž jest mi mluveno.
26 Ka ʻe tūkia ʻakitautolu ʻi ha motu ʻe taha.
Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
27 Pea kuo kakato ʻae pō ʻe hongofulu ma fā, pea kuo mau hafu fano ʻi he tahi ʻo ʻAtilia, pea tuʻuapō nai, pea mahalo ʻae kau vaka kuo nau ofi ki ha fonua;
A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
28 Pea naʻa nau tukutuku, pea ʻilo ko e ofa ʻe uangokumi: pea kuo nau ngaholo siʻi atu, pea toe tukutuku, pea ʻilo ko e ofa ʻe tekumi mā nima.
Kteřížto spustivše do vody olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli hlubokost patnácti loktů.
29 Pea naʻa nau manavahē telia naʻa mau toka ʻi ha hakau, pea nau lī ʻae taula ʻe fā ʻi he taumuli, mo nau fakaʻamu ki he ʻaho.
A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
30 Pea naʻe fai ke feholaki ʻae kau kauvaka mei he vaka, he naʻa nau tuku hifo ʻae vaka fokotuʻu ki tahi, ʻo hangē ko haʻanau fie ʻave taula ki he taumuʻa;
Chtěli pak marináři utéci z bárky, pustivše člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
31 Ka naʻe pehē ʻe Paula ki he ʻeikitau mo e kau tau, “Kapau ʻe ʻikai nofo ʻakinautolu ni ʻi he vaka, ʻe ʻikai te mou moʻui.”
I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
32 Pea naʻe toki tutuʻu ʻe he kau tau ʻae maea ʻoe vaka fokotuʻu, pea ʻauhia ia.
Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
33 Pea kuo ofi ʻae ʻaho, pea kole ʻa Paula kiate kinautolu kotoa pē ke nau kai, ʻo ne pehē, “Ko hono hongofulu ma fā eni ʻoe ʻaho mo hoʻomou nofo, ʻo taʻefai-hoʻomou-keinanga.
A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
34 Pea ko ia ʻoku ou kole kiate kimoutolu ke mou kai; ke mālohi ai homou sino: koeʻuhi ʻe ʻikai tō ʻi he ʻulu ʻo homou tokotaha ha tuʻoni louʻulu ʻe taha.”
Protož prosím vás, abyste pojedli pro zachování vašeho zdraví; neb žádného z vás vlas s hlavy nespadne.
35 Pea kuo pehē ʻene lea, pea ne toʻo ʻae mā, ʻo fakafetaʻi ki he ʻOtua ʻi he ʻao ʻokinautolu kotoa pē: pea kuo ne pakiʻi ia, pea ne kamata kai.
A to pověděv, vezma chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
36 Pea naʻa nau toki fiefia kotoa pē, pea kai foki ʻekinautolu.
A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
37 Pea naʻa mau toko uangeau mo e toko fitungofulu ma toko ono ʻi he vaka.
Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
38 Pea hili ʻenau fakamaʻamaʻa ʻae vaka, ʻo tolo ʻae uite ki tahi.
A nasyceni jsouce pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
39 Pea ʻi heʻene ʻaho, naʻe ʻikai te nau ʻilo ʻae fonua: ka naʻa nau vakai ki he ava naʻe ai hono fanga, pea naʻa nau holi ʻo kapau ʻe mafai, ke fakaʻoho ai ʻae vaka.
A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistáti s lodí.
40 Pea kuo nau motuhi ʻae ngaahi taula, ʻo tuku pe ʻi tahi, pea veteange ʻae taufoe ʻoe foheʻuli, ʻonau fai ia, ke ʻalu ki ʻuta.
A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
41 Pea naʻa nau tō ki he potu ʻoku fetaulaki ai ʻae tahi ʻe ua, ʻonau fakatoka ai ʻae vaka; pea naʻe toka maʻu ʻae taumuʻa, pea ʻikai faʻa ueʻi, ka naʻe maumau hono taumuli ʻe he mālohi ʻoe peau.
Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
42 Pea naʻe fakakaukau ʻae kautau ke tāmateʻi ʻae kau pōpula, telia naʻa kakau ha niʻihi, ʻo hao.
Tedy žoldnéři radili setníkovi, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
43 Ka naʻe fie fakamoʻui ʻa Paula ʻe he ʻeikitau mei honau loto, ko ia ne ne taʻofi ʻakinautolu; ʻo ne fekau kiate kinautolu ʻoku faʻa kakau ke nau hopo, ʻo muʻomuʻa ki ʻuta:
Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plynouti, aby se pustili nejprv do moře a vyplynuli na zem,
44 Pea ko hono toe, ko e niʻihi ʻi he laupapa, ko e niʻihi ʻi he ngaahi meʻa ʻoe vaka. Pea fai fai ia pea mau hao kotoa pē ki ʻuta.
Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích lodí. I takž se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.

< Kau ʻAposetolo 27 >