2 Samuela 12
1 Pea naʻe fekau ʻe Sihova ʻa Natani kia Tevita. Pea naʻa ne haʻu kiate ia, ʻo ne pehē ki ai, “Naʻe ai ʻae ongo tangata ʻe toko ua, ʻi he kolo pe taha: naʻe koloaʻia ʻae tokotaha kae masiva ʻae tokotaha.
Protož poslal Hospodin Nátana k Davidovi. Kterýž přišed k němu, řekl jemu: Dva muži byli v městě jednom, jeden bohatý a druhý chudý.
2 Naʻe maʻu ʻe he koloaʻia ʻae fanga manu siʻi mo e fanga manu lalahi ʻo lahi ʻaupito:
Bohatý měl ovec i volů velmi mnoho,
3 Ka naʻe ʻikai ha meʻa ʻi he tangata masiva, ka ko e kihiʻi lami fefine pe taha, ʻaia naʻa ne fakatau pea pusiaki: pea naʻe tupu hake ia mo ia pea mo ʻene fānau; pea naʻe kai ia ʻi heʻene meʻakai ʻaʻana, pea ne inu mei heʻene ipu ʻaʻana, pea naʻe tokoto ia ki hono fatafata, pea naʻe tatau ia kiate ia mo ha ʻofefine.
Chudý pak neměl nic, kromě jednu ovečku malou, kterouž byl koupil a choval, až i odrostla při něm a při dětech jeho tolikéž. Chléb jeho jedla a z číše jeho pila, a v lůnu jeho spávala, a tak byla mu jako za dceru.
4 Pea naʻe haʻu ʻae tangata fononga ki he tangata koloaʻia, pea naʻa ne mamae ke fili mei heʻene fanga manu siʻi ʻaʻana, mo ʻene fanga manu lalahi, ke teuteu ia maʻae tangata fononga ʻaia naʻe haʻu kiate ia; ka naʻa ne ʻomi ʻae lami ʻae tangata masiva, ʻo ne teuteuʻi ia maʻae tangata ʻaia naʻe haʻu kiate ia.”
Když pak přišel pocestný k tomu bohatému člověku, líto mu bylo vzíti z ovcí aneb z volů svých, což by připravil pocestnému, kterýž k němu přišel, ale vzav ovečku toho chudého člověka, připravil ji muži, kterýž byl přišel k němu.
5 Pea naʻe tupu ʻo vela lahi ʻae houhau ʻa Tevita ki he tangata; pea naʻa ne pehē kia Netane, “Hangē ʻoku moʻui ʻa Sihova, ʻoku totonu ke mate ʻae tangata ʻaia kuo fai ʻae meʻa ni:
Tedy rozhněval se David na muže toho náramně a řekl Nátanovi: Živť jest Hospodin, že hoden jest smrti muž, kterýž to učinil.
6 Pea ʻe totongi ia ʻae lami ke liunga fā, koeʻuhi ko ʻene fai ʻae meʻa ni, pea koeʻuhi naʻe ʻikai ʻiate ia ha angaʻofa.”
Ovečku také tu zaplatí čtvernásobně, proto že učinil věc tu, a nelitoval ho.
7 Pea naʻe pehē atu ʻe Netane kia Tevita, “Ko koe ʻae tangata ko ia. ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, naʻaku pani lolo koe ke ke tuʻi ʻi ʻIsileli, pea naʻaku fakamoʻui koe mei he nima ʻo Saula;
I řekl Nátan Davidovi: Ty jsi ten muž! Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem tě pomazal, abys králem byl nad Izraelem, a vytrhl jsem tebe z ruky Saulovy.
8 Pea naʻaku tuku kiate koe ʻae fale ʻo hoʻo ʻeiki, pea u tuku ki ho fatafata ʻae ngaahi uaifi ʻo hoʻo ʻeiki, pea u ʻatu kiate koe ʻae fale ʻo ʻIsileli pea mo Siuta; pea ka ne siʻi ia, pehē te u foaki kiate koe mo e ngaahi meʻa kehekehe.
A dal jsem tobě dům pána tvého, i ženy pána tvého v lůno tvé, dalť jsem také dům Izraelský a Judský, a bylo-liť by to málo, byl bych přidal mnohem více.
9 Ka ko e hā kuo ke paetaku ai ki he fekau ʻa Sihova, ke fai ʻae kovi ʻi hono ʻao? Kuo ke tāmateʻi ʻa ʻUlia ko e tangata Heti ʻi he heletā, pea kuo ke ʻomi ʻa hono uaifi ke mali mo koe, pea kuo ke tāmateʻi ia ʻaki ʻae heletā ʻoe fānau ʻa ʻAmoni.
Pročež jsi sobě zlehčil slovo Hospodinovo, čině to, což se nelíbí jemu? Uriáše Hetejského zabil jsi mečem, a manželku jeho pojals sobě za ženu, samého pak zamordoval jsi mečem Ammonitských.
10 Pea ko eni foki, ʻe ʻikai mahuʻi ʻae heletā mei ho fale ʻo taʻengata; koeʻuhi kuo ke manuki kiate au, pea kuo ke ʻomi ʻae uaifi ʻo ʻUlia ko e tangata Heti, ke hoko ko ho uaifi.
Protož nyní neodejdeť meč z domu tvého až na věky, proto že jsi pohrdl mnou, a vzal jsi manželku Uriáše Hetejského, aby byla žena tvá.
11 ʻOku pehē ʻe Sihova, Vakai, te u fakatupu hake ʻae kovi kiate koe mei ho fale pe ʻoʻou, pea te u toʻo atu mei ho ʻao ʻa ho ngaahi uaifi, ʻo ʻatu ʻakinautolu ki ho kaungāʻapi, pea ʻe mohe ia mo ho ngaahi uaifi ʻi he ʻao ʻoe laʻā ni.
Takto praví Hospodin: Aj, já vzbudím proti tobě zlé z domu tvého, a vezma ženy tvé před očima tvýma, dám je bližnímu tvému, kterýž spáti bude s ženami tvými, an na to každý hledí.
12 He naʻa ke fai fufū ia ʻe koe ka te u fai ʻeau ʻae meʻa ni ʻi he ʻao ʻo ʻIsileli kātoa, pea ʻi he ʻao ʻoe laʻā.’”
A ačkoli ty učinil jsi to tajně, já však učiním to zjevně přede vším Izraelem a všechněm známě.
13 Pea naʻe pehē ʻe Tevita kia Natani, “Kuo u fai ʻae angahala kia Sihova.” Pea naʻe pehē ʻe Netane kia Tevita, “Kuo ʻave foki ʻe Sihova ʻa hoʻo angahala; ʻe ʻikai te ke mate.
Tedy řekl David Nátanovi: Zhřešilť jsem Hospodinu. Zase řekl Nátan Davidovi: Tentýž Hospodin přenesl hřích tvůj, neumřeš.
14 Ka ko eni, koeʻuhi kuo ke tuku ha tuʻunga ʻi he meʻa ni ke lauʻikovi ai ʻa Sihova ʻe hono ngaahi fili, ʻe mate moʻoni ʻae tamasiʻi kuo fanauʻi kiate koe.”
Ale však, poněvadž jsi tou věcí dal příčinu nepřátelům Hospodinovým, aby se rouhali, protož ten syn, kterýž se narodil tobě, jistotně umře.
15 Pea naʻe ʻalu ʻa Netane ki hono fale. Pea naʻe taaʻi ʻe Sihova ʻae tamasiʻi ʻaia naʻe fānau ʻe he uaifi ʻo ʻUlia kia Tevita, pea naʻe mahaki lahi ia.
Potom odšel Nátan do domu svého. V tom Hospodin ranil dítě, kteréž byla porodila manželka Uriášova Davidovi, tak že pochybili o něm.
16 Ko ia naʻe kole ai ʻa Tevita ki he ʻOtua koeʻuhi ko e tamasiʻi; pea naʻe fai ʻae ʻaukai ʻe Tevita, pea ne ʻalu ʻo tokoto ki he funga kelekele ʻi he pō ʻo ʻaho.
I modlil se David Bohu za to dítě a postil se, a všed, ležel přes noc na zemi.
17 Pea naʻe tutuʻu hake ʻae kau mātuʻa ʻo hono fale kiate ia, ke hiki hake ia mei he kelekele: ka naʻe ʻikai loto ia ki ai, pea naʻe ʻikai te ne kai ha meʻa mo kinautolu.
A ačkoli starší domu jeho přišli k němu, aby ho zdvihli z země, on však nechtěl, aniž s nimi co jedl.
18 Pea naʻe hoko ʻo pehē, naʻe pekia ʻae tamasiʻi ki hono fitu ʻoe ʻaho. Pea naʻe manavahē ʻae kau tamaioʻeiki ʻa Tevita ke tala kiate ia kuo pekia ʻae tamasiʻi: he naʻa nau pehē, “Vakai, ʻi heʻene kei moʻui ʻae tamasiʻi, naʻa mau lea kiate ia, pea naʻe ʻikai fie tokanga ia ki homau leʻo: kae huanoa ʻa ʻene fakamamahi ia, ʻo kapau te mau tala kiate ia kuo pekia ʻae tamasiʻi?”
Stalo se pak dne sedmého, že umřelo dítě. I nesměli služebníci Davidovi toho oznámiti jemu, že by umřelo dítě; nebo pravili: Aj, když ještě bylo dítě živo, mluvili jsme jemu, a nechtěl slyšeti hlasu našeho, což pak když jemu díme: Umřelo dítě. Ovšem to tíže ponese.
19 Ka ʻi heʻene mamata ʻa Tevita ki he fefanafanahi ʻa ʻene kau tamaioʻeiki, naʻe ʻilo ai ʻe Tevita kuo pekia ʻae tamasiʻi; ko ia naʻe pehē ai ʻe Tevita ki heʻene kau tamaioʻeiki, “Kuo pekia ʻae tamasiʻi?” Pea naʻa nau pehē, “Kuo pekia.”
Ale vida David, an služebníci jeho k sobě šepcí, srozuměl, že by umřelo dítě. I řekl David služebníkům svým: Co již umřelo dítě? Kteříž řekli: Umřelo.
20 Pea naʻe toki tuʻu hake ʻa Tevita mei he kelekele, pea ne kaukau mo tākai ia, pea naʻa ne fetongi hono kofu, pea naʻe haʻu ia ki he fale ʻo Sihova, pea fai ʻene hū: pea hili ia naʻa ne haʻu ki hono fale ʻoʻona; pea ʻi he fai ʻene fekau, naʻa nau ʻomi ʻae meʻakai ki hono ʻao, pea naʻa ne kai.
Tedy vstav David s země, umyl se a pomazal se, a změnil roucho své, a všed do domu Hospodinova, pomodlil se. Potom vrátiv se do domu svého, rozkázal sobě dáti jísti a jedl.
21 Pea naʻe toki pehē ai ʻe heʻene kau tamaioʻeiki kiate ia, “Ko e hā ʻae meʻa ko eni ʻaia kuo ke fai? Naʻa ke ʻaukai mo tangi koeʻuhi ko e tamasiʻi ʻi heʻene kei moʻui; ka ʻi heʻene pekia ʻae tamasiʻi, naʻa ke tuʻu hake mo ke kai ʻae meʻakai.”
Služebníci pak jeho řekli jemu: Co jsi to učinil? Pro dítě, když živo bylo, postils se a plakal, ale jakž dítě umřelo, vstal jsi a přijal jsi pokrm.
22 Pea naʻe pehēange ʻe ia, “Lolotonga ʻae kei moʻui ʻae tamasiʻi, naʻaku ʻaukai mo tangi: he naʻaku pehē, Ko hai ʻoku ʻilo, naʻa ʻaloʻofa ʻae ʻOtua kiate au, koeʻuhi ke moʻui ʻae tamasiʻi?
Kterýžto řekl: Pokudž ještě dítě živo bylo, postil jsem se a plakal, nebo jsem řekl: Kdo ví? Můžeť se smilovati nade mnou Hospodin, aby živo bylo dítě.
23 Ka ko eni kuo ne mate, pea ko e ʻumaʻā ʻeku ʻaukai? He te u faʻa fai ke toe omi ia? Te u ʻalu atu kiate ia ka e ʻikai toe haʻu ia kiate au.
Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně.
24 Pea naʻe fakafiemālieʻi ʻe Tevita ʻa hono uaifi ko Patisepa, pea naʻa ne ʻalu ange kiate ia, mo ne mohe mo ia: pea naʻa ne fanauʻi ʻae tama tangata, pea naʻa ne fakahingoa ia ko Solomone pea naʻe ʻofeina ia ʻe Sihova.
Potom David potěšiv Betsabé manželky své, všel k ní a spal s ní. I porodila syna, a nazval jméno jeho Šalamoun, a Hospodin miloval jej.
25 Pea naʻa ne fekau kiate ia ia Netane ko e palōfita; pea naʻa ne fakahingoa ia ko Sitaia, koeʻuhi ko Sihova.
Protož poslal byl Nátana proroka, a nazval jméno jeho Jedidiah pro Hospodina.
26 Pea naʻe fai ʻae tau ʻe Soape ki Lapa ʻoe fānau ʻa ʻAmoni, mo ne kapasi ʻae kolo ʻoe tuʻi.
Bojoval pak Joáb proti Rabba Ammonitských, a vzal město královské.
27 Pea naʻe ʻave ʻe Soape ʻae kau talafekau kia Tevita, ʻo ne pehē, “Kuo u tau ki Lapa, pea kuo kapasi ʻae kolo ʻoe ngaahi vai.
A poslav posly k Davidovi, řekl: Dobýval jsem Rabba a vzal jsem město vod.
28 Ko ia foki, tānaki mai ʻae toenga ʻoe kakai, pea fakanofo ʻae tau ki he kolo, pea lavaʻi ia: telia naʻaku lavaʻi ʻeau ʻae kolo, pea ʻe fakahingoa ia ki hoku hingoa ʻoʻoku.”
Protož nyní sebera ostatek lidu, polož se proti městu a vezmi je, abych já nevzal města toho, a bylo by mně připisováno vítězství nad ním.
29 Pea naʻe tānaki fakataha ʻe Tevita ʻae kakai kotoa pē, pea ne ʻalu ki Lapa, pea ne tau ki ai, ʻo ne hamu ia.
Tedy sebrav David všecken lid, vytáhl proti Rabba, kteréhož dobýval a vzal je.
30 Pea naʻa ne toʻo ʻae tatā fakatuʻi mei he fofonga ʻo honau tuʻi, ko hono mamafa ko e taleniti ʻe taha ʻoe koula fakataha mo hono ngaahi maka mahuʻinga: pea naʻe ʻai ia ki he fofonga ʻo Tevita. Pea naʻa ne fetuku kituʻa ʻae koloa vete ʻoe kolo ʻo lahi ʻaupito.
A sňal korunu krále jejich s hlavy jeho, kteráž vážila centnéř zlata, a bylo v ní kamení drahé, a vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
31 Pea naʻa ne ʻomi kituʻa ʻae kakai naʻe ʻi ai, ʻo ne tuku ʻakinautolu ki he lalo kili, pea ki lalo ʻi he ngaahi meʻa toho vangavanga naʻe ngaohi ʻaki ʻae ʻaione, pea ki lalo ʻi he ngaahi toki ukamea, pea naʻa ne pule kenau ʻalu atu ʻi he lotolotonga ʻoe tutuʻanga makaʻumea: pea naʻe pehē pe ʻa ʻene fai ki he ngaahi kolo kotoa pē ʻoe fānau ʻa ʻAmoni. Pea naʻe liu mai ki Selūsalema ʻa Tevita pea mo e kakai kotoa pē.
Lid pak, kterýž v něm byl, vyvedl a dal jej pod pily a pod brány železné a pod sekery železné, a vehnal je do peci cihelné. A tak činil všechněm městům Ammonitským. Potom navrátil se David se vším lidem do Jeruzaléma.
