2 Tuʻi 3
1 Ko eni, naʻe kamata pule ki ʻIsileli ʻa Siholami ko e foha ʻo ʻEhapi, ʻi Samēlia, ʻi hono hongofulu ma valu ʻoe taʻu ʻo Sihosafate ko e tuʻi ʻo Siuta, pea naʻe pule ia ʻi he taʻu ʻe hongofulu ma ua.
Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval dvanácte let.
2 Pea naʻe fai kovi ʻe ia ʻi he ʻao ʻo Sihova; ka naʻe ʻikai hangē ko ʻene tamai, pe hangē ko ʻene faʻē: he naʻa ne liʻaki ʻae meʻa fakatātā kia Peali ʻaia naʻe ngaohi ʻe heʻene tamai.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho; nebo odjal modly Bál, kterýchž byl nadělal otec jeho.
3 Ka neongo ia naʻa ne pikitai ki he ngaahi angahala ʻa Selopoami ko e foha ʻo Nipati, ʻaia naʻe fakaangahalaʻi ʻa ʻIsileli; naʻe ʻikai tafoki ia mei ai.
A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivodil Izraele, vždy vězel, a neodstoupil od nich.
4 Pea ko Mesa ko e tuʻi ʻo Moape, ko e ʻeiki ia naʻe maʻu fanga sipi, pea naʻa ne tuku ki he tuʻi ʻo ʻIsileli ha fanga lami ʻe taha kilu, mo e fanga sipitangata ʻe taha kilu, pea mo honau fulufulu.
Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka, a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů, a sto tisíc skopců i s vlnou.
5 Ka naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene pekia ʻa ʻEhapi, naʻe angatuʻu ʻae tuʻi ʻo Moape ki he tuʻi ʻo ʻIsileli.
I stalo se, když umřel Achab, že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému.
6 Pea ʻi he kuonga ko ia naʻe ʻalu atu mei Samēlia ʻae tuʻi ko Siholami, mo ne lau hake ʻa ʻIsileli kātoa.
Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří, a sečtl všecken Izrael.
7 Pea naʻa ne ʻalu mo ne fekau kia Sihosafate, ko e tuʻi ʻo Siuta, ʻo pehē, “Kuo angatuʻu kiate au ʻae tuʻi ʻo Moape: te ke fie ʻalu mo au ki Moape ke fai ʻae tau pe ʻikai? Pea naʻe pehē mai ʻe ia, Te u ʻalu hake pe; ʻoka kou hangē ko koe, ʻoku tatau ʻa hoku kakai mo ho kakai, pea tatau ʻa ʻeku fanga hoosi mo hoʻo fanga hoosi.”
A když táhl, poslal k Jozafatovi králi Judskému, aby mu řekli: Král Moábský zprotivil mi se. Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu? Odpověděl: Potáhnu. Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jakž koni moji, tak koni tvoji.
8 Pea naʻe pehē ʻe ia, “Te ta ʻalu hake ʻi he hala fē? Pea naʻe pehēange ʻe ia, ʻI he hala ʻoku ʻalu atu ʻi he toafa ʻo ʻItomi.”
Zatím řekl: Kterouž pak cestou potáhneme? Odpověděl: Cestou pouště Idumejské.
9 Ko ia naʻe ʻalu ai ʻae tuʻi ʻo ʻIsileli, mo e tuʻi ʻo Siuta pea mo e tuʻi ʻo ʻItomi: pea naʻa nau hala fakatakamilo hake ʻo fononga ʻi he ʻaho ʻe fitu: pea naʻe ʻikai ha vai mā ʻae kautau, pe ko e fanga manu naʻe muimui ʻiate kinautolu.
A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský. A když objížděli cestou za sedm dní, nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich, kteráž měli s sebou.
10 Pea naʻe pehē ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli, “ʻOiauē! ʻI he ui mai ʻe Sihova ke fakataha ʻae tuʻi ʻe toko tolu ni, ke tukuange ʻakinautolu ki he nima ʻo Moape!”
I řekl král Izraelský: Ach, běda! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
11 Ka naʻe pehē ʻe Sihosafate, “ʻOku ʻikai ʻi heni ha palōfita ʻa Sihova, koeʻuhi ke tau fehuʻi ʻiate ia kia Sihova?” Pea naʻe tali ʻe ha tokotaha ʻi he kau tamaioʻeiki ʻae tuʻi ʻo ʻIsileli, ʻo, pehē, “ʻOku ʻi heni ʻa ʻIlaisa ko e foha ʻo Safati, ʻaia naʻe lingi vai ki he nima ʻo ʻIlaisiā.”
Ale Jozafat řekl: Není-liž zde proroka Hospodinova, abychom se otázali Hospodina skrze něho? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského, řekl: Jestiť zde Elizeus syn Safatův, kterýž líval vodu na ruce Eliášovy.
12 Pea naʻe pehē ʻe Sihosafate, “ʻOku ʻiate ia ʻae folofola ʻa Sihova.” Ko ia naʻe ʻalu hifo ai kiate ia ʻae tuʻi ʻo ʻIsileli, mo Sihosafate, pea mo e tuʻi ʻo ʻItomi.
Tedy řekl Jozafat: U tohoť jest slovo Hospodinovo. I šli k němu, král Izraelský a Jozafat, i král Idumejský.
13 Pea naʻe pehē ʻe ʻIlaisa ki he tuʻi ʻo ʻIsileli, “Ko e hā au kiate koe? Ke ke ʻalu ki he kau palōfita ʻo hoʻo tamai, pea ki he kau palōfita ʻo hoʻo faʻē.” Pea naʻe pehē kiate ia ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli, “ʻE ʻikai: he kuo ui ʻa Sihova ke fakataha mai ʻae ngaahi tuʻi ni ʻe toko tolu, koeʻuhi ke tuku ʻakinautolu ki he nima ʻo Moape.”
I řekl Elizeus králi Izraelskému: Co mně do tebe? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své. Řekl jemu král Izraelský: Nikoli, nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
14 Pea naʻe pehē ʻe ʻIlaisa, “ʻOku moʻui ʻa Sihova ʻoe ngaahi tokolahi, ʻaia ʻoku ou tuʻu ʻi hono ʻao, pea ko e moʻoni, ka ne ʻoua ʻa ʻeku tokanga ki he ʻao ʻo Sihosafate ko e tuʻi ʻo Siuta, pehē, ʻe ʻikai te u hanga atu kiate koe, pe mamata kiate koe.
K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil.
15 Ka ko eni, ʻomi kiate au ha tangata ʻoku tā ha meʻa faiva.” Pea vakai ʻi heʻene tā ʻae hiva ʻe he tangata tā meʻa faiva, naʻe hoko mai ʻae nima ʻo Sihova kiate ia.
Ale nyní přiveďte mi toho, kterýž by uměl hráti na harfu. A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova.
16 Pea naʻa ne pehē, “ʻOku pehē ʻe Sihova, Mou fakafonu ʻae teleʻa ni ʻi he ngaahi luo.
I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů.
17 He ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻE ʻikai te mou sio ki ha matangi, pe mamata ki ha ʻuha; ka neongo ia, ʻe pito ʻae teleʻa ni ʻi he vai, koeʻuhi ke mou inu, ʻio ʻakimoutolu, pea mo hoʻomou fanga pulu, pea mo hoʻomou fanga manu.
Nebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru, aniž uzříte přívalu, však potok tento naplněn bude vodou, tak že píti budete i vy i množství vaše, i hovada vaše.
18 Pea ko e meʻa maʻamaʻa eni ʻi he ʻao ʻo Sihova: te ne tuku mai foki ʻae kakai Moape ki homou nima.
A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým, nebo i Moábské dá v ruku vaši.
19 Pea te mou teʻia ʻae kolo kotoa pē kuo tanu puke, mo e kolo lelei kotoa pē, pea te mou tā hifo ʻae ʻakau lelei kotoa pē, mo punusi ʻae vaikeli kotoa pē, mo maumau ʻaki ʻae maka ʻae potu fonua lelei kotoa pē.”
A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.
20 Pea naʻe hoko ʻo pehē ʻi heʻene pongipongi, lolotonga ʻae ʻohake ʻae feilaulau meʻakai, vakai, naʻe tafe mai ʻae vai mei he hala ki ʻItomi, pea naʻe fonu ʻae fonua ʻi he vai.
I stalo se ráno, když obětována bývá obět suchá, a aj, vody přicházely cestou od strany Idumejské, a naplněna jest země vodami.
21 Pea ʻi he fanongo ʻe he kakai Moape kotoa pē, ki he ʻalu hake ʻae ngaahi tuʻi ke tauʻi ʻakinautolu, naʻa nau tānaki mai ʻakinautolu kotoa pē naʻe faʻa fua ʻae mahafutau, ʻo fai hake, ʻonau tutuʻu ʻi he ngataʻanga [fonua].
Všecken pak Moáb uslyšev, že by vytáhli králové, aby bojovali proti nim, svolali se všickni, od toho, kterýž se pasem opásati může, a výše, a postavili se na pomezí.
22 Pea naʻa nau tuʻu hengihengi hake ʻi he pongipongi, pea naʻe ulo ʻae laʻā ki he funga vai, pea naʻe mamata ʻe he kakai Moape ki he vai mei he potu ʻe taha, ʻoku kulokula ʻae vai ʻo hangē ko e toto:
Potom ráno vstavše, když slunce vzešlo nad těmi vodami, uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev.
23 Pea naʻa nau pehē, “Ko e toto eni tā ko e moʻoni kuo fakaʻauha ʻae ngaahi tuʻi, pea kuo nau fetāmateʻaki ʻakinautolu: ko ia foki, ʻakimoutolu Moape, ke tau ʻalu atu ki he vete.”
A řekli: Krev jest. Jistě žeť jsou se pohubili ti králové, a zabil jeden každý bližního svého; protož nyní k loupežem, ó Moábští! A přišli až k ležení Izraelskému.
24 Pea ʻi heʻenau hoko mai ki he ʻapitanga tau ʻo ʻIsileli, naʻe tuʻu hake ʻae kakai ʻIsileli ʻonau teʻia ʻae kau Moape, pea naʻa nau hola mei honau ʻao: ka naʻa nau muimui atu ʻi he teʻia ʻae kakai Moape, ʻi honau fonua ʻonautolu.
Tedy povstavše Izraelští, porazili Moábské, kteříž utíkali před nimi, a oni porazili je porážkou velikou, také i v jejich krajině.
25 Pea naʻa nau fakalala ʻae ngaahi kolo, pea ʻilonga ʻae konga fonua kotoa pē naʻe lelei, naʻe lī ki ai ʻe he tangata taki taha ʻa ʻene maka, ke fonu ai ia; pea naʻa nau punusi ʻae ngaahi vaikeli kotoa pē, mo nau tā hifo ʻae ngaahi ʻakau lelei kotoa pē: ko Kili-Halaseti pe naʻa nau tuku ai hono ngaahi maka ʻo ia; ka naʻe nofo tākai ki ai ʻae kau tangata makatā, mo nau kapasia ia.
Nebo města jejich zbořili, a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým, naplnili je, i všecky studnice vod zasypali, a všecko stromoví dobré zporáželi, tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho. Protož shlukše se prakovníci, dobývali ho.
26 Pea ʻi heʻene mamata ʻe he tuʻi ʻo Moape, kuo mālohi fau ʻae tau kiate ia, naʻa ne ʻave mo ia ʻae kau tangata ʻe toko fitungeau naʻe toʻo heletā, ke nau ʻoho atu ke lava ki he tuʻi ʻo ʻItomi: ka naʻe ʻikai te nau mafai.
A vida král Moábský, že jsou mu silní bojovníci ti, vzal s sebou sedm set mužů bojovných, chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského. Ale nemohli.
27 Pea naʻa ne toki toʻo ʻa hono ʻuluaki foha ʻaia naʻe tonu ke hoko mo ia ki he pule, mo ne feilaulau ʻaki ia ko e feilaulau tutu ʻi he funga ʻā. Pea naʻe lahi ʻaupito ʻae ʻita ki ʻIsileli: pea naʻa nau liʻaki ia mo nau foki atu ki honau fonua.
Pročež jav syna jeho prvorozeného, kterýž měl kralovati místo něho, obětoval jej v obět zápalnou na zdi. I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi; protož odtrhše od něho, navrátili se do země své.
