2 Meʻa Hokohoko 6
1 Pea naʻe toki pehē ʻe Solomone, “Kuo pehē ʻe Sihova te ne nofo ʻi he fakapoʻuli matolu.
Tehdy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.
2 Ka kuo u langa hake ha fale nofoʻanga moʻou, pea mo ha potu ke ke ʻafio ai ʻo taʻengata.”
Aj, jižť jsem vystavěl tobě, Pane, dům k přebývání, a místo, v němž bys přebýval na věky.
3 Pea naʻe tafoki ʻe he tuʻi ʻa hono fofonga, pea naʻa ne tāpuaki ʻae fakataha kātoa ʻo ʻIsileli: pea naʻe tutuʻu ki ʻolunga ʻae fakataha kātoa ʻo ʻIsileli.
A obrátiv král tvář svou, dával požehnání všemu shromáždění Izraelskému. (Všecko pak shromáždění Izraelské stálo.)
4 Pea naʻa ne pehē, “Fakafetaʻi kia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻaia kuo ne fakamoʻoni ʻaki ʻa hono nima ʻae folofola naʻe fai mei hono fofonga kia Tevita, ko ʻeku tamai, ʻo pehē,
A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a to teď skutečně naplnil, řka:
5 ‘Talu mei he ʻaho naʻaku ʻomi ai ʻa hoku kakai mei he fonua ko ʻIsipite naʻe ʻikai te u fili ha kolo ʻi he ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli ke langa ai ha fale, koeʻuhi ke tuku ʻi ai ʻa hoku huafa: pea naʻe ʻikai te u fili ha tangata ke ne pule ki hoku kakai ʻIsileli:
Od toho dne, jakž jsem vyvedl lid svůj z země Egyptské, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení domu, kdež by přebývalo jméno mé, aniž jsem vyvolil kterého muže, aby byl vývodou nad lidem mým Izraelským.
6 Ka kuo u fili ʻa Selūsalema, koeʻuhi ke ʻi ai ʻa hoku huafa: pea kuo u fili ʻa Tevita ke ne pule ki hoku kakai ʻIsileli.’
Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tu přebývalo jméno mé, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad lidem mým Izraelským.
7 Pea ko eni, naʻe ʻi he loto ʻo Tevita ko ʻeku tamai ke langa ha fale ki he huafa ʻo Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli.
Uložil tě byl zajisté David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského.
8 Ka naʻe pehē ʻe Sihova kia Tevita ko ʻeku tamai, ‘Koeʻuhi ko ʻene ʻi ho loto ia ke ke langa ha fale ki hoku huafa, naʻa ke fai lelei ke ʻi ho loto ia:’
Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobřes učinil, žes to myslil v srdci svém,
9 Ka neongo ia ʻe ʻikai te ke langa ʻae fale: ka ko ho foha ʻe tupu mei ho fatu, ko ia ia te ne langa ʻae fale ki hoku huafa.
A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.
10 Ko ia kuo fakamoʻoni ʻe Sihova ʻa ʻene folofola ʻaia naʻa ne folofola ʻaki: he kuo u tuʻu hake au ke fetongi ʻa Tevita ko ʻeku tamai, pea kuo u nofo ki he nofoʻa fakatuʻi ʻo ʻIsileli, ʻo hangē ko e talaʻofa ʻa Sihova, pea kuo u langa ʻae fale ki he huafa ʻo Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli.
A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského.
11 Pea kuo u ʻai ki ai ʻae puha, ʻaia ʻoku ʻi ai ʻae fuakava ʻa Sihova, ʻaia naʻa ne fai mo e fānau ʻa ʻIsileli.”
A postavil jsem tam truhlu, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s syny Izraelskými.
12 Pea naʻa ne tuʻu ʻi he ʻao ʻoe feilaulauʻanga ʻo Sihova ʻi he ʻao ʻoe fakataha kotoa pē ʻo ʻIsileli, pea naʻa ne mafao atu ʻa hono nima:
I postavil se před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých.
13 He kuo ngaohi ʻe Solomone ha tuʻuʻanga palasa, ko e hanga ʻe hongofulu ʻa hono lōloa, mo e hanga ʻe hongofulu hono māukupu, pea ko e hanga ʻe ono ʻa hono māʻolunga, pea kuo fokotuʻu ia ʻi he lotolotonga ʻoe lotoʻā: pea naʻa ne tuʻu ki ai, pea naʻa ne tūʻulutui ki hono tui ʻi he ʻao ʻoe fakataha kātoa ʻo ʻIsileli, pea naʻa ne mafao atu ʻa hono nima ki he langi,
Udělal pak byl Šalomoun výstupek měděný ku podobenství pánve, a postavil jej u prostřed síně, pěti loktů zdélí, a pěti loket zšíří, a tří loket zvýší, i vstoupil na něj, a poklekl na kolena svá přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
14 Mo ne pehē, “ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻoku ʻikai ha ʻOtua ke tatau mo koe ʻi he langi, pe ʻi he māmani: ʻa koe ʻoku tauhi ʻae fuakava, mo ke ʻaloʻofa ki hoʻo kau tamaioʻeiki, ʻakinautolu ʻoku ʻeveʻeva ʻi ho ʻao ʻi he loto haohaoa:
A řekl: Hospodine Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi ani na zemi, kterýž by ostříhal smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,
15 ʻA koe kuo ke fai moʻoni mo hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita ko ʻeku tamai ʻae meʻa naʻa ke talaʻofa ai kiate ia: pea kuo ke folofola mei ho fofonga, pea kuo ke fakamoʻoni ki ai ʻaki ho nima, ʻo hangē ko ia he ʻaho ni.
Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, což jsi mluvil jemu. Jakž jsi mluvil ústy svými, tak jsi to skutečně naplnil, jakž se to dnes vidí.
16 Pea ko eni, ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ke ke fai mo hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita ko ʻeku tamai ʻaia naʻa ke talaʻofa ʻaki kiate ia, ʻo pehē, ʻE ʻikai te ke masiva ha tangata ʻi hoku ʻao ke nofo ki he nofoʻa fakatuʻi ʻo ʻIsileli: ʻo kapau ʻe tokanga ʻe hoʻo fānau ki honau ʻaluʻanga ke ʻeveʻeva ʻi heʻeku fono, ʻo hangē ko hoʻo ʻeveʻeva ʻi hoku ʻao.
Nyní tedy, ó Hospodine Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, aby neměl seděti na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, chodíce v zákoně mém, tak jakož jsi ty chodil přede mnou.
17 Pea ko eni, ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, tuku ke fakamoʻoni ʻa hoʻo folofola, ʻaia kuo ke folofolaʻaki ki hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita.
Protož nyní, ó Hospodine Bože Izraelský, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému Davidovi.
18 Ka ʻe nofo moʻoni koā ʻae ʻOtua mo e tangata ʻi he māmani? Vakai, ʻoku ʻikai te ke faʻa hao koe ʻi he langi, mo e langi ʻoe ngaahi langi: kae huanoa eni ʻae fale ʻaia kuo u langa!
(Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh s člověkem na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes neobsahují tě, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)
19 Ko ia ke ke ʻafio lelei ki he lotu ʻa hoʻo tamaioʻeiki, pea ki heʻene kole tāumaʻu, ʻE Sihova ko hoku ʻOtua, ke fakaongo ki he tangi mo e lotu ʻaia ʻoku lotu ʻaki ʻi ho ʻao ʻe hoʻo tamaioʻeiki:
A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se před tebou,
20 Koeʻuhi ke ʻa ho fofonga ki he fale ni ʻi he ʻaho mo e pō, ki he potu ko ia naʻa ke pehē ai te ke tuku ʻi ai ho huafa: ke fakaongo ki he lotu ʻaia ʻoku lotu ʻaki ʻe hoʻo tamaioʻeiki ʻi he potu ni.
Aby oči tvé byly otevřené na dům tento dnem i nocí, na místo toto, o němž jsi mluvil, že tu přebývati bude jméno tvé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.
21 Ko ia ke ke ongoʻi ʻae ngaahi kole ʻa hoʻo tamaioʻeiki, pea mo hoʻo kakai ʻIsileli, ʻaia te nau lotu ʻaki ʻi he potu ni: fanongo ʻe koe mei ho ʻafioʻanga, mei he langi: pea ʻoka ke ka ongoʻi, fakamolemole.
Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého, i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto, ty vždy vyslýchej z místa přebývání svého, s nebe, a vyslýchaje, buď milostiv.
22 “Kapau ʻe fai ha kovi ʻe ha tangata ki hono kaungāʻapi, pea ʻoku ne fai ke ne fuakava, pea ʻoku ʻomi ʻae fuakava ki he ʻao ʻo hoʻo feilaulauʻanga ʻi he fale ni:
Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář do domu tohoto:
23 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi, pea ke ngāue, mo fakamaauʻi ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki, ʻi he totongi ki he angakovi, ke ʻomi ki hono ʻulu ʻoʻona ʻa hono nunuʻa: pea ʻi he fakatonuhiaʻi ʻae māʻoniʻoni, ʻi he ʻatu kiate ia ʻo tatau mo ʻene angatonu.
Ty vyslýchej s nebe, a rozeznej i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným, obraceje usilování jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu podlé spravedlnosti jeho.
24 “Kapau ʻe teʻia hifo ʻa hoʻo kakai ʻIsileli ʻi he ʻao ʻo honau ngaahi fili, koeʻuhi ko ʻenau fai ha kovi kiate koe, ka kuo nau toe tafoki mai kiate koe, pea nau tāpafua ʻa ho huafa, mo hū, pea fai fakakolekole kiate koe ʻi he fale ni:
Tolikéž když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě by prosili tebe v domě tomto:
25 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi, pea fakamolemole ʻae angahala ʻa hoʻo kakai ʻIsileli, pea ke toe ʻomi ʻakinautolu ki he fonua ʻaia naʻa ke foaki kiate kinautolu mo ʻenau ngaahi tamai.
Ty vyslýchej s nebe, a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a přiveď je zase do země, kterouž jsi jim dal i otcům jejich.
26 “ʻOka tāpuni ʻae langi, pea ʻoku ʻikai ha ʻuha ʻe tō, koeʻuhi ko ʻenau fai angahala kiate koe: pea kapau te nau lotu ʻi he potu ni, pea tāpafua ʻa ho huafa, pea nau liliu mei heʻenau angahala, ʻoka ke ka fakamamahi ʻakinautolu:
Podobně když by zavříno bylo nebe, a nepršel by déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by jméno tvé, a od hříchu svého by se odvrátili po tvém trestání:
27 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi, pea fakamolemole ʻae angahala ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki, pea mo hoʻo kakai ʻIsileli, koeʻuhi ke ke akoʻi ʻakinautolu ʻi he hala lelei ʻaia ʻoku totonu ke nau ʻalu ai, pea ke foaki ʻae ʻuha ki ho fonua ʻaia kuo ke foaki ki hoʻo kakai ko honau tofiʻa.
Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyučuje je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.
28 “Kapau ʻe ai ha honge ʻi he fonua, pe ha mahaki fakaʻauha, pe ko e huhunu lahi ʻoe ngoue, pe ko e fakapopo, pe ko e heʻe maumau, pe ko e ʻunufe: kapau ʻe nofo takatakai ʻiate kinautolu ʻa honau ngaahi fili ʻi he fonua ʻo ʻenau ngaahi veʻekolo: pe ko e hā ʻae fakaʻauha pe ko e mahaki ʻe ʻi ai;
Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho neb rez, kobylky neb brouci jestliže by byli, ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána a jakákoli nemoc:
29 ʻIlonga ʻae lotu mo e kole ʻe fai ʻe ha tangata ʻe tokotaha, pe ʻe he kakai kotoa pē ʻo ʻIsileli, ʻi heʻene ʻilo taki taha ʻe he tangata ʻae kovi ʻo hono loto ʻoʻona mo ʻene mamahi, pea ne mafao mai ʻa hono nima ki he fale ni:
Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by pocházelo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, když by jen poznajíce jeden každý ránu svou a bolest svou, pozdvihl by rukou svých v domě tomto,
30 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi ko ho ʻafioʻanga, pea fakamolemole, pea ke foaki ki he tangata taki taha ʻo fakatatau ki heʻene anga, ʻo ia ʻoku ke ʻafioʻi ʻa hono loto: (he ko koe pe tokotaha, ʻoku ke ʻilo ʻae loto ʻoe fānau kotoa pē ʻae tangata: )
Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a slituj se, a odplať jednomu každému podlé skutků jeho, vedlé toho, jakž znáš srdce jeho, (ty zajisté sám znáš srdce lidská),
31 Koeʻuhi ke nau manavahē kiate koe ke ʻeveʻeva ʻi ho ngaahi hala ʻi he ʻaho kotoa pē te nau moʻui ai ʻi he fonua ʻaia kuo ke foaki ki he ʻemau ngaahi tamai.
Aby se báli tebe, a chodili po všech cestách tvých, po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.
32 “Pea koeʻuhi foki ko e muli, ʻaia ʻoku ʻikai ʻo hoʻo kakai ʻIsileli, ka kuo haʻu mei ha fonua mamaʻo koeʻuhi ko ho huafa lahi ʻoʻou, pea mo ho nima mālohi, pea mo ho nima kuo mafao atu: ʻoka haʻu ʻakinautolu ke lotu ʻi he fale ni:
Nýbrž také i cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé veliké a ruku tvou silnou, a rámě tvé vztažené, když by přišli a modlili se v domě tomto:
33 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi ko ho ʻafioʻanga, pea ke fai ʻo fakatatau mo e meʻa kotoa pē ʻoku kole ai ʻe he muli kiate koe: koeʻuhi ke ʻilo ʻe he kakai kotoa pē ʻo māmani ki ho huafa, ʻo manavahē kiate koe, ʻo hangē ko hoʻo kakai ʻIsileli: pea koeʻuhi ke ʻilo ʻoku ui ʻaki ʻa ho huafa ʻae fale ni ʻaia kuo u langa.
Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby poznali, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.
34 “Kapau ʻe ʻalu ʻa hoʻo kakai kituaʻā ke tauʻi ʻa honau ngaahi fili, ʻi he hala ko ia te ke fekau atu ʻakinautolu ki ai, pea nau lotu kia Sihova ʻo hanga ki he kolo ni ʻaia kuo ke fili, pea ki he fale ʻaia kuo u langa ki ho huafa:
Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepřátelům svým cestou, kterouž bys je poslal, a modlili by se tobě naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a domu tomuto, kterýž jsem ustavěl jménu tvému:
35 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi ki heʻenau lotu mo ʻenau kole, pea ke tokonia ʻakinautolu ʻi he meʻa totonu.
Ty vyslýchej s nebe modlitbu a úpění jejich, a vyvoď při jejich.
36 Kapau te nau angahala kiate koe, (he ʻoku ʻikai ha tangata ʻoku taʻehaangahala, ) pea te ke houhau kiate kinautolu, mo ke tukuange ʻakinautolu ki he fili, pea nau fetuku ʻakinautolu ko e kau pōpula ki he fonua ʻoe fili, pe ko e mamaʻo pe ko e ofi
Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, ješto by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země daleké neb blízké;
37 Pea kapau te nau toe fakatokangaʻi honau loto ʻi he fonua ko ia kuo ʻave pōpula ki ai ʻakinautolu, mo [nau ]fakatomala, mo fakakolekole kiate koe mei he fonua ʻo ʻenau pōpula, ʻonau pehē, Kuo mau angahala, pea kuo mau fai talangataʻa, kuo mau fai ʻae kovi:
A usmyslili by sobě v zemi, do níž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi zajetí svého, řkouce: Zhřešili jsme, převráceně jsme činili, a bezbožně jsme se chovali;
38 Pea kapau te nau tafoki mai kiate koe ʻaki ʻa honau loto kātoa, pea mo honau laumālie kotoa, ʻi he fonua ʻo honau pōpula, ʻaia naʻe ʻave pōpula ʻakinautolu ki ai, pea nau lotu kiate koe ʻo hanga ki honau fonua, ʻaia naʻa ke foaki ki heʻenau ngaahi tamai, ʻae kolo ko ia kuo ke fili, pea mo e fale ʻaia kuo u langa ki ho huafa:
A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi zajetí svého, do kteréž by zajati byli, a modlili by se naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, a naproti městu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:
39 Ke ke toki fanongo ʻe koe mei he langi ko ho ʻafioʻanga ki heʻenau lotu mo ʻenau kole, pea ke tokonia ʻakinautolu ʻi he meʻa totonu, pea ke fakamolemole ʻa hoʻo kakai ʻaia kuo angahala kiate koe.
Vyslýchej s nebe, z místa příbytku svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyvoď při jejich, a odpusť lidu svému, kterýž by zhřešil proti tobě.
40 Ko eni, ʻE hoku ʻOtua, ʻoku ou kole kiate koe, ke ʻafio ʻa ho fofonga, pea tokanga ho telinga ki he lotu ʻi he potu ni.
Nyní tedy, Bože můj, nechť jsou, prosím, oči tvé otevřené, a uši tvé nakloněné k modlitbě na místě tomto.
41 Ko ia foki, ʻE Sihova ko e ʻOtua, tuʻu hake ki ho mālōlōʻanga, ʻa koe, mo e puha ʻoe fuakava ʻo hoʻo mālohi: ʻE Sihova ko e ʻOtua, tuku ʻa hoʻo kau taulaʻeiki ke kofuʻaki ʻae fakamoʻui, pea tuku ke fiefia ʻa hoʻo kakai māʻoniʻoni ʻi he angalelei.
Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých věcech.
42 ʻE Sihova ko e ʻOtua, ʻoua naʻa fakatafoki atu ʻae mata ʻo ia kuo ke pani ʻaki ʻae lolo: manatuʻi ʻae ngaahi ʻaloʻofa ʻo Tevita ko hoʻo tamaioʻeiki.”
Hospodine Bože, neodvracejž tváři od pomazaného svého, pamatuj na milosrdenství zaslíbená Davidovi služebníku svému.
