సామెతలు 29
1 ౧ చాలా గద్దింపులు వచ్చినా తలబిరుసుగా ఉండిపోయేవాడు ఇక స్వస్థత అనేది లేకుండా హఠాత్తుగా విరిగి పోతాడు.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 ౨ మంచి చేసే వారు ఎక్కువ మంది అయినప్పుడు ప్రజలు సంతోషిస్తారు. దుష్టుడు ఏలుతున్నప్పుడు ప్రజలు నిట్టూర్పులు విడుస్తారు.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 ౩ జ్ఞానాన్ని ప్రేమించేవాడు తన తండ్రిని సంతోషపెడతాడు. వేశ్యలతో సాంగత్యం చేసేవాడు అతని ఆస్తిని పాడుచేస్తాడు.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 ౬ దుష్టుడు తన స్వయంకృతాపరాధం వల్ల బోనులో చిక్కుకుంటాడు. మంచి చేసేవాడు పాటలుపాడుతూ సంతోషంగా ఉంటాడు.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 ౧౮ ప్రవచన దర్శనం లేకపోతే ప్రజలు విచ్చలవిడిగా ఉంటారు. ధర్మశాస్త్రానికి కట్టుబడి ఉండే వాడు ధన్యుడు.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
