< சங்கீதம் 140 >

1 இராகத்தலைவனுக்கு ஒப்புவிக்கப்பட்ட தாவீதின் பாடல். யெகோவாவே, பொல்லாத மனிதனுக்கு என்னைத் தப்புவியும்; கொடுமையுள்ளவனுக்கு என்னை விலக்கி காப்பாற்றும்.
[Aka mawt ham David kah Tingtoenglung] BOEIPA aw boethae Adam kut lamloh kai n'pumcum sak lamtah, kuthlahnah hlang kut lamloh kai n'kueinah lah.
2 அவர்கள் தங்களுடைய இருதயத்தில் பொல்லாப்புகளைச் சிந்தித்து, யுத்தஞ்செய்ய நாள்தோறும் கூட்டங்கூடுகிறார்கள்.
A lungbuei khuiah boethae a huet uh tih khohnin takuem caem a hueh uh.
3 பாம்பைப்போல் தங்களுடைய நாவை கூர்மையாக்குகிறார்கள்; அவர்கள் உதடுகளின்கீழ் விரியன் பாம்பின் விஷம் இருக்கிறது. (சேலா)
A lai te rhul bangla a suih tih a hmuilai dongah minta sue kap. (Selah)
4 யெகோவாவே, துன்மார்க்கனுடைய கைகளுக்கு என்னை நீங்கலாக்கி கொடியவனுக்கு என்னை விலக்கி காப்பாற்றும்; அவர்கள் என்னுடைய நடைகளைக் கவிழ்க்கப்பார்க்கிறார்கள்.
BOEIPA aw halang kut lamkah neh hlang kah kuthlahnah lamloh kai dawndah lah. Ka kho ah kalh sak ham moeh uh cakhaw kai nan kueinah coeng.
5 பெருமைக்காரர்கள் எனக்குக் கண்ணியையும் கயிறுகளையும் மறைவாக வைக்கிறார்கள்; வழியோரத்திலே வலையை விரித்து, எனக்குச் சுருக்குகளை வைக்கிறார்கள். (சேலா)
Thinthah rhoek loh kai ham pael neh rhuihet uh a tung uh. Namtlak hmoi ah lawk a tung uh tih kai hamla hlaeh a tung uh. (Selah)
6 நான் யெகோவாவை நோக்கி: நீர் என் தேவன் என்றேன்; யெகோவாவே, என்னுடைய விண்ணப்பங்களின் சத்தத்திற்குச் செவிகொடும்.
BOEIPA taengah, “Namah tah kai kah Pathen. BOEIPA aw ka huithuinah ol he hnakaeng lah,” ka ti.
7 ஆண்டவராகிய யெகோவாவே, என்னுடைய இரட்சிப்பின் பெலனே, யுத்தநாளில் என்னுடைய தலையை மூடினீர்.
Ka Boeipa Yahovah tah kai kah khangnah sarhi ni. Lungpok haica khohnin ah pataeng ka lu soah nan khuk coeng.
8 யெகோவாவே, துன்மார்க்கனுடைய ஆசைகள் நிறைவேறாதபடிசெய்யும்; அவன் தன்னை உயர்த்தாதபடி அவனுடைய யோசனையை நடந்தேற விடாமலிரும். (சேலா)
BOEIPA aw halang kah huengaihnah te na rhoi moenih. A kopoek thae na dang sak pawt te ni a pomsang uh eh. (Selah)
9 என்னை வளைந்துகொள்ளுகிறவர்களுடைய உதடுகளின் தீவினைகள் அவர்கள் தலைகளையே மூடுவதாக.
Kai aka ven rhoek kah a lu te amamih hmuilai kah thakthaenah loh amamih te thing rhoe thing saeh.
10 ௧0 நெருப்புத்தழல் அவர்கள்மேல் விழுவதாக; நெருப்பிலும், அவர்கள் எழுந்திருக்கமுடியாத படுகுழிகளிலும் தள்ளப்படுவார்களாக.
Amih soah hmai-alh tla rhoe tla saeh. Amih te hmai khui neh rhomdung khuila cungku saeh lamtah thoo uh boel saeh.
11 ௧௧ பொல்லாத நாக்குள்ளவன் பூமியிலே நிலைப்பதில்லை; கொடுமையான மனிதனை பறக்கடிக்கப் பொல்லாப்பு அவனை வேட்டையாடும்.
Olsai hlang he hlang kah khohmuen ah naepnoi boel saeh. Boethae kuthlahnah te khaw pathaeng payang la yoep saeh.
12 ௧௨ சிறுமையானவனின் வழக்கையும், எளியவர்களின் நியாயத்தையும் யெகோவா விசாரிப்பாரென்று அறிவேன்.
Mangdaeng kah dumlai neh khodaeng kah laitloeknah BOEIPA loh a rhoi te ka ming rhoela ka ming.
13 ௧௩ நீதிமான்கள் உமது பெயரைத் துதிப்பார்கள்; செம்மையானவர்கள் உமது சமுகத்தில் வாசம் செய்வார்கள்.
Aka dueng rhoek loh na ming te rhep a uem uh vetih aka thuem rhoek ni na mikhmuh ah kho a sak uh eh.

< சங்கீதம் 140 >