நீதிமொழிகள் 16
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 ௨ மனிதனுடைய வழிகளெல்லாம் அவனுடைய பார்வைக்குச் சுத்தமானவைகள்; யெகோவாவோ ஆவிகளை நிறுத்துப்பார்க்கிறார்.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 ௫ மனமேட்டிமையுள்ளவன் எவனும் யெகோவாவுக்கு அருவருப்பானவன்; கையோடு கைகோர்த்தாலும் அவன் தண்டனைக்குத் தப்பமாட்டான்.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 ௬ கிருபையினாலும், சத்தியத்தினாலும் பாவம் நிவிர்த்தியாகும்; யெகோவாவுக்குப் பயப்படுகிறதினால் மனிதர்கள் தீமையைவிட்டு விலகுவார்கள்.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 ௭ ஒருவனுடைய வழிகள் யெகோவாவுக்குப் பிரியமாக இருந்தால், அவனுடைய எதிரிகளும் சமாதானமாகும்படிச் செய்வார்.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 ௧௩ நீதியுள்ள உதடுகள் ராஜாக்களுக்குப் பிரியம்; நிதானமாகப் பேசுகிறவன்மேல் ராஜாக்கள் பிரியப்படுவார்கள்.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 ௧௬ பொன்னைச் சம்பாதிப்பதைவிட ஞானத்தைச் சம்பாதிப்பது எவ்வளவு நல்லது! வெள்ளியை சம்பாதிப்பதைவிட புத்தியைச் சம்பாதிப்பது எவ்வளவு மேன்மை
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 ௧௭ தீமையை விட்டு விலகுவதே செம்மையானவர்களுக்குச் சமனான பாதை; தன்னுடைய நடையைக் கவனித்திருக்கிறவன் தன்னுடைய ஆத்துமாவைக் காக்கிறான்.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 ௨௩ ஞானியின் இருதயம் அவனுடைய வாய்க்கு அறிவை ஊட்டும்; அவனுடைய உதடுகளுக்கு அது மேன்மேலும் கல்வியைக் கொடுக்கும்.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 ௨௮ மாறுபாடுள்ளவன் சண்டையைக் கிளப்பிவிடுகிறான்; கோள் சொல்லுகிறவன் உயிர் நண்பனையும் பிரித்துவிடுகிறான்.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 ௩0 அவனுடைய மாறுபாடானவைகளை யோசிக்கும்படி தன்னுடைய கண்களை மூடி, தீமையைச் செய்யும்படி தன்னுடைய உதடுகளைக் கடிக்கிறான்.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 ௩௨ பலவானைவிட நீடிய சாந்தமுள்ளவன் உத்தமன்; பட்டணத்தைப் பிடிக்கிறவனைவிட தன்னுடைய மனதை அடக்குகிறவன் உத்தமன்.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
