Metiu 5
1 Jisu nyipam vdwa kaatokula okv moodw putungbv chaato, hoka nw dootungto,
Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
2 okv ninyigv lvbwlaksu vdwv ninyia dooyumto, okv bunua tamsar raptoku:
I otevřev ústa svá, učil je, řka:
3 “Yvvbunudw yalu lo heema do vla chindunv; bunu mvngpuv, Nyidomooku gv Karv ngv bunu gvngv!
Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
4 “Yvvbunudw tinggw dunv, bunu mvngpuv; Pwknvyarnv bunua maare!
Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
5 “Yvvbunudw nyanyak dunv, bunu mvngpuv; bunu Pwknvyarnv ogugo milv pvdw um naarwk sireku!
Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
6 “Yvvbunudw Pwknvyarnv gv mvngnam a kaiyachokbv rinwng dunv bunu mvngpuv; Pwknvyarnv bunua mvngnam mvnwngnga nyumchi more!
Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
7 “Yvvbunudw kvvbi ajina aya mvngpa dunv bunu mvngpuv; Pwknvyarnv bunua aya mvngpare!
Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
8 “Haapok darwknv vdwv mvngpuv; bunu Pwknvyarnvnyi kaapare!
Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
9 “Yvvbunudw sarsopoyo gv lvgabv ridunv, bunu mvngpuv; Pwknvyarnv bunua ninyigv umvuu bv minre!
Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
10 “Yvvbunudw Pwknvyarnv gv mvngnama rigv rila mvdwkmvku nama paadunv hv bunu mvngpuv; Nyidomooku gv Karv ngv bunu gvngvku!
Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
11 “Nonuno mvngpuv vdwlo nyi vdwv nonua nyarjikaula okv mvdwkmvku la okv nonuno gvlo mvvnamrunam a mvvlwk rulwk la mvrekudw, ogulvgavbolo nonuno ngoogv nyi bv rinam lvkwngbv.
Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
12 Mvngpula okv sakpu yalaka, nonugv lvgabv kairungnv rijo lakmu kaanam go nyidomooku aotv vvpv jipvnv. Nonua richo dakcho yanv krim gv nyijwk vdwaka mvdwkmvku nyatoku.
Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
13 “Nonuno nyia opi mvnwng gv lvgabv alu jvbv ridunv. Vbvritola aluv vdwlo tinama nyemu kubolo, um lvkodv tidukubv mvnyu kuma. Hv anyung kaamanvgobv ridu kunv, vkvlvgabv um ora dukunv okv nyi vdwv um chaajap chariap mvdukunv.
Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
14 “Nonuno nyiamooku mvnwng gv lvgabv loung jvbv ridunv. Moodw putunglo pamtv mvnama vvsi nyuma dunv.
Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
15 Yvvka mvdurupuma vmv baanu gvrila bati akonv takmam madunv; vbvmabvya hv um ungka kolo vvdin gvrila naam gv nyi mvnwngnga loung ungka modunv.
Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
16 Hvkv aingbv nonuno nyi vdwgv kaagialo loung bv unglaka, vkvlvgabv nyi vdwv nonugv alvbv rinama kaapa gvrila, nyidomooku lo doonv nonugv Abunyi hartv reku.
Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17 “Ngam Moses gv Pvbv ngala nyijwk vdwgv tamsar nama rila ria dubv aapvnvgo vla mvngma bvka. Ngo bunu gvnga ria dubv aama, vbvritola bunugv tamsar nama jvjvbv rilin modubv aapvnv.
Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
18 Mvngpa laka nyido ngvla kvdwv vdwlo nyemabv doobwng redw, Pvbv gv gaam akor chargoka rilaria nyumare—ogumvnwng gv nyeri loka nyemare.
Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
19 Vkvlvgabv so Pvbv gv gaam minam akin guka yvvdw tvvma gvrila ajin haka vbv rigv bolo hv Pwknvyarnv gv Karv lo miangyachok nvgobv rire. Kvvbi gaam gunvlo, yvvdw Pvbv gaama tvvgvrila ridula ajin haka vbv rimu bolo, hv Pwknvyarnv gv Karv lo kainvgobv rireku.
Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
20 Ngo nonua mindunv, nonu Pvbv tamsarnv vdwa okv Parisis vdwa alvyala Pwknvyarnv gv mvnglwkbv ribolo Pwknvyarnv gv Karv lo aalare.
Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21 “Nonuno tvvdu krim nyi vdwa minto, ‘Gwngrw gwma bvka; yvvdw gwngrw gwrinv um hinching chingmure.’
Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
22 Vbvritola vjak ngo nonua mindunv: yvvdw ninyigv achiboru a haachi dunv um hinching chingmure, yvvdw ninyigv achiborua ‘Noogv alvnamv ogu anyung kaama!’ Vla mindunv um kvba lo boolwkre, okv yvvdw ninyigv achiborua anyung kaamanv pvchanvno vla minv ngv vmv maatarbv guku uyumooku lo vngyare. (Geenna g1067)
Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
23 Vkvlvgabv no vdwlo noogv Pwknvyarnvnyi amin jise nga yugwnglo jitv rinyi hoka no achiboru gv nam rinying nama mvngpa bolo,
Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
24 noogv amina hoka yugwng hoka kayupila baapubv noogv achiboru gvlo vngla alvbv sarsopoyo dukubv rimisipikula aakur lakula noogv amina Pwknvyarnvnyi jilaka.
Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
25 “Nam akonv rinyingla kort lo kvba japdubv vnggv rinyi, no kort lo vngtv madvbv baapubv yalung nga japdarjapa minsu laka. No hoka aaku bolo hv nam jwngkadakanv gvlo jilwk reku, hv nam pulis lo laklwkre okv nam patwk tumlwk reku.
Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
26 Ngo nonua mindunv, no hoka noogv aje nga dornyama dvdvlo doobwng reku.
Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
27 “Nonuno tvvtoku, ‘Nyimv nyilo bv rimur minsu mabvkv’ vla minam a.
Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
28 Vbvritola vjak ngo nonua mindunv: yvv akonv mvvga anga doogvkargv daloka vla kaabiu dunv hv ninyigv haapok lo ninyia lvkobv rimur roku.
Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
29 Vkvlvgabv noogv nyikbik nyikkv naam kaamur moduboloka, um koolinla ora tvka! Hv alvyare noogv ayak aba gonv kaama namv, ayak mvnwngnga uyumooku bolo orlwk komam svnga. (Geenna g1067)
Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
30 Noogv laak lakbik angv nam rimur gvdubolo, um palin gvrila ora tvka! Hv achialvbv alvyare noogv laak gunv kaama namv, ayak mvnwngnga uyumooku bolo vngmam svnga. (Geenna g1067)
A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
31 “Sika vbvka minto, ‘Yvv akonv atubogv nywng nga burbolo burdukunv vla mvnwngnga chimpa modubv siti go ninyia jirung laka.’
Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
32 Vbvritola vjak ngo nonua mindunv: nyi akonv ninyigv nywng nga nyilo rinying koma gvrila kvvbi rimur lokv burdunv, okv nywng ngv kvvbi nyilu go naakubolo nyilu naachonam angv ninyia rimur modukunv; okv yvv ho nyimv anga nywngbv naaya dunv hvvka rimurlo aata dunv.
Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
33 “Nonuno krim gv svbv minam haka tvvnyato, ‘Noogv milv nama topu mabvka, vbvritola noogv ridubv vla Ahtu gvlo milv nama rito laka.’
Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
34 Vbvritola ngo vjak nonua mindunv: vdwlo nonu milvnam go minredw, ogugo mintak nvyoka. Nyidomooku a mintak nvyoka, tv Pwknvyarnv gv dogingngv;
Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
35 sichingmooku haka mintak nvyoka si ninyigv lvpa gv lvnu kongv, Jerusalem haka mintak mabvka so si kainv Dvbv gv pamtv ngv.
Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
36 Noogv dumpo haka mintakla milv yoka, ogulvgavbolo no dwmw sogo nyika yapung yakia dubv mvnyu mare.
Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
37 ‘Vkv vmalo maakv’ vse nga minda tvka-um lvvbo yadubv noogv minammv Alvmanv Angv gvlokv aadunv.
Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
38 “Okv nonuno tvvpado svbv minam a, ‘Nyik kvlwk v nyik ngurv go, okv hijung kvlwk v hijung ngurv go.’
Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
39 Vbvritola ngo vjak nonua mindunv: nonua rimur nvnga mvrwkrirwk siyoka. Nyi gonv nam moobik tanga svbiak bolo, ninyia noogv moochi tangaka svbiak dvmu laka.
Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
40 Okv nyi gonv noogv jvkoklaklwk ka dvrit laila kort lo nam kvba mintv bolo, ninyia noogv jvkoklaklwk haka jitam yalaka.
A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
41 Okv sipai akonv nam yikungyira nga lvtw akin go gvji labvkv vla minbolo, no lvtw anyigo gvji laka.
A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
42 Vdwlo nam nyi gunv ogugo kooridw, ninyia jirung laka; vdwlo nyi gonv nam ogugo narlabvkv vrinyi, um no ninyia narrwk silaka.
A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
43 “Nonuno tvvpa nyado svbv minam a, ‘Ajin a paklaka, nyiru nvnga kaanwng mabv rilaka.’
Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44 Vbvritola vjak ngo nonua mindunv: nam nyirunv vdwa paklaka okv nam mvdwkmvkunv vdwgv lvgabv kumlaka
Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
45 vbv rigvrikula nonuno nyidomooku lo doonv nonugv Pwknvyarnv Abu gv umvuu bv ridu kubv. Nw tarwkbaknv nyi majeka okv tarwkbaknv nyi jeka ninyigv doonyi a bunu gvlo nyika jimudu. Okv alvbv rinv haka okv alvmabv rinv jeka doochar a sarlu jimudu.
Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
46 Nonuno nonua paknv nga pakmwng bolo, ogulvgabv Pwknvyarnv nam aya nga jidubv? Lampu naaria nvngvka um risu gvrila!
Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
47 Okv nonu noogv ajin vdwa gaam raamwng bolo, um no alvnvgo ripv mvngsu duai? Mvngjwng manv vdwvka um rinyadu!
A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
48 No rilakriku runglaka—noogv Abu nyido tolo doonv gv rilak rikunam aingbv!
Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.
