Metiu 27
1 Arukamchi bv Nyibu butv mvnwng ngvla okv nyigagaatv vdwv Jisunyi rinyingla mvki dukubv rungtoku.
Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.
2 Bunu ninyia rvngja mvlwk toku, linggv toku, okv Roman gobunor Pilot gvlo laklwk toku.
Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
3 Judas koanv angv vdwlo Jisunyi miakaya pvkukv vla chinto kudw, nw mvngdin toku okv raaji lokdwng chaam a naatokula Nyibu butvnv vdwgvlo okv nyigagaatv vdwgvlo bvngkur jitoku.
Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:
4 Nw minto, “Alvnv nyi nga koa la mvki monam si ngo rimur tokubv!” Bunu mintoku, “Hum ngonu oguriya dubv, hv noogv pwkor paakor gv ridung ngv!”
„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“
5 Judas lokdwng nga Pwknvyarnvnaam lo orlwk pikula vngtoku; vbvrikunamv vnglaku okv nw atubongv hoksar sila sitoku.
Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
6 Nyibu butvnv vdwv lokdwng nga naarapla mintoku, “Si oyi morko ngv, okv sum pwknvyarnvnaam gv morko vvpvkolo lwkbolo Pvbv nga rinying jire.”
Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“
7 Vbv minla koching so bunu ho lvkwng nga minjupminsi toku, ho morko nga bunu pvchwng pwknv nyi gv kvdw a rvvnv nvto okv hum kvdw a kvvbi mooku lokv aala sinv vdwa svma riikubv mvtoku.
Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.
8 Hvkv lvkwngbv ho rongo nga ho alu lokv “Oyi rongo” vla mintoku.
A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
9 Vbvrikunamv nyijwk Jeremia gv minamv jvjvbv rilin toku: “Bunu raaji lokdwng chaam a naatoku, Israel nyi vdwgv ninyia jidubv vla tolwkkunam morko nga,
Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,
10 okv morko nga pvchwng pwknv nyi gv kvdw a rvvnv nvtoku, Ahtu gv nga minpia aingbv.”
a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
11 Jisu Roman gobunor gv kaagialo daktoku, hv ninyia “Noo Jius vdwgv Dvbv ngvre?” vla tvuto. Jisu mirwkto, “No minam hv kv.”
Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“„Když tomu tak říkáš, budiž, “odpověděl mu Ježíš.
12 Vbvritola nw minto, Nyibu butvnv vdwgv, okv nyigagaatv vdwgv gungnying milwknam lo oguka mirwk simato.
K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
13 Vkvlvgabv Pilot ninyia mintoku, “Nam so ogumvnwng gungnying milwk nama no tvvpa madunvre?”
„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ptal se Pilát.
14 Vbvritola Jisu gamgoka mirwk sumato, hum kaala gobunor angv achialvbv lamtoku.
Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
15 Vngbokunam Pumja rirap dwkibv Roman gobunor hv nyitwng gv koonam patwklo tumnam nyi akonyi tulin dukubv ribwng ako dooto.
Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.
16 Ho gv dw lo mvnwng gv chimbwng kunam nyi ako aminv Jisu Barabas vnamgo patwklo dooto.
Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.
17 Vkvlvgabv vdwlo nyitwng ngv aakum tokudw, Pilot bunua tvvkato, “Nonuno nga nonugv lvgabv yvvnyi tulin svgo vla mvngdu? Jisu Barabas vnam sumre, vmalo Jisu Kristo vnam sumre?”
Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“
18 Jius nyi kainv vdwv Jisunyi kavtarv laila ninyia nw gvlo laklwk pvnv vla Pilot alvrungbv chintoku.
Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
19 Pilot gv jwngkadakaku dooging lo dootungla doorilo ninyigv nyimv ngv gaamgo milwkla mimuto: “Ho nyi alvnvnga oguka rima bvka, ogulvgavbolo siyu ngo yuma mala, ho nyi angv gv lvkwngbv achialvbv hirukaya himpvnv.”
V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
20 Nyibu Butvnv vdwv okv nyigagaatv vdwv nyitwng nga Barabasnyi anyubv tulin tvkv okv Jisunyi mvki tvkv vla Pilotnyi mintokv vla miarto.
Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.
21 Vbvritola Pilot nyitwng nga tvvkato, “So nyi anyi sokv yvvnyi ngam nonugv lvgabv tulin jilabv vla mvngdu?” “Barabasnyi” vla bunu mirwkto.
Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
22 Pilot bunua tvvkato, “Vbvrikunamv Jisu Kristo vla minam sum ngo ogu mvdubv?” Bunu mirwkto, “Nyinyi daapo lo takkito!”
„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
23 Vbvritola Pilot tvkato, “Nw ogurimur go ripv?” Vbvrikunamv bunu gamtvyayabv gokla minto: “Nyinyi daapo lo takkito!”
Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
24 Vdwlo Pilot so ribwng minbwng tvbolo oguanyung kaamare, yalungyachung yabvya riya jinv go vla kaapa tokudw, nw isi koobu goya naagv rikula, si nonugv rinam mv, ngogvbv so nyi gv sinamv ogu aje doyama vla nyitwng gv kaagialo lasok toku.
Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
25 Nyitwng lokv nyi mvnwngngv mirwkto, “So nyi gv sinam gv aje nga ngonu gvlo okv ngonugv umvuu vdwgvlo doolwk molaka!”
Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
26 Vbvrikunamv Pilot Barabasnyi bunugv lvgabv anyubv tulin jitoku; okv Jisunyi svnyak pamuro kochingbv nw Jisunyi bunu gvlo daapo lo takki modukubv laklwk jitoku.
Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
27 Vbvrikunamv Pilot gv sipai vdwv Jisunyi boola yila gobunor gv naam lo aagv toku, okv nyi mvnwngngv ninyia doyumdochi nyatoku.
Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
28 Bunu ninyigv vji a pilin toku okv vji lwngching lwngbo nvgo pilwk toku.
Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.
29 Vbvrikunamv bunu tvv doonv hakbv ako naala um biotung bv mvtola ninyigv dumpo lo pilwk toku, okv bangngi daago ninyigv lakbik laak lo laklwk gvrila; vbvrikunamv bunu ninyigv haabo lo gublwk gvrila nyarjikau nyatoku. Bunu minto, “Jius gv dvbv, turbwng laka!”
Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“
30 Bunu ninyia tachor chorbiak nyatoku, okv laak gv bangngi nga naaritla ninyia dumpo nga dvngto.
Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.
31 Vdwlo bunu ninyia nyarjikau rise nga rinya tokudw, bunu ninyigv jvkoklaklwk ka naalin toku okv ninyigv vji gvvbwng nga pikur lwktoku. Vbvrikunamv bunu ninyia daapo lo takki dubv vla vnglin gvtoku.
Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
32 Vbv bunugv vnglinla vngdungrilo, bunu Sairene lokv nyi aminv Saimon vnam a vngrwk suto, okv sipai vdwv ninyia Jisu gv daapo nga baktokv vla mintap minrap to.
Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.
33 Bunu Golgota vnam kvdw lo aalwk toku, so gv minam si, “Dumpo pakumku.”
Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.
34 Hoka bunu Jisunyi kvchaknv mvyomvchinam opo vkv jito; vbvritola um Jisu riakka gvrila tvngku mato.
Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
35 Bunu ninyia daapo lo takki toku okv vbvrikunamv ninyigv vji a vlwng likw sila orpin oryin minsu toku.
Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“
36 Vbv mvro kochingbv bunu hoka dootung tokula ninyia kaaria nyatoku.
Pak se posadili a drželi stráž.
37 Nyinyia gungnying lwknam hum bunu: “Si Jisu, Jius vdwgv Dvbv ngv” vla lvktokula, nyi mvnwngnga kaamu dubv vla ninyigv dumpo aolo timpv jitoku.”
Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
38 Vbvrikunamv bunu Jisu gv lvkobv rimurnv nyi anyi guka, akonyi ninyigv lakbik tangvlo okv akonyi ninyigv lakchi tangvlo daapo lo paggin pvvtoku.
Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
39 Hoka vngpiknv nyi vdwv Jisunyi kaagvrila dumpo ngv dumpv-dumpvla nyarjikau nyatoku:
Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali
40 “No, Pwknvyarnvnaam a mvyak gvrila okv hum alu loom lo mvdi tvkunv! No Pwknvyarnv gv Kuunyilo ngvbolo atubongv ringsu tvkuka! Daapo lokv itokuka!”
a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“
41 Ho apiabv Nyibu butvnv vdwv okv Pvbv tamsarnv vdwv okv nyigagaatv vdwv ninyia nyarjikau nyatoku:
K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.
42 “Nw kvvbi vdwa ringdu, vbvritola nw atubongv ringsu nyumado! nw Israel gv dvbv mangvri? Vjak nw daapo lokv ikubolo, ngonu ninyia mvngjwng riku!
43 Nw Pwknvyarnvnyi mvngjwng nvgo, okv Pwknvyarnv gv Kuunyilo bv minsudo. Vbvrikunamv alvpv, kaaria laju, vjak Pwknvyarnv ila ninyia ringri kudw!”
Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“
44 Nvnyia lvkobv daapo lo pakpvnam rimurnv nyi anyi hvka, ninyia ho apiabv nyarjikau toku.
Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
45 Alu lopo lo mooku mvnwnglo kanvjeriak toku, hv gunta aom gobv doobwngto.
V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.
46 Alu gv aom baji nvnvlo Jisu achialvbv svgokla gokto, “Eli, Eli lema Sabakthani?” So gv minam si, “Ngoogv Pwknvyarnv, ngoogv Pwknvyarnv, no nga ogubv topu duku nvla?”
Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
47 Hoka nyi mego daknv vdwv tvvpa gvrila minyato, “Nw Elijanyi gokdu!”
Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.
48 Bunugv lokv akonv vjakgobv joklwkla, svngchak alum a naala, kungsoknv opolo svbok gvrila, okv um singda nyiktoklo putin tvla, okv ninyia tvngmu dubv rikw toku.
Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.
49 Vbvritola kvvbi vdwv minto, “Dooyato, lvkonyika Elija aala ninyia ringji nvgobvre, kaaria laju!”
Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“
50 Jisu lvkodv achialvbv svgokla, okv saknamma saknya toku.
Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
51 Vbvrikunamv Pwknvyarnvnaam lo vji torchik nvnv ngv adum lokv ako lobv anyi gubv takpin sutoku. Sichingmooku si moobi hwktoku, lvngtak kv takpin takyin sutoku,
V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly
52 nyibung ngv detakla kokdariaka patoku, okv Pwknvyarnv gv nyi sikunv vdwv turkurla svngnya toku.
a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
53 Bunu nyibung nga vngyu nyatoku, okv Jisu gv sitokula turkurro kochingbvku, bunu Darwknv Pamtv lo vngnya toku hoka nyi achialvgo bunua kaatoku.
54 Armi nyigam angvla okv sipai ninyia lvkobv rila Jisunyi kaadungnv vdwv moobi hwknam a okv nvgwng nvbv rinam a kaatokudw bunu achialvbv lamngak nyato okv minto, “Jvjv rungbv nw Pwknvyarnv gv Kuunyilo gurung!”
Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
55 Hoka mvvga achialvgo doonyato, bunu adu lokv kaanyala doonyato, bunu Jisunyi Galili lo vngming gvnv, okv ridurnv vdwv.
Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.
56 Bunu vdwv, akonv Meri Magdalene, Jems gvla Josep gv anv Meri, okv Jibedi gv nywng.
Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
57 Vdwlo ho arium tokudw, Arimatia lokv nyitv nyi go aachi toku, ninyigv aminv Josep, okv nw ka Jisu gv lvbwlaksu go.
Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.
58 Nw Pilot gv dookulo aala okv Jisu gv svma nga kootoku. Pilot svma nga Josepnyi jidubv milin jitoku.
Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.
59 Vkvlvgabv Josep svma nga naatoku, vji pakria anwnv lokv puching toku,
Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna
60 okv um nw atubogv nyibung lo joolwk toku, hv ninyigv vlwng lvngtak ka ungrungbv kodak sopik namgo. Vbvrikunamv nw vlwng pwktv nvgo nyibung agi a ngortum pikula vngyu toku.
a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.
61 Meri Magdalene okv kvvbi Meri gunv nyibung nga doorwk tvla dootung nyato.
Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
62 Alu logo nvnga, hv Jius Doonu alu bv rito, Nyibu Butvnv vdwvla Parisis vdwv Pilotnyi lvkobv kaarwk sutoku
Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi
63 okv minto, “Tamsarnv, ngonu mvngpadu ho nyi mvvnv angv gv turla rire hoka nw minto, ‘Ngo alu loom kochinglo turkur reku.’
a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘
64 Vbvrikunamv, no ninyigv nyibung nga alu loom nvnv tolo lobv sipai vdwa mingvrila dakria motoka, ogulvgavbolo ninyigv lvbwlaksu vdwv aala nw gv svma nga chola madubv, okv vbvrikunamv nyi vdwa nw sinam lokv turpv kunv vla mima dubv. So gv ataranyabv mvvnam angv si mvvcho kunam vdwa kaiyabv alvmanv gubv riyi nvpvla.”
Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
65 Pilot bunua mintoku, “Dakria moto laka, okv nyibung nga nonugv lvgvlvma lokv haatinklin dubv mvto laka.”
„Dobře, “řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
66 Vkvlvgabv bunu vnglaku nyibung nga achialvbv haatinklin dubv mvgvrikula kaachin dubv vlwnglo mvu lwktoku okv sipai vdwa dakria nyadubv vngyu nyatoku.
Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
