Mark 9
1 Okv nw minbwngla minto, “Ngo nonua mindunv, ho mego si doodu hv vdwloka simare Pwknvyarnv gv Karv nga jwkrw nga lvkobv aaku nama bunu kaama dvdvlo.”
Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
2 Alu lokv kochingbv Jisu, Pitar, Jems, okv Jon, bunua aonv moodw golo chaagvto, ho kvvbinyi kaama bunu mwng. Ho Jisu bunugv kaakulo akusubv ritoku,
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory. Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna.
3 Okv ninyigv vjiv Yapung toji toku—nyia mooku so yvvgv vji a nukakjeka hung yapung yanv kaamare.
Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají;
4 Vbvrikunamv lvbwlaksu aom v kaapato Elija okv Moses Jisunyi lvkobv raami sidubv.
byli to Elijáš a Mojžíš.
5 Pitar milinla Jisunyi minto, “Tamsarnv, ngonugv soka doonam si achialvbv alvnamgo! Ngonu so taabio aomgo mvre akonyi noogv lvgabv, akonyi Moses gvbv okv akonyi Elija gvbv.”
Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
6 Pitar la kvgonv achialv busuto ho nw ogugo minsedw chingkumato.
Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7 Vbvrikunamv haapum ako kaklwkla okv bunua doonyum lokv nyumrumto, okv haapum lokv gaam gamgo milinto, “Si ngo atugv paknam Kuunyilo ngv—ninyia tvvyato!”
Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
8 Bunu baapu alvbv kaitkarto vbvritola yvvnyika kaapamato; Jisu mwng bunugv lvkobv dooto.
Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
9 Bunu moodw lokv iku nvngv, Jisu bunua minto, “Yvvnyika minpa mabvka nonu ogugo kaapvdw, nyia kuunyilo ngv sinam lokv turkurma dvdvlo.”
Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých.
10 Bunu ninyigv minamtvto, vbvritola bunugv arwnglo bunu rarap minsuto ho gaam am, “Sinam lokv turkurkunam’ si ogu a mindu nvgubvre?”
Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
11 Okv bunu Jisunyi tvvkato, “Ogubv Pvbv tamsar nvngv mindu ho Elija aacho yinvpv?”
„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“otázali se Ježíše.
12 Nw gv mirwknamv, “Elija jvjvklvbv aachoreku ogumvnwng nga alvbv ripv reku. Vbvritola Darwknv Kitaplo ogubv mindu ho Nyia Kuunyilo ngv achialvbv hinching reku okv toanam gobv rireku?
„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
13 Ngo nonua mindunv, ogubvrijeka, Elija aapvku okv ho nyi vdwv Darwknv Kitaplo ninyigv lvkwng nga minam jvbv ninyia bunugv mvngkubv rinyato.”
14 Vdwlo bunu lvbwlaksu kvgonyi vngdum sitokudw, bunu nyitwng go bunua vngyum dubv kaapato Pvbv tamsarnv megonv lvkobv larkwng minsuto bunuam.
Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali.
15 Vdwlo nyi vdwv Jisunyi kaatodw, bunu maatar alvbv lamkato, ho ninyia jokrwkto okv naarwk sila luurwkto.
Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
16 Jisu lvbwlaksu vdwa tvvkato, “Ogugola nonugv bonuam larmisinam hv?”
„O čem se dohadujete?“zeptal se jich.
17 Nyitwng lokv nyi akonv mirwkto, “Tamsarnv, ngo ngoogv kuunyilo nga no gvlo aagv jipvnv, ogulvgavbolo ninyigvlo alvmanv dow v dootola okv milin nyumado.
Z davu vystoupil jeden muž: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch.
18 Vdwlo ninyia dow v aalwk ridw, hv ninyia dookulo taba modu, okv ninyigv gaam lokv sipiktait v lindu, ninyigv hijung ngv hitwkkrwkdu, okv mvnwnglo kamdaramda lwkdu. Ngo noogv lvbwlaksu vdwa darwkmanv dowa charlin jilabvkv vkwto, vbvritola bunu rila nyumato.”
Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
19 Jisu bunuam minto, “Vdwgo mvngjwng manv nyi vla nonu! Vdwgo ngo nonua lvkobv doobamre? Vdwgo ngo nonua lvkobv mindin minbiayare? Vminyilo nga ngo dookuso bvnglwkto!”
„Ach, vy lidé, “zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
20 Ninyia bunu Jisu gvlo bvnglwkto. Vjakgobv dow v Jisunyi kaapa sopikda, ung vminyilo nga dvato, vkvlvgabv nw kvdw lo hopvto okv gaam lokv svpiktait linla, gwchargwyarto.
Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
21 Jisu abua tvvkato, “Vdwlokv nyi si svbv ripvnv?” Abu v mirwkto, “Nw gv vmi anga lokv.”
„Jak dlouho tím trpí?“otázal se Ježíš otce. „Už od malička.
22 “Achialvgo darwkmanv dow v ninyia mvkidubv gwngkwto vmvlo nw joklwkla okv isi loka. Ngonua aya labvka okv ringlabvka, no riso mvngbolo rilare!”
Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
23 “Vm,” Jisu minto, “No ogubv mindunv, no rilabolo vla! Ogumvnwng a riladu nyi v yvv mvngjwng pvdw.”
„Jestli je to možné?“podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
24 Abu v vjakgobv kapkok linto, “Ngo mvngjwngdu, vbvritola mvngchima. Awgo doodubv ngam ridur labvka!”
„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“zvolal otec se slzami v očích:
25 Jisu chintoku nyitwng gv bunua nvchilo jokkum kunam a, vkvlvgabv nw alvmanv dowa gamkito. “Rungji okv gangkaknv dow,” nw minto, “Ngo nam mindunv so vminyilo sokv linro tokuka okv lvkodv nw gvlo aakur kuyoka!”
Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
26 Dow v svgok toku, vminyilo anga alvmabv jinjin mola gipv motokula, okv lintoku. Vminyilo angv sipvkunv aingbv kaato, okv mvnwngngv mintoku, “Nw sipvku!”
Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý.
27 Vbvritola Jisu vminyilo anga laakbv gagbwng toku okv ninyia godung dubv ridurto, okv nw godung toku.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil.
28 Jisu arwnglo aaro kochingbv, ninyigv lvbwlaksu vdwv ninyia tvvrwsula tvvkato, “Ogulvgabv ngonu dowa charlin nyuma dunv?”
Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
29 Jisu mirwkto, “Kumnam mvngchik lokv vkv nvnga charlin nyure; ogu gunvka rinyu mare.”
„Zde pomůže jen modlitba a půst, “odpověděl jim.
30 Jisu okv ninyigv lvbwlaksu vdwv ho mooku a kayupikula okv Galili nga vngpikla vngtoku. Jisu nw atu hv ogolodw um yvvnyika chimmuso mvngmato,
Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli.
31 vkvlvgabv ninyigv lvbwlaksu vdwa nw tamsarto: “Nyia Kuunyilo nga nyi gv laaklo laklwk reku bunu ninyia mvki riku. Alu loum kochinglo, ogubvrijeka, nw turkur reku.”
Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
32 Vbvritola bunu tvvchin mato so tamsarnam si ogu vdw, okv bunu busu nyato ninyia tvvka svnga.
Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
33 Bunu Kaparnaum lo aatoku, okv arwnglo aachinam kochingbv Jisu ninyigv lvbwlaksu vdwa tvvkato, “Nonuno lamtv vngtunglo ogubv lardung minsupvnv?”
Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
34 Vbvritola bunu ninyia mirwkmato, ogulvgavbolo bunugv pingkolo yvvbvri kaiyachok jinv ngv vla lamtv vngtunglo lardung minsu kunam lvgabv.
Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
35 Jisu dootokula, lvbwlaksu vring gola anyia goklwkto, okv bunuam minto, “Yvvdw vngcho nvpv mvngdunv v atubongv mvnwng gv kochinglo vngtoka okv mvnwng gv pakbu bv ritoka.”
Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit, “řekl.
36 Vbvrikunamv nw vmi ako gakbwng toku okv ninyia mvnwng gv atuklo dakmu toku. Nw gv laak hv vmi anga chegapto okv bunuam minto,
Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy:
37 “Yvvdw so vmi vdw sokv ako gonyika ngoogv amin bv naarwk bongv, hv ngaaka naarwk sidunv; okv yvvdw ngam naarwk sidunv, hv ngam mvngma vbvritola ngam so jilwkbu angaka naarwk dunv.”
„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
38 Jon Jisunyi minto, “Tamsarnv, ngonu nyi ako noogv amin bv uyuvram vdwa charkak dubv kaato, okv ngonu ninyia rima bvkv vla minto, ogulvgavbolo nw ngonugv apum lokvma.”
„Mistře, “hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
39 “Ninyia mintor dubv rikw mabvka,” Jisu bunuam minto, “Ogulvgavbolo yvvdw ngoogv amin bv lamrwpadubv rinv ngv hv koching nga baapubv ngoogv amina minyingminsu mimare.
„Neměli jste mu bránit, “odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně.
40 Yvvdw ngonua rinik madunv v ngonu gvbvku.
Kdo není proti nám, je s námi.
41 Ngo nonua jvjvbv mindunv yvvdw nonua isi tvngse go jidunv hv ninyigv jijo amina paarungre ogulvgavbolo nonu ngo gvngv.
A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
42 “Yvvdw akonvnga mvngjwng doonv vmi sum gwngka riadunv, v alvyare ho nyi angv vlwng pwktv nvlo atugv lvngpolo yiklwk sutola okv svmasa lo poklwk sunam v.”
Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
43 Vkvlvgabv nogv laak gonv noogv mvngjwng nga ngoomu dvbolo, ung paato! Si alvyare laak gonv kamabv singkulo aalwknamv okv laak laknyia gvgvrila uyumooku bolo vmv ngapma kolo vngmam svnga. (Geenna g1067)
Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození. (Geenna g1067)
44 Hoka bunuam tapum vdwv chedu v vdwloka simare, okv vmv ngv bunuam gudu v vdwloka ngapmare.
45 Okv noogv lvpa gonv noogv mvngjwng nga ngoomu dvbolo, ung paato! Si alvyare lvpa gonv kamabv singkulo aalwknamv okv lvpa lvnyia gvvgvrila uyumooku bolo japlwk kosenga. (Geenna g1067)
Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout. (Geenna g1067)
46 Hoka bunuam Tapum v chedu v vdwloka simare, okv vmv ngv bunuam gudu v vdwloka ngapmare.
47 Okv noogv nyik gonv noogv mvngjwng nga ngoomu dvbolo, hung kolinto! Si alvyare noogv lvgabv nyik nyikin tvla Pwknvyarnv gv karvlo aalwknamv okv nyiknyi ha gvgvrila uyumooku bolo japlwk kosenga. (Geenna g1067)
A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí. (Geenna g1067)
48 Hoka bunuam Tapum v chedu v vdwloka simare, okv vmv ngv bunuam gudu hv vdwloka ngapmare.
49 “Mvnwngnga vmv lokv ramdarre oguaingbv erinpeelwk nama alu lokv piakdar dvdw.
Ke každé oběti patří sůl.
50 “Alu v alvnvgo; vbvritola ho gv tinam v ngeku bolo, oguaingbv lvkodv ung tidukubv mvnyure? “Alu jvbv nonugv pinkolo ajin jinla, okv sarsopoyo bv ribam dakbam laka.”
Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
