< Psaltaren 83 >
1 En sång, en psalm av Asaf. Gud, var icke så tyst, tig icke och var icke så stilla, o Gud.
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 Ty se, dina fiender larma, och de som hata dig resa upp huvudet.
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Mot ditt folk förehava de listiga anslag och rådslå mot dem som du beskyddar.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 De säga: "Kom, låt oss utrota dem, så att de ej mer äro ett folk, och så att ingen mer tänker på Israels namn."
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 Ty endräktigt rådslå dem med varandra, de sluta mot dig ett förbund:
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 Edoms tält och ismaeliterna, Moab och hagariterna,
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Gebal och Ammon och Amalek, filistéerna tillika med dem som bo i Tyrus;
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 Assur har ock slutit sig till dem, han har lånat sin arm åt Lots barn. (Sela)
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Gör med dem såsom du gjorde med Midjan, såsom med Sisera och Jabin vid Kisons bäck,
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 dem som förgjordes vid En-Dor och blevo till gödning åt marken.
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Låt det gå deras ädlingar såsom det gick Oreb och Seeb, och alla deras furstar såsom det gick Seba och Salmunna,
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 eftersom de säga: "Guds ängder vilja vi intaga åt oss."
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 Min Gud, låt dem bliva såsom virvlande löv, såsom strå för vinden.
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 Lik en eld som förbränner skog och lik en låga som avsvedjar berg
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 förfölje du dem med ditt oväder, och förskräcke du dem med din storm.
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Gör deras ansikten fulla med skam, så att de söka ditt namn, o HERRE.
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Ja, må de komma på skam och förskräckas till evig tid, må de få blygas och förgås.
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 Och må de förnimma att du allena bär namnet "HERREN", den Högste över hela jorden.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.