Psaltaren 68
1 För sångmästaren; av David; en psalm, en sång.
Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
2 Gud står upp; hans fiender varda förskingrade, och de som hata honom fly för hans ansikte.
Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
3 Såsom rök fördrives, så fördrivas de av dig; likasom vaxet smälter för eld, så förgås de ogudaktiga för Guds ansikte.
Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
4 Men de rättfärdiga äro glada, de fröjda sig inför Gud och jubla i glädje.
Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
5 Sjungen till Guds ära, lovsägen hans namn. Gören väg för honom som drager fram genom öknarna. Hans namn är HERREN, fröjdens inför honom;
Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
6 de faderlösas fader och änkors försvarare, Gud i sin heliga boning,
Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
7 en Gud som förhjälper de ensamma till ett hem, och som för de fångna ut till lycka; allenast de gensträviga måste bo i en öken.
Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, (Sélah)
8 Gud, när du drog ut i spetsen för ditt folk, när du gick fram i ödemarken, (Sela)
Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
9 då bävade jorden, då utgöt himmelen sina flöden inför Guds ansikte; ja, Sinai bävade för Guds ansikte; Israels Guds.
Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
10 Ett nåderikt regn lät du falla, o Gud; ditt arvland, som försmäktade, vederkvickte du.
Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
11 Din skara fick bo däri; genom din godhet beredde du det åt de betryckta, o Gud.
Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
12 Herren låter höra sitt ord, stor är skaran av kvinnor som båda glädje:
Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
13 »Härskarornas konungar fly, de fly, och husmodern därhemma får utskifta byte.
Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
14 Viljen I då ligga stilla inom edra hägnader? Duvans vingar äro höljda i silver, och hennes fjädrar skimra av guld.
Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
15 När den Allsmäktige förströr konungarna i landet, faller snö på Salmon.»
Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
16 Ett Guds berg är Basans berg, ett högtoppigt berg är Basans berg.
Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
17 Men varför sen I så avogt, I höga berg, på det berg som Gud har utkorat till sitt säte, det där ock HERREN skall bo för alltid?
Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
18 Guds vagnar äro tiotusenden, tusen och åter tusen; Herren drog fram med dem, Sinai är nu i helgedomen.
Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
19 Du for upp i höjden, du tog fångar, du undfick gåvor bland människorna, ja, också de gensträviga skola bo hos HERREN Gud.
Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. (Sélah)
20 Lovad vare Herren! Dag efter dag bär han oss; Gud är vår frälsning. (Sela)
Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
21 Gud är för oss en Gud som frälsar, och hos HERREN, Herren finnes räddning från döden.
Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
22 Men Gud sönderkrossar sina fienders huvuden, krossar hjässan på den som går där med skuld.
Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
23 Herren säger: »Från Basan skall jag hämta dem, från havets djup skall jag hämta dem upp,
A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
24 så att du kan stampa med din fot i blod och låta dina hundars tunga få sin del av fienderna.»
Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
25 Man ser, o Gud, ditt högtidståg, min Guds, min konungs, tåg inne i helgedomen.
Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
26 Främst gå sångare, harpospelare följa efter, mitt ibland unga kvinnor som slå på pukor.
V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
27 Lova Gud i församlingarna, loven Herren, I av Israels brunn.
Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
28 Där går Benjamin, den yngste, han för dem an; där går skaran av Juda furstar, Sebulons furstar, Naftalis furstar.
Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
29 Din Gud har beskärt dig makt; så håll nu vid makt, o Gud, vad du har gjort för oss.
Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
30 I ditt tempel i Jerusalem bäre konungar fram sina skänker åt dig.
Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
31 Näps odjuret i vassen, tjurarnas hop med deras kalvar, folken, må de ödmjukt hylla dig med sina silverstycken. Ja, han förströr de folk som finna behag i krig.
Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
32 De mäktige skola komma hit från Egypten, Etiopien skall skynda hit till Gud, med gåvor i händerna.
Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, (Sélah)
33 I riken på jorden, sjungen till Guds ära; lovsägen Herren, (Sela)
Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
34 honom som far fram på urtidshimlarnas himmel. Ja, där låter han höra sin röst, en mäktig röst.
Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
35 Given Gud makten; över Israel är hans härlighet, och hans makt är i skyarna. Fruktansvärd är du, Gud, i din helgedom; Israels Gud, han giver makt och styrka åt sitt folk. Lovad vare Gud!
Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.
