Psaltaren 21

1 För sångmästaren; en psalm av David.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.

2 HERRE, över din makt gläder sig konungen; huru fröjdas han icke högeligen över din seger!

Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. (Sélah)

3 Vad hans hjärta önskar har du givit honom, och hans läppars begäran har du icke vägrat honom. (Sela)

Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

4 Ty du kommer honom till mötes med välsignelser av vad gott är; du sätter på hans huvud en gyllene krona.

Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.

5 Han bad dig om liv, och du gav honom det, ett långt liv alltid och evinnerligen.

Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.

6 Stor är hans ära genom din seger; majestät och härlighet beskär du honom.

Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.

7 Ja, du låter honom bliva till välsignelse evinnerligen; du fröjdar honom med glädje inför ditt ansikte.

A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.

8 Ty konungen förtröstar på HERREN, och genom den Högstes nåd skall han icke vackla.

Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

9 Din hand skall nå alla dina fiender; din högra hand skall träffa dem som hata dig.

Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.

10 Du skall låta dem känna det såsom i en glödande ugn, när du låter se ditt ansikte. HERREN skall fördärva dem i sin vrede; eld skall förtära dem.

Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,

11 Deras livsfrukt skall du utrota från jorden och deras avkomma från människors barn.

Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.

12 Ty de ville draga ont över dig; de tänkte ut ränker, men de förmå intet.

Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich.

13 Nej, du skall driva dem tillbaka; med din båge skall du sikta mot deras anleten. Upphöjd vare du, HERREN, i din makt; vi vilja besjunga och lovsäga din hjältekraft.

Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.