Höga Visan 1
1 Salomos Höga Visa.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Han kysse mig med sins muns kyssande; ty din bröst äro ljufligare än vin;
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Att man må lukta din goda salvo; ditt Namn är en utgjuten salva; derföre hafva pigorna dig kär.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Drag mig efter dig, så löpe vi; Konungen förde mig in uti sin kammar: Vi fröjde oss, och äre glade öfver dig; vi tänke uppå din bröst mer än uppå vin; de fromme älska dig.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Jag är svart, men ganska täck, I Jerusalems döttrar, såsom Kedars hyddor, såsom Salomos tapeter.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Ser icke derefter, att jag så svart är; ty solen hafver bränt mig; mins moders barn vredgas emot mig. Man hafver satt mig till vingårdsvaktersko; men min vingård, den jag hade, bevarade jag icke.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Säg mig du, den min själ älskar, hvar du beter, hvar du hvilar om middagen; att jag icke skall gå hit och dit, till dina stallbröders hjordar.
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Känner du dig icke, du dägeligasta ibland qvinnor, så gack uppå fårens fotspår, och bet din kid vid herdahusen.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Jag liknar dig, min kära, vid mitt resigtyg, vid Pharaos vagnar.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Dina kinder stå ljufliga i spann, och din hals i kedjo.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Vi vilje göra dig gyldene spann med silfdoppor.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Då Konungen vände sig hit, gaf min nardus sina lukt.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Min vän är mig ett knippe af myrrham, det emellan min bröst hänger.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Min vän är mig en drufva Copher, uti de vingårdar i EnGedi.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Si, min kära, du äst dägelig; dägelig äst du, din ögon äro såsom dufvoögon.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Si, min vän, du äst dägelig och ljuflig; vår säng grönskas.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Vår hus bjelkar äro cedreträ; våre sparrar äro cypress.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
