Psaltaren 68

1 En Psalmvisa Davids, till att föresjunga. Gud stånde upp, att hans fiender måga förströdde varda, och de honom hata, fly för honom.

Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.

2 Fördrif dem, såsom en rök fördrifven varder; såsom vax försmälter för eld, så förgånge de ogudaktige för Gudi.

Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.

3 Men de rättfärdige fröjde sig, och vare glade för Gudi, och fröjde sig af hjertat.

Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.

4 Sjunger Gudi, lofsjunger hans Namne; görer honom väg, som sakta framfar; han heter Herren; och glädjens för honom.

Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.

5 Den en fader är åt faderlösa, och en domare för enkom; han är Gud i sin helga boning;

Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.

6 En Gud, som dem ensammom gifver huset fullt med barn; den der fångar utförer i rättom tid, och låter de affälliga blifva i det torra.

Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.

7 Gud, då du utdrogst för ditt folk, då du gick i öknene; (Sela)

Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, (Sélah)

8 Då bäfvade jorden, och himlarna dröpo för denna Guden i Sinai; för Gudi, som Israels Gud är.

Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.

9 Men nu gifver du, Gud, ett nådeligit regn; och ditt arf, det torrt är, vederqvicker du;

Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.

10 Att din djur måga bo deruti. Gud, du vederqvicker de elända med dine godhet.

Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.

11 Herren gifver ordet, med en stor Evangelisters skara.

Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:

12 Konungarna för härarna äro med hvarannan vänner, och husäran utskifter rofvet.

Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.

13 När I liggen i markene, så glimmar det såsom dufvovingar, hvilke såsom silfver och guld glittra.

Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.

14 När den Allsmägtige allestäds ibland dem Konungar sätter, så varder klart, der mörkt är.

Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.

15 Guds berg är ett fruktsamt berg, ett stort och fruktsamt berg.

Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.

16 Hvi springen I, stor berg? Gud hafver lust till att bo på detta berget, och Herren blifver der ock evinnerliga.

Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.

17 Guds vagn är mång tusende tusend. Herren är ibland dem på det helga Sinai.

Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.

18 Du hafver farit upp i höjdena, och hafver fångat fängelset; du hafver undfått gåfvor för menniskorna; de affällige ock, att Herren Gud skall ändå likväl blifva der.

Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

19 Lofvad vare Herren dagliga. Gud lägger oss ena bördo uppå; men han hjelper oss ock. (Sela)

Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. (Sélah)

20 Vi hafve en Gud, en Gud, den der hjelper, och Herran, Herran, den ifrå döden frälsar.

Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.

21 Men Gud skall sönderslå hufvudet på sina fiendar, samt med deras hjessa, som blifva i deras synder.

Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.

22 Dock säger Herren: Jag vill hemta somliga ibland de feta; utu hafsens djup vill jag somliga hemta.

Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.

23 Derföre skall din fot uti fiendernas blod färgad varda, och dine hundar skola det slicka.

A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.

24 Man ser, Gud, huru du går; huru du, min Gud och Konung, i helgedomenom går.

Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.

25 De sångare gå framföre, der näst de spelmän, ibland pigor som slå på trummor.

Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.

26 Lofver Herran Gud i församlingomen, för Israels brunn.

V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.

27 Der är rådandes ibland dem den litsle BenJamin, Juda Förstar, med deras hopar, Sebulons Förstar, Naphthali Förstar.

Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.

28 Din Gud hafver upprättat ditt rike, det stärk, Gud, i oss; ty det är ditt verk.

Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,

29 För ditt tempels skull i Jerusalem, skola Konungar föra dig skänker.

Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.

30 Straffa djuret i rören, oxahoparna ibland deras kalfvar, de der drifva för penningars skull. Han förströr de folk, som gerna örliga.

Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.

31 De Förstar utur Egypten skola komma; Ethiopien skall utsträcka sina händer till Gud.

Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.

32 I Konungariken på jordene, sjunger Gudi; lofsjunger Herranom. (Sela)

Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, (Sélah)

33 Den der vistas i himmelen, allestädes af begynnelsen; si, han skall gifva sino dundre kraft.

Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.

34 Gifver Gudi magten; hans härlighet är i Israel, och hans magt i skyn.

Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.

35 Gud är underlig i sinom helgedom; han är Israels Gud, han skall gifva folkena magt och kraft. Lofvad vare Gud.

Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.