Psaltaren 65

1 En Psalm Davids, för en viso till att föresjunga. Gud, man lofvar dig i stillhet i Zion, och dig betalar man löfte.

Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

2 Du hörer bön, derföre kommer allt kött till dig.

Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

3 Vår missgerning trycker oss hardeliga. Förlåt oss våra synder.

Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

4 Säll är den du utväljer, och hafver honom till dig, att han skall bo i dina gårdar; han hafver en rik tröst af ditt hus, det helga templet.

Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

5 Hör oss, efter den underliga rättfärdigheten, Gud vår salighet; du, som äst allas hopp, på jordene, och fjerran på hafvet.

Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

6 Du, som bergen stadig gör i sine kraft, och begjordad äst med magt;

Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

7 Du, som stillar hafsens fräsande, dess böljors fräsande, och folks buller;

Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

8 Att de, som vid de landsändar bo, skola förskräcka sig för din tecken; du gläder allt det som röres, både om morgon och om afton.

Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

9 Du besöker landet, och vattnar det, och gör det mycket rikt; Guds källa hafver vatten tillfyllest; du låter dess korn väl trifvas; ty alltså brukar du landet.

Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

10 Du vattnar dess fårar, och fuktar det upplöjdt är; med regn gör du det blött, och välsignar dess växt.

Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

11 Du kröner året med ditt goda, och din fotspår drypa af fetma.

Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

12 De boningar i öknena äro ock feta, så att de drypa; och högarna äro allt omkring lustige.

Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

13 Hjordmarken är full med får, och dalarna stå tjockt med säd; så att man glädes dervid, och sjunger.

Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.