Psaltaren 64

1 En Psalm Davids, till att föresjunga. Hör, Gud, mina röst, i mine klagan. Bevara mitt lif för den grufveliga fiendan.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

2 Förskyl mig för de ondas församling; för deras hop, som illa göra;

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

3 De der skärpa sina tungor, såsom ett svärd, och skjuta med sina förgiftiga ord, såsom med pilar;

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

4 Att de måga lönliga skjuta den fromma; med hast skjuta de uppå honom, utan all fruktan.

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

5 De äro djerfve med sin onda anslag, och talas vid, huru de snaror lägga vilja, och säga: Ho kan se dem?

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

6 De dikta skalkhet, och hållat hemliga; de äro illfundige, och hafva listig skalkastycke före.

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

7 Men Gud skall hasteliga skjuta dem, så att dem skall svida efter.

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

8 Deras egen tunga skall fälla dem; så att dem bespotta skall hvar och en, som dem ser.

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

9 Och alla menniskor, som det se, skola frukta sig, och säga: Det hafver Gud gjort; och förmärka, att det är hans gerning.

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

10 De rättfärdige skola fröjda sig af Herranom, och förtrösta uppå honom, och alla fromma hjertan skola deraf berömma sig.

Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.