Psaltaren 140

1 En Psalm Davids, till att föresjunga. Fräls mig, Herre, ifrån onda menniskor; bevara mig för vrångvisa män;

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

2 De der ondt tänka i sin hjerta, och dagliga komma örlig åstad.

Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

3 De hvässa sina tungo såsom en orm; huggormaförgift är under deras läppar. (Sela)

Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. (Sélah)

4 Bevara mig, Herre, för de ogudaktigas hand. Bevara mig för vrångvisa menniskor, de der tänka till att omstöta min gång.

Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

5 De högfärdige sätta mig snaror, och utsträcka mig rep till nät, och gildra för mig vid vägen. (Sela)

Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. (Sélah)

6 Men jag säger till Herran: Du äst min Gud; Herre, förnim mine böns röst.

Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

7 Herre, Herre, min starka hjelp; du beskärmar mitt hufvud i stridstidenom.

Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

8 Herre, låt icke dem ogudaktiga sitt begär; styrk icke hans onda vilja; de måtte högmodas deraf. (Sela)

Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. (Sélah)

9 Det onda, der mine fiender om rådslå, falle uppå deras hufvud.

Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

10 Han skall utskudda öfver dem ljungeld. Han skall med eld slå dem djupt neder i jordena, så att de aldrig mer uppstå skola.

Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

11 En ond mun skall ingen lycko hafva på jordene. En vrångvis ond menniska skall förjagad och omstört varda.

Èlověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

12 Ty jag vet, att Herren skall uträtta dens eländas sak, och dens fattigas rätt.

Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.

13 Och skola de rättfärdige tacka dino Namne, och de fromme skola för ditt ansigte blifva.

A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým.