Psaltaren 122

1 En visa Davids i högre choren. Jag glädes i det mig sagdt är, att vi skole gå in uti Herrans hus;

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

2 Och att våre fötter skola stå i dinom portom, Jerusalem.

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

3 Jerusalem är bygdt, att det skall vara en stad, der man tillsammankomma skall;

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

4 Dit slägterna uppgå skola, nämliga Herrans slägter, till att predika Israels folke, till att tacka Herrans Namne.

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

5 Ty der äro satte stolar till doms, Davids hus stolar.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

6 Önsker Jerusalem lycko; dem gånge väl, som dig älska.

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

7 Frid vare innan dina murar, och lycka i dina palats.

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

8 För mina bröders och fränders skull vill jag dig frid önska.

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

9 För Herrans vår Guds hus skull vill jag ditt bästa söka.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.