Psaltaren 105
1 Tacker Herranom, och prediker hans Namn; förkunner hans verk ibland folken.
Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Sjunger om honom, och lofver honom; taler om all hans under.
Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 Lofver hans helga Namn; deras hjerta, som Herran söka, glädje sig.
Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 Fråger efter Herranom, och efter hans magt; söker hans ansigte alltid.
Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 Tänker uppå hans underliga verk, som han gjort hafver; uppå hans under, och uppå hans ord;
Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 I Abrahams hans tjenares säd, I Jacobs hans utkorades barn.
Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Han är Herren vår Gud; han dömer i hela verldene.
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 Han tänker evinnerliga uppå sitt förbund; på det ord han lofvat hafver till mång tusend, slägte ifrå slägte;
Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 Det han gjort hafver med Abraham; och på eden med Isaac;
Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 Och satte det Jacob till en rätt, och Israel till ett evigt förbund;
Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 Och sade: Dig vill jag gifva det landet Canaan, edars arfs lott;
Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 Då de få och ringa voro, och främlingar derinne.
Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 Och de foro ifrå folk till folk; ifrå det ena riket till annat folk.
Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 Han lät ingen menniska göra dem skada, och näpste Konungar för deras skull:
Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 Kommer intet vid mina smorda, och görer intet ondt minom Prophetom.
Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Och han lät en dyr tid komma i landet, och förtog dem allt bröds uppehälle.
Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 Han sände en man framför dem; Joseph vardt såld till en träl.
Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 De tvingade hans fötter i fjettrar; hans kropp måste jern ligga;
Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 Tilldess hans ord kom, och Herrans tal pröfvade honom.
Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 Då sände Konungen bort, och lät gifva honom lös; herren öfver folken böd låta honom ut.
Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 Han satte honom till en herra öfver sitt hus; till en föreståndare öfver alla sina ägodelar;
Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 Att han skulle undervisa hans Förstar, efter sitt sätt, och lära hans äldsta vishet.
Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 Och Israel for in uti Egypten, och Jacob vardt en främling i Hams land.
Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 Och han lät sitt folk svåliga växa, och gjorde dem mägtigare än deras fiender.
Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 Han förvände deras hjerta, så att de hans folk hätske vordo, och tänkte till att förtrycka hans tjenare med list.
Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 Han sände sin tjenare Mose; Aaron, den han utvalt hade.
I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 De samme gjorde hans tecken ibland dem, och hans under i Hams land.
Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 Han lät mörker komma, och gjordet mörkt; och de voro icke hans ordom ohörsamme.
Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 Han förvände deras vatten i blod, och dräp deras fiskar.
Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 Deras land gaf myckna paddor ifrå sig; ja, uti deras Konungars kamrar.
Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 Han sade, då kom ohyra; löss uti alla deras landsändar.
Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 Han gaf dem hagel till regn; eldslåga uti deras land;
Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 Och slog deras vinträ och fikonaträ, och förderfvade trän i deras landsändar.
Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 Han sade, då kommo gräshoppor, gräsmatkar otalige;
Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 Och de uppåto allt gräset i deras land, och uppfrätte frukten på deras mark;
I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 Och slog allt förstfödt uti deras land, alla deras första arfvingar.
Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 Och han förde dem ut med silfver och guld, och ibland deras slägter var ingen krank.
Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Egypten var glad, att de utdrogo; ty deras fruktan var uppå dem fallen.
Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 Han utsträckte en molnsky till skjul, och eld om nattena till att lysa.
Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 De bådo, och han lät komma åkerhöns; och han mättade dem med himmelsbröd.
K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 Han öppnade bergsklippona, och vatten flöt derut, så att bäcker flöto i torra öknene.
Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 Ty han tänkte på sitt helga ord, det han till Abraham sin tjenare talat hade.
Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 Alltså förde han sitt folk ut med fröjd, och sina utkorade med glädje;
Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 Och gaf dem Hedningarnas land, så att de folks gods intogo;
A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 På det de skulle hålla hans rätter, och bevara hans lag. Halleluja.
Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
