Psaltaren 101

1 En Psalm Davids. Om nåd och rätt vill jag sjunga; och dig, Herre, lofsäga.

Žalm Davidův. O milosrdenství a soudu zpívati budu, tobě, ó Hospodine, žalmy budu zpívati.

2 Jag handlar försigteliga och redeliga med dem som mig tillhöra, och vandrar troliga i mitt hus.

Opatrně se míti budu na cestě přímé, až přijdeš ke mně; choditi budu ustavičně v upřímnosti srdce svého i v domě svém.

3 Jag tager mig ingen ond sak före; jag hatar öfverträdaren, och låter honom icke när mig blifva.

Nepředstavímť sobě před oči věci nešlechetné; skutek uchylujících se v nenávisti mám, nepřichytíť se mne.

4 Ett vrångt hjerta måste vika ifrå mig; den onda lider jag icke.

Srdce převrácené odstoupí ode mne, zlého nebudu oblibovati.

5 Den sin nästa hemliga baktalar, honom förgör jag; den der storlåtig är och högt sinne hafver, honom lider jag icke.

Škodícího jazykem bližnímu svému tajně, tohoť vytnu; očí vysokých a mysli naduté nikoli nebudu moci trpěti.

6 Mine ögon se efter de trogna i landena, att de måga när mig bo; och hafver gerna fromma tjenare.

Oči mé na pravdomluvné v zemi, aby sedali se mnou; kdož chodí po cestě upřímé, tenť mi sloužiti bude.

7 Falskt folk håller jag icke i mitt hus; ljugare trifvas icke när mig.

Nebude bydliti v domě mém činící lest, a mluvící lež nebude míti místa u mne.

8 Bittida förgör jag alla ogudaktiga i landena, att jag må utrota alla ogerningsmän utu Herrans stad.

Každého jitra pléniti budu všecky nešlechetné z země, abych tak vyplénil z města Hospodinova všecky, kdož páší nepravost.