2 Thessalonikerbrevet 3
1 Yttermera, kära bröder, beder för oss, att Herrans ord må hafva framgång, och prisadt varda, såsom ock när eder;
Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,
2 Och att vi mågom friade varda ifrå vanartiga och arga menniskor; ty tron är icke hvars mans.
A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.
3 Men Herren är trofast, den eder styrka skall, och bevara för det onda.
Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás, a ostříhati bude od zlého.
4 Men vi förse oss till eder i Herranom, att I gören, och görande varden, hvad vi eder budit hafve.
Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete.
5 Men Herren styre edart hjerta till Guds kärlek, och till Christi tålamod.
Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží, a k trpělivému očekávání Krista.
6 Och bjudom vi eder, käre bröder, i vårs Herras Jesu Christi Namn, att I dragen eder ifrå hvar och en broder som oskickeliga vandrar, och icke efter den stadga som han hafver fått af oss.
Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně, a ne podlé naučení vydaného, kteréž přijal od nás.
7 Ty I veten sjelfve, huru I skolen oss efterfölja; fördenskull vi hadom oss icke oskickeliga ibland eder;
Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.
8 Icke heller tagit brödet till gäfves af någrom; utan med arbete och mödo, natt och dag, hafve vi brukat oss, på det vi ingen af eder skulle vara till tunga;
Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
9 Icke derföre, att vi dess icke magt hadom; utan att vi skulle gifva oss sjelfva eder till efterdömelse, att efterfölja oss.
Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.
10 Och då vi vorom när eder, böde vi eder sådant, att ho der icke ville arbeta, han skulle icke heller äta.
Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdo nechce dělati, aby také nejedl.
11 Ty vi höre, att somlige ibland eder umgås oskickeliga, och arbeta intet, utan drifva fåfängo.
Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.
12 Men dem som sådana äro bjude vi och förmane, genom vår Herra Jesum Christum, att de arbeta med stillhet, och äta sitt eget bröd.
Protož takovým přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.
13 Men I, käre bröder, förtröttens icke göra det godt är.
Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.
14 Om nu någor icke ville lyda vårt ord, honom teckner upp i ett bref, och hafver ingen umgängelse med honom, på det han skall blygas.
Pakli kdo neuposlechne skrze psání řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, aťby se zastyděl.
15 Dock håller honom icke såsom en ovän; utan förmaner honom såsom en broder.
A však nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.
16 Men sjelfver fridsens Herre gifve eder frid alltid, i allahanda måtto. Herren vare med eder allom.
Sám pak ten Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi.
17 Helsning med mine Pauli hand, hvilket är tecknet i all bref. Så skrifver jag:
Pozdravení mou rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.
18 Vårs Herras Jesu Christi nåd vare med eder allom. Amen.
Milost Pána našeho Jezukrista se všechněmi vámi. Amen.
