2 Samuelsboken 23

1 Dessa äro de sista Davids ord; David, Isai son, sade: Den mannen sadet, som för en Jacobs Guds smord uppsätter är, och en lustig Israels diktare.

Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:

2 Herrans Ande hafver talat genom mig, och hans ord är skedt genom mina tungo.

Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

3 Israels Gud hafver talat till mig; Israels tröst hafver mig tillsagt, den der råder öfver menniskorna, den rättvise rådanden i Guds fruktan;

Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.

4 Såsom ljuset är om morgonen, då solen uppgår bittida, utan moln; och af skenet efter regn växer gräs upp af jordene.

Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:

5 Ty ingen ting är för Gudi såsom mitt hus; ty han hafver gjort ett evigt förbund med mig, i alla måtto visst och fast; ty det är all min salighet, och all lust, att intet så växa skall.

Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

6 Men den ogudaktige Belial skall varda alldeles utrotad såsom törne, så att man intet behåller deraf.

Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.

7 Och om någor antastar dem, skola de med jern och spets platt förderfva dem; och man skall uppbränna dem med eld i deras rum.

Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spalí je tu, kdež zrostlo.

8 Desse äro namnen af Davids hjeltar: Jasabeam, Hachmoni son, den ypperste ibland tre; hvilken upphof sin spets, och slog ihjäl åttahundrad i ena reso.

Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.

9 Näst honom var Eleazar, Dodi son, Ahohi sons, ibland de tre hjeltar med David, då de förhädde de Philisteer, och voro der församlade till strid, och Israels män drogo upp.

A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.

10 Då stod han, och slog de Philisteer, tilldess hans hand dofnade, trött af svärdena. Och Herren gaf en stor salighet på den tiden, så att folket vände om igen efter honom till att röfva.

Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.

11 Efter honom var Samma, Age son, den Hararitens. Då de Philisteer församlade sig i en rota, och der var en åker full med linse, och folket flydde för de Philisteer;

Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:

12 Då trädde han midt uppå den åkren, och undsatte honom, och slog de Philisteer; och Herren gaf en stor salighet.

Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.

13 Och desse tre ypperste ibland tretio kommo neder i andene, till David uti kulona Adullam; och de Philisteers rote låg i Rephaims dal.

Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.

14 Men David var på den tiden på borgene; och de Philisteers folk låg i BethLehem.

(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)

15 Och David vardt lysten och sade: Ho vill hemta mig dricka af det vatten i BethLehems brunn, under portenom?

Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!

16 Då föllo de tre hjeltar in uti de Philisteers lägre, och hemtade vatten utu brunnenom i BethLehem, under porten, och båro till David; men han ville intet dricka det, utan utgöt det Herranom;

A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,

17 Och sade: Det låte Herren vara långt ifrå mig, att jag detta göra skulle; är det icke de mäns blod, som sitt lif vågade, och gingo dit? Och han ville icke drickat. Det gjorde nu de tre hjeltar.

A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

18 Abisai, Joabs broder, ZeruJa son, var ock en ypperst ibland tre. Han hof sin spets upp, och slog trehundrad, och var också prisad ibland tre;

Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.

19 Och den härligaste ibland tre och var deras öfverste; men han kom icke intill de tre.

Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.

20 Och Benaja, Jojada son, IsHails sons af storom gerningom, af Kabzeel, han slog tu de Moabiters lejon, och gick ned, och slog ett lejon i brunnenom i snötiden;

Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

21 Och slog desslikes en grufvelig Egyptisk man; den hade en spets i sine hand; men han gick neder till honom med en staf, och tog den Egyptien spetsen utu handene, och slog honom ihjäl med sin egen spets.

Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.

22 Detta gjorde Benaja, Jojada son, och var beprisad ibland de tre hjeltar;

To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

23 Och härligare än de tretio; men han kom icke till de tre. Och David gjorde honom till sitt hemliga Råd.

A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

24 Asahel, Joabs broder, är ibland de tretio; Elhanan, Dodo son, i BethLehem;

Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,

25 Samma den Haroditen; Elika den Haroditen;

Samma Charodský, Elika Charodský,

26 Helez den Palthiten; Ira, Ikkes son, den Thekoitens;

Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,

27 Abieser den Annethothiten; Mebunnai den Husathiten;

Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,

28 Zalmon den Achothiten; Maharai den Netophathiten;

Salmon Achochský, Maharai Netofatský,

29 Heleb, Baena son, den Netophathiten; Itthai, Ribai son, af Gibea BenJamins barnas;

Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,

30 Benaja, den Pirgathoniten; Hiddai, af de bäcker Gaas;

Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,

31 AbiAlbon den Arbathiten; Asmaveth den Barhumiten;

Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,

32 Eliaheba den Saalboniten, Jasens och Jonathans barn;

Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,

33 Samma den Harariten; Ahiam, Sarars son, dens Araritens;

Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,

34 Eliphelet, Ahasbai son, Maachathi sons; Eliam, Achitophels son, dens Gilonitens;

Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,

35 Hezrai den Carmeliten; Paarai den Arbiten;

Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,

36 Jigeal, Nathans son, af Zoba; Bani den Gaditen;

Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,

37 Zelek den Ammoniten; Naharai den Beerothiten, Joabs vapnedragare, ZeruJa sons;

Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

38 Ira den Jithriten; Gareb den Jithriten;

Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

39 Uria den Hetheen. De äro alle tillhopa sju och tretio.

Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.