< Mithali 23 >
1 Unapoketi kula pamoja na mtawala, angalia kwa uangalifu kilichopo mbele yako,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 na kama ni mtu unayependa kula chakula sana weka kisu kooni.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Usitamani vinono vyake maana ni chakula cha uongo.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Usifanye kazi sana ili kupata mali; uwe na busara ya kutosha ili ujue wakati wa kuacha.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Je utaruhusu macho yako yaangaze juu yake? Itaondoka, maana itawaa mabawa kama tai na kuruka angani.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Usile chakula cha yule mwenye jicho baya- na usiwe na shauku ya vinono vyake,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 maana ni mtu mwenye kuhesabu gharama ya chakula. “Kula na kunywa!” anakuambia, lakini moyo wake haupo pamoja nawe.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Utatapika kiasi kidogo ulichokula na utakuwa umepoteza sifa zako njema.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Usiongee katika usikivu wa mpumbavu, maana atadharau hekima ya maneno yako.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Usihamishe jiwe la mpaka wa kale au kunyang'anya mashamba ya yatima,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 maana Mkombozi wao ni imara na atatetea kesi yao dhidi yako.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Elekeza moyo wako katika mafundisho na masikio yako kwenye maneno ya maarifa.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Usizuie kuadilisha mtoto, maana ukimchapa kwa fimbo, hatakufa.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 Ni wewe unayepaswa kumchapa kwa fimbo na kuikoa nafsi yake kuzimu. (Sheol )
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
15 Mwanangu, kama moyo wako una busara, basi moyo wangu utafurahi pia;
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 sehemu zangu ndani kabisa zitafurahi sana midomo yako inaponena haki.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Usiruhusu moyo wako kuwahusudu wenye dhambi, lakini endelea kumcha Yehova siku zote.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Hakika tumaini lako halitaondolewa na siku zako za hapo baadaye.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Sikia- wewe! - mwanangu, na uwe mwenye busara na uelekeze moyo wako katika njia.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Usishirikiane pamoja na walevi, au pamoja na walaji wa nyama walafi,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 maana mlevi na mlafi wanakuwa masikini na usingizi utawavika kwa matambara.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Msikilize baba yako ambaye alikuzaa na usimdharau mama yako wakati akiwa mzee.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Inunue kweli, lakini usiiuze; nunua hekima, nidhamu, na ufahamu.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Baba yake mwenye haki atafurahia sana, na yule amzaaye mtoto mwenye busara atamfurahia.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Mfurahishe baba yako na mama yako na yule aliyekuzaa afurahie.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Mwanangu, nipe moyo wako na macho yako yachunguze njia zangu.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 Maana malaya ni shimo refu, na mke wa mume mwingine ni kisima chembamba.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Anavizia kama mnyang'anyi na huongeza idadi ya wadanganyifu miongoni mwa wanadamu.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Nani mwenye taabu? Nani mwenye huzuni? Nani mwenye mapigano? Nani mwenye malalamiko? Nani mwenye majeraha bila sababu? Nani mwenye macho mekundu?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Ni wale ambao huzengea kwenye mvinyo, wale wanaojaribu kuchanganya mvinyo.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Usiutazame mvinyo ukiwa mwekundu, wakati unametameta kwenye kikombe na kutelemka kwa uraini.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Mwisho wake unauma kama nyoka na sumu yake kama kifutu.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Macho yako yataona vitu vigeni na moyo wako utatamka vitu vya ukaidi.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Utakuwa kama anayelala kwenye bahari au anayelala juu ya mlingoti. “
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Wamenipiga,” utasema, “lakini sikuumia. Wamenichapa, lakini sikuwa na hisia. Nitaamka lini? Nitatafuta kinywaji kingine.”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.